Zachariáše
4:1 Anděl, který se mnou mluvil, opět přišel a vzbudil mě jako člověka
který se probudil ze spánku,
4:2 A řekl mi: Co vidíš? A řekl jsem: Díval jsem se a hle
svícen celý ze zlata s miskou na vrcholu a jeho sedm
lampy na něm a sedm trubek k sedmi lampám, které jsou na
jeho horní část:
4:3 A dvě olivy u ní, jedna na pravé straně mísy, a
další na jeho levé straně.
4:4 Odpověděl jsem tedy a řekl jsem andělu, který se mnou mluvil, řka: Cože?
jsou to, můj pane?
4:5 Anděl, který se mnou mluvil, odpověděl a řekl mi: "Víš!"
ty ne co to je? A řekl jsem: Ne, můj pane.
4:6 On pak odpověděl a mluvil ke mně, řka: Toto je slovo Hospodinovo
Zerubábelovi, řka: Ne silou ani mocí, ale mým duchem,
praví Hospodin zástupů.
4:7 Kdo jsi, horo velká? před Zerubábelem se staneš
prostý: a s křikem vynese jeho náhrobní kámen,
pláč, Milosti, milosti tomu.
4:8 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
4:9 Ruce Zorobábelovy položily základ tohoto domu; jeho
ruce to také dokončí; a poznáš, že Hospodin zástupů
poslal mě k vám.
4:10 Kdo pohrdl dnem maličkostí? neboť se budou radovat,
a uzří olovnici v ruce Zorobábelovy s těmi sedmi;
jsou to oči Hospodinovy, které pobíhají sem a tam po celém
Země.
4:11 Odpověděl jsem a řekl jsem jemu: Na čem jsou tyto dvě olivy?
na pravé straně svícnu a na jeho levé straně?
4:12 Odpověděl jsem znovu a řekl jsem mu: "Co jsou ty dvě olivy?"
větve, které dvěma zlatými trubkami vypouštějí zlatý olej
oni sami?
4:13 On mi odpověděl: "Ty nevíš, co to je?" a řekl jsem:
Ne, můj pane.
4:14 I řekl: To jsou dva pomazaní, kteří stojí při Hospodinu
celou zemi.