Moudrost Šalomouna 9:1 Bože mých otců a Pane milosrdenství, který jsi všechno učinil tvé slovo, 9:2 A ustanovil jsi člověka moudrostí svou, aby nad ním panoval stvoření, které jsi stvořil, 9:3 A uspořádejte svět podle rovnosti a spravedlnosti a provádějte soud s upřímným srdcem: 9:4 Dej mi moudrost, která sedím na tvém trůnu; a neodmítej mě zevnitř tvé děti: 9:5 Nebo já služebník tvůj a syn služebnice tvé jsem člověk slabý, a krátký čas a příliš mladý na pochopení úsudku a zákonů. 9:6 I kdyby člověk nikdy nebyl mezi dětmi lidskými tak dokonalý, ale kdyby Nebuď s ním tvá moudrost, nebude na něj nic hledět. 9:7 Vyvolil jsi mě, abych byl králem svého lidu a soudcem svých synů a dcery: 9:8 Přikázal jsi mi postavit chrám na tvé svaté hoře oltář ve městě, v němž přebýváš, podoba svatého svatostánek, který jsi připravil od počátku. 9:9 A moudrost byla s tebou, kteráž zná skutky tvé, a byla přítomna, když stvořil jsi svět a poznal jsi, co je v tvých očích přijatelné, a přímo ve tvých přikázáních. 9:10 Pošli ji ze svých svatých nebes a z trůnu své slávy, aby byla přítomna se mnou, abych poznal, co je příjemné tobě. 9:11 Ona totiž zná a rozumí všemu a povede mě střízlivě v mých činech a zachovej mě v její moci. 9:12 Tak budou milé mé skutky, a tehdy budu soudit tvůj lid spravedlivě a buď hoden sedět v křesle mého otce. 9:13 Neboť který člověk může znát radu Boží? nebo kdo umí myslet jaká je vůle Páně? 9:14 Neboť myšlenky smrtelných lidí jsou bídné a naše úklady jen nejistý. 9:15 Neboť porušitelné tělo stlačuje duši a pozemské svatostánek tíží mysl, která se musí zabývat mnoha věcmi. 9:16 A stěží správně odhadneme věci, které jsou na zemi as nimi práce nalézáme to, co je před námi, ale to, co je v nebi kdo hledal? 9:17 A tvá rada, která zná, ledaže ty dáš moudrost a nepošleš svou Duch svatý shůry? 9:18 Neboť tak byly upraveny cesty těch, kteří žili na zemi, i lidé byli učeni tomu, co se ti líbí, a byli spaseni skrze moudrost.