Moudrost Šalomouna
9:1 Bože mých otců a Pane milosrdenství, který jsi všechno učinil
tvé slovo,
9:2 A ustanovil jsi člověka moudrostí svou, aby nad ním panoval
stvoření, které jsi stvořil,
9:3 A uspořádejte svět podle rovnosti a spravedlnosti a provádějte
soud s upřímným srdcem:
9:4 Dej mi moudrost, která sedím na tvém trůnu; a neodmítej mě zevnitř
tvé děti:
9:5 Nebo já služebník tvůj a syn služebnice tvé jsem člověk slabý, a
krátký čas a příliš mladý na pochopení úsudku a zákonů.
9:6 I kdyby člověk nikdy nebyl mezi dětmi lidskými tak dokonalý, ale kdyby
Nebuď s ním tvá moudrost, nebude na něj nic hledět.
9:7 Vyvolil jsi mě, abych byl králem svého lidu a soudcem svých synů
a dcery:
9:8 Přikázal jsi mi postavit chrám na tvé svaté hoře
oltář ve městě, v němž přebýváš, podoba svatého
svatostánek, který jsi připravil od počátku.
9:9 A moudrost byla s tebou, kteráž zná skutky tvé, a byla přítomna, když
stvořil jsi svět a poznal jsi, co je v tvých očích přijatelné, a
přímo ve tvých přikázáních.
9:10 Pošli ji ze svých svatých nebes a z trůnu své slávy,
aby byla přítomna se mnou, abych poznal, co je
příjemné tobě.
9:11 Ona totiž zná a rozumí všemu a povede mě
střízlivě v mých činech a zachovej mě v její moci.
9:12 Tak budou milé mé skutky, a tehdy budu soudit tvůj lid
spravedlivě a buď hoden sedět v křesle mého otce.
9:13 Neboť který člověk může znát radu Boží? nebo kdo umí myslet
jaká je vůle Páně?
9:14 Neboť myšlenky smrtelných lidí jsou bídné a naše úklady jen
nejistý.
9:15 Neboť porušitelné tělo stlačuje duši a pozemské
svatostánek tíží mysl, která se musí zabývat mnoha věcmi.
9:16 A stěží správně odhadneme věci, které jsou na zemi as nimi
práce nalézáme to, co je před námi, ale to, co je
v nebi kdo hledal?
9:17 A tvá rada, která zná, ledaže ty dáš moudrost a nepošleš svou
Duch svatý shůry?
9:18 Neboť tak byly upraveny cesty těch, kteří žili na zemi, i lidé
byli učeni tomu, co se ti líbí, a byli spaseni
skrze moudrost.