Zachariáše
7:1 I stalo se ve čtvrtém roce krále Daria, že slovo o
přišel Hospodin k Zachariášovi čtvrtého dne devátého měsíce, večer
v Chisleu;
7:2 Když poslali do Božího domu Šerézera a Regemmelecha, a
jejich muži, aby se modlili před Hospodinem,
7:3 A mluvit s kněžími, kteří byli v domě Hospodinově
zástupům a prorokům říkajíce: Mám-li plakat v pátém měsíci,
oddělit se, jak jsem to dělal tolik let?
7:4 Tehdy se ke mně stalo slovo Hospodina zástupů:
7:5 Mluv ke všemu lidu země a kněžím: "Kdy!"
postili jste se a truchlili v pátém a sedmém měsíci, těch sedmdesát
let, postili jste se vůbec ke mně, i ke mně?
7:6 A když jste jedli a když jste pili, nejedli jste
a pít pro sebe?
7:7 Neslyšíte-li slova, která Hospodin volal skrze první?
proroci, když byl Jeruzalém obýván a prosperoval, a města
z toho kolem ní, když lidé obývali jih a rovinu?
7:8 I stalo se slovo Hospodinovo k Zacharjášovi:
7:9 Takto praví Hospodin zástupů: "Vykonejte pravý soud a ukažte,
milosrdenství a soucit každý ke svému bratru:
7:10 A neutlačujte vdovu ani sirotka, cizince ani cizince
chudý; a ať si nikdo z vás nepředstavuje zlo proti svému bratrovi ve svém
srdce.
7:11 Oni však nechtěli poslouchat, odtáhli rameno a zastavili se
jejich uši, aby neslyšeli.
7:12 Ano, udělali svá srdce jako neústupný kámen, aby neslyšeli
zákon a slova, která seslal Hospodin zástupů v duchu svém
od dřívějších proroků, proto přišel hněv veliký od Hospodina
hostitelé.
7:13 Proto se stalo, že když křičel, neslyšeli;
tak křičeli, a nechtěl jsem slyšet, praví Hospodin zástupů:
7:14 Ale já jsem je rozptýlil vichřicí mezi všechny národy, které oni
nevěděl. Tak byla země po nich pustá, takže nikdo neprošel
skrz, ani se nevrátili; nebo zpustošili tu líbeznou zemi.