Moudrost Šalomouna
16:1 Protož od podobných byli trestáni důstojně a skrze množství
šelem týraných.
16:2 Místo kterého trestu se laskavě zacházej se svým lidem,
připravil jsi jim maso divné chuti, i křepelky k rozrušení
jejich chuť k jídlu:
16:3 Až do konce, aby toužili po jídle, pro ošklivý pohled
zvířata mezi ně poslala i to, po čem musí touhu;
ale tito, trpící chudobou na krátký prostor, by se mohli stát účastníky
zvláštní chuti.
16:4 Bylo totiž nutné, aby na ně přišla tyranie
nouze, které se nemohli vyhnout: ale těm by to mělo být jen
ukázal, jak byli mučeni jejich nepřátelé.
16:5 Když na ně a na ně přišla strašná zuřivost zvířat
zahynul žihadly křivých hadů, tvůj hněv nevydržel
vůbec:
16:6 Ale na malou dobu se trápili, aby mohli být
napomenuti, majíce znamení spásy, aby je připomněli
přikázání zákona tvého.
16:7 Neboť ten, kdo se k tomu obrátil, nebyl spasen tím, co on
viděl, ale skrze tebe, že jsi Spasitel všech.
16:8 A tím jsi dal vyznat svým nepřátelům, že jsi to ty
osvobodit od všeho zlého:
16:9 Pro ně kousání kobylky a mouchy zabilo, ani tam nebylo
našli nějaký lék na svůj život, protože byli hodni být potrestáni
takový.
16:10 Ale tvoji synové nepřemohli zuby jedovatých draků, protože
milosrdenství od nich vždy bylo a uzdravovalo je.
16:11 Nebo byli bodáni, aby pamatovali na slova tvá; a byli
rychle zachráněni, aby neupadli do hlubokého zapomnění, mohli být
neustále pamatuj na svou dobrotu.
16:12 Nebyla to totiž ani bylina, ani změkčující omšelina, která je navrátila
zdraví, ale slovo tvé, Pane, které všecko uzdravuje.
16:13 Neboť máš moc života a smrti, vedeš k branám
peklo a znovu vychovat.
16:14 Člověk zabíjí zlobou svou, a duch, když pomine
ven, nevrací se; ani duše přijatá nepřichází znovu.
16:15 Tvé ruce však nelze uniknout.
16:16 Neboť bezbožní, kteří tě odmítli znát, byli bičováni silou
z tvého ramene: s divnými dešti, krupobitím a deštěm byli
pronásledováni, kterým se nemohli vyhnout, a byli skrze oheň
spotřebováno.
16:17 Neboť, čemu se lze nejvíce divit, oheň měl větší sílu
voda, která uhasí všecko, neboť svět bojuje za
spravedlivý.
16:18 Na nějakou dobu byl plamen zmírněn, aby neshořel
zvířata, která byla poslána proti bezbožným; ale sami mohou vidět a
vnímat, že byli pronásledováni Božím soudem.
16:19 A jindy hoří i uprostřed vod nad mořem
sílu ohně, aby zničil plody nespravedlivé země.
16:20 Místo toho krmíš svůj lid pokrmem andělů a
Poslal jsem jim z nebe chléb připravený bez jejich práce, schopných
uspokojit potěšení každého muže a souhlasit s každým vkusem.
16:21 Nebo tvá výživa oznamovala tvým dětem sladkost tvou a sloužící
k apetitu jedlíka, zmírnil se podle vkusu každého muže.
16:22 Ale sníh a led snesly oheň a neroztály, aby věděli
ten oheň hořící v kroupách a jiskřící v dešti skutečně zničil
plody nepřátel.
16:23 Ale opět zapomněl na svou vlastní sílu, na spravedlivého
mohl být živen.
16:24 Stvoření, které tobě slouží a které jsi Stvořitel, rozmnožuje své
sílu proti nespravedlivým k trestu jejich, a utišuje jeho
sílu ve prospěch těch, kteří v tebe vkládají důvěru.
16:25 Proto i tehdy bylo všelijak změněno a bylo poslušné
k tvé milosti, která živí všechny věci, podle přání
kteří potřebovali:
16:26 Aby tvé děti, Pane, kterého miluješ, poznaly, že není
pěstování ovoce, které živí člověka, ale že je to tvé slovo,
který ochraňuje ty, kdo v tebe doufají.
16:27 Neboť to, co nebylo zničeno ohněm, je ohříváno trochou
sluneční paprsek, brzy se rozplynul:
16:28 Aby se vědělo, že musíme zabránit slunci, aby ti dalo
díky a na jaře se k tobě modli.
16:29 Naděje nevděčných se rozplyne jako zimní jinovatka
mrazem a uteče jako neužitečná voda.