Zachariáše 7:1 I stalo se ve čtvrtém roce krále Daria, že slovo o přišel Hospodin k Zachariášovi čtvrtého dne devátého měsíce, večer v Chisleu; 7:2 Když poslali do Božího domu Šerézera a Regemmelecha, a jejich muži, aby se modlili před Hospodinem, 7:3 A mluvit s kněžími, kteří byli v domě Hospodinově zástupům a prorokům říkajíce: Mám-li plakat v pátém měsíci, oddělit se, jak jsem to dělal tolik let? 7:4 Tehdy se ke mně stalo slovo Hospodina zástupů: 7:5 Mluv ke všemu lidu země a kněžím: "Kdy!" postili jste se a truchlili v pátém a sedmém měsíci, těch sedmdesát let, postili jste se vůbec ke mně, i ke mně? 7:6 A když jste jedli a když jste pili, nejedli jste a pít pro sebe? 7:7 Neslyšíte-li slova, která Hospodin volal skrze první? proroci, když byl Jeruzalém obýván a prosperoval, a města z toho kolem ní, když lidé obývali jih a rovinu? 7:8 I stalo se slovo Hospodinovo k Zacharjášovi: 7:9 Takto praví Hospodin zástupů: "Vykonejte pravý soud a ukažte, milosrdenství a soucit každý ke svému bratru: 7:10 A neutlačujte vdovu ani sirotka, cizince ani cizince chudý; a ať si nikdo z vás nepředstavuje zlo proti svému bratrovi ve svém srdce. 7:11 Oni však nechtěli poslouchat, odtáhli rameno a zastavili se jejich uši, aby neslyšeli. 7:12 Ano, udělali svá srdce jako neústupný kámen, aby neslyšeli zákon a slova, která seslal Hospodin zástupů v duchu svém od dřívějších proroků, proto přišel hněv veliký od Hospodina hostitelé. 7:13 Proto se stalo, že když křičel, neslyšeli; tak křičeli, a nechtěl jsem slyšet, praví Hospodin zástupů: 7:14 Ale já jsem je rozptýlil vichřicí mezi všechny národy, které oni nevěděl. Tak byla země po nich pustá, takže nikdo neprošel skrz, ani se nevrátili; nebo zpustošili tu líbeznou zemi.