Moudrost Šalomouna 4:1 Lepší je nemít děti a mít ctnost: na památku jeho je nesmrtelné, protože je známo u Boha i u lidí. 4:2 Když je přítomna, lidé si z ní berou příklad; a když je pryč, oni touží po tom: nosí korunu a vítězí na věky, když se dostane vítězství, usilující o neposkvrněné odměny. 4:3 Ale množící se potomstvo bezbožných nebude vzkvétat ani se neprohlubovat vykořenění z bastardů, ani položit žádné rychlé základy. 4:4 Nebo i když kvetou ve větvích na čas; a přesto stát nevydrží, budou otřeseni větrem a silou větrů jimi bude vykořeněno. 4:5 Nedokonalé ratolesti budou vylamovány, jejich ovoce neužitečné, nezralý k jídlu, ano, setkat se pro nic za nic. 4:6 Neboť děti zplozené z nezákonných postelí jsou svědky bezbožnosti proti jejich rodičům v jejich procesu. 4:7 Ale i když je spravedlivému zabráněno smrtí, přesto bude uvnitř odpočinek. 4:8 Neboť počestný věk není ten, který by stál dlouho, ani která se měří počtem let. 4:9 Ale moudrost jsou pro lidi šedivými vlasy a neposkvrněný život je stáří. 4:10 Líbil se Bohu a miloval ho, takže žil mezi hříšníky byl přeložen. 4:11 Ano, rychle byl odveden, aby ta ničemnost nezměnila jeho porozumění, nebo podvod oklamat jeho duši. 4:12 Neboť uhranutí zloby zatemňuje poctivé věci; a bloudění žádostivosti podkopává prostou mysl. 4:13 Když byl učiněn dokonalým v krátké době, naplnil dlouhou dobu: 4:14 Jeho duše se zalíbila Hospodinu, proto spěchal, aby ho odňal mezi bezbožnými. 4:15 Lidé to viděli, ale nepochopili to, ani to neuložili jejich mysli, Že jeho milost a milosrdenství je s jeho svatými, a že on má úctu ke svému vyvolenému. 4:16 Spravedlivý, který zemřel, odsoudí bezbožné, kteří jsou živobytí; a mládí, které je brzy zdokonaleno mnoha lety a stářím nespravedliví. 4:17 Neboť uzří konec moudrých a nepochopí čeho Bůh v radě své o něm rozhodl, a k čemu má Hospodin dejte ho do bezpečí. 4:18 Uvidí ho a pohrdají jím; ale Bůh se jim vysmívá k pohrdání: a odteď budou ohavnou mršinou a potupou mezi navždy mrtvý. 4:19 Neboť je roztrhne a svrhne na zem, aby byli bezeslov; a otřese je od základů; a oni budou být úplně zpustošený a v smutku; a jejich památka bude zahynout. 4:20 A když složí účty svých hříchů, přijdou s nimi strach, a jejich nepravosti je přesvědčí do tváře.