Moudrost Šalomouna
4:1 Lepší je nemít děti a mít ctnost: na památku
jeho je nesmrtelné, protože je známo u Boha i u lidí.
4:2 Když je přítomna, lidé si z ní berou příklad; a když je pryč, oni
touží po tom: nosí korunu a vítězí na věky, když se dostane
vítězství, usilující o neposkvrněné odměny.
4:3 Ale množící se potomstvo bezbožných nebude vzkvétat ani se neprohlubovat
vykořenění z bastardů, ani položit žádné rychlé základy.
4:4 Nebo i když kvetou ve větvích na čas; a přesto stát nevydrží,
budou otřeseni větrem a silou větrů jimi
bude vykořeněno.
4:5 Nedokonalé ratolesti budou vylamovány, jejich ovoce neužitečné,
nezralý k jídlu, ano, setkat se pro nic za nic.
4:6 Neboť děti zplozené z nezákonných postelí jsou svědky bezbožnosti
proti jejich rodičům v jejich procesu.
4:7 Ale i když je spravedlivému zabráněno smrtí, přesto bude uvnitř
odpočinek.
4:8 Neboť počestný věk není ten, který by stál dlouho, ani
která se měří počtem let.
4:9 Ale moudrost jsou pro lidi šedivými vlasy a neposkvrněný život je stáří.
4:10 Líbil se Bohu a miloval ho, takže žil mezi hříšníky
byl přeložen.
4:11 Ano, rychle byl odveden, aby ta ničemnost nezměnila jeho
porozumění, nebo podvod oklamat jeho duši.
4:12 Neboť uhranutí zloby zatemňuje poctivé věci;
a bloudění žádostivosti podkopává prostou mysl.
4:13 Když byl učiněn dokonalým v krátké době, naplnil dlouhou dobu:
4:14 Jeho duše se zalíbila Hospodinu, proto spěchal, aby ho odňal
mezi bezbožnými.
4:15 Lidé to viděli, ale nepochopili to, ani to neuložili
jejich mysli, Že jeho milost a milosrdenství je s jeho svatými, a že on
má úctu ke svému vyvolenému.
4:16 Spravedlivý, který zemřel, odsoudí bezbožné, kteří jsou
živobytí; a mládí, které je brzy zdokonaleno mnoha lety a stářím
nespravedliví.
4:17 Neboť uzří konec moudrých a nepochopí čeho
Bůh v radě své o něm rozhodl, a k čemu má Hospodin
dejte ho do bezpečí.
4:18 Uvidí ho a pohrdají jím; ale Bůh se jim vysmívá k pohrdání:
a odteď budou ohavnou mršinou a potupou mezi
navždy mrtvý.
4:19 Neboť je roztrhne a svrhne na zem, aby byli
bezeslov; a otřese je od základů; a oni budou
být úplně zpustošený a v smutku; a jejich památka bude
zahynout.
4:20 A když složí účty svých hříchů, přijdou s nimi
strach, a jejich nepravosti je přesvědčí do tváře.