Zachariáše 4:1 Anděl, který se mnou mluvil, opět přišel a vzbudil mě jako člověka který se probudil ze spánku, 4:2 A řekl mi: Co vidíš? A řekl jsem: Díval jsem se a hle svícen celý ze zlata s miskou na vrcholu a jeho sedm lampy na něm a sedm trubek k sedmi lampám, které jsou na jeho horní část: 4:3 A dvě olivy u ní, jedna na pravé straně mísy, a další na jeho levé straně. 4:4 Odpověděl jsem tedy a řekl jsem andělu, který se mnou mluvil, řka: Cože? jsou to, můj pane? 4:5 Anděl, který se mnou mluvil, odpověděl a řekl mi: "Víš!" ty ne co to je? A řekl jsem: Ne, můj pane. 4:6 On pak odpověděl a mluvil ke mně, řka: Toto je slovo Hospodinovo Zerubábelovi, řka: Ne silou ani mocí, ale mým duchem, praví Hospodin zástupů. 4:7 Kdo jsi, horo velká? před Zerubábelem se staneš prostý: a s křikem vynese jeho náhrobní kámen, pláč, Milosti, milosti tomu. 4:8 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 4:9 Ruce Zorobábelovy položily základ tohoto domu; jeho ruce to také dokončí; a poznáš, že Hospodin zástupů poslal mě k vám. 4:10 Kdo pohrdl dnem maličkostí? neboť se budou radovat, a uzří olovnici v ruce Zorobábelovy s těmi sedmi; jsou to oči Hospodinovy, které pobíhají sem a tam po celém Země. 4:11 Odpověděl jsem a řekl jsem jemu: Na čem jsou tyto dvě olivy? na pravé straně svícnu a na jeho levé straně? 4:12 Odpověděl jsem znovu a řekl jsem mu: "Co jsou ty dvě olivy?" větve, které dvěma zlatými trubkami vypouštějí zlatý olej oni sami? 4:13 On mi odpověděl: "Ty nevíš, co to je?" a řekl jsem: Ne, můj pane. 4:14 I řekl: To jsou dva pomazaní, kteří stojí při Hospodinu celou zemi.