Moudrost Šalomouna 16:1 Protož od podobných byli trestáni důstojně a skrze množství šelem týraných. 16:2 Místo kterého trestu se laskavě zacházej se svým lidem, připravil jsi jim maso divné chuti, i křepelky k rozrušení jejich chuť k jídlu: 16:3 Až do konce, aby toužili po jídle, pro ošklivý pohled zvířata mezi ně poslala i to, po čem musí touhu; ale tito, trpící chudobou na krátký prostor, by se mohli stát účastníky zvláštní chuti. 16:4 Bylo totiž nutné, aby na ně přišla tyranie nouze, které se nemohli vyhnout: ale těm by to mělo být jen ukázal, jak byli mučeni jejich nepřátelé. 16:5 Když na ně a na ně přišla strašná zuřivost zvířat zahynul žihadly křivých hadů, tvůj hněv nevydržel vůbec: 16:6 Ale na malou dobu se trápili, aby mohli být napomenuti, majíce znamení spásy, aby je připomněli přikázání zákona tvého. 16:7 Neboť ten, kdo se k tomu obrátil, nebyl spasen tím, co on viděl, ale skrze tebe, že jsi Spasitel všech. 16:8 A tím jsi dal vyznat svým nepřátelům, že jsi to ty osvobodit od všeho zlého: 16:9 Pro ně kousání kobylky a mouchy zabilo, ani tam nebylo našli nějaký lék na svůj život, protože byli hodni být potrestáni takový. 16:10 Ale tvoji synové nepřemohli zuby jedovatých draků, protože milosrdenství od nich vždy bylo a uzdravovalo je. 16:11 Nebo byli bodáni, aby pamatovali na slova tvá; a byli rychle zachráněni, aby neupadli do hlubokého zapomnění, mohli být neustále pamatuj na svou dobrotu. 16:12 Nebyla to totiž ani bylina, ani změkčující omšelina, která je navrátila zdraví, ale slovo tvé, Pane, které všecko uzdravuje. 16:13 Neboť máš moc života a smrti, vedeš k branám peklo a znovu vychovat. 16:14 Člověk zabíjí zlobou svou, a duch, když pomine ven, nevrací se; ani duše přijatá nepřichází znovu. 16:15 Tvé ruce však nelze uniknout. 16:16 Neboť bezbožní, kteří tě odmítli znát, byli bičováni silou z tvého ramene: s divnými dešti, krupobitím a deštěm byli pronásledováni, kterým se nemohli vyhnout, a byli skrze oheň spotřebováno. 16:17 Neboť, čemu se lze nejvíce divit, oheň měl větší sílu voda, která uhasí všecko, neboť svět bojuje za spravedlivý. 16:18 Na nějakou dobu byl plamen zmírněn, aby neshořel zvířata, která byla poslána proti bezbožným; ale sami mohou vidět a vnímat, že byli pronásledováni Božím soudem. 16:19 A jindy hoří i uprostřed vod nad mořem sílu ohně, aby zničil plody nespravedlivé země. 16:20 Místo toho krmíš svůj lid pokrmem andělů a Poslal jsem jim z nebe chléb připravený bez jejich práce, schopných uspokojit potěšení každého muže a souhlasit s každým vkusem. 16:21 Nebo tvá výživa oznamovala tvým dětem sladkost tvou a sloužící k apetitu jedlíka, zmírnil se podle vkusu každého muže. 16:22 Ale sníh a led snesly oheň a neroztály, aby věděli ten oheň hořící v kroupách a jiskřící v dešti skutečně zničil plody nepřátel. 16:23 Ale opět zapomněl na svou vlastní sílu, na spravedlivého mohl být živen. 16:24 Stvoření, které tobě slouží a které jsi Stvořitel, rozmnožuje své sílu proti nespravedlivým k trestu jejich, a utišuje jeho sílu ve prospěch těch, kteří v tebe vkládají důvěru. 16:25 Proto i tehdy bylo všelijak změněno a bylo poslušné k tvé milosti, která živí všechny věci, podle přání kteří potřebovali: 16:26 Aby tvé děti, Pane, kterého miluješ, poznaly, že není pěstování ovoce, které živí člověka, ale že je to tvé slovo, který ochraňuje ty, kdo v tebe doufají. 16:27 Neboť to, co nebylo zničeno ohněm, je ohříváno trochou sluneční paprsek, brzy se rozplynul: 16:28 Aby se vědělo, že musíme zabránit slunci, aby ti dalo díky a na jaře se k tobě modli. 16:29 Naděje nevděčných se rozplyne jako zimní jinovatka mrazem a uteče jako neužitečná voda.