Moudrost Šalomouna
2:1 Neboť řekli bezbožní, uvažujíce sami se sebou, ale ne v pořádku, Náš
život je krátký a nudný a ve smrti člověka není léku:
ani nebyl znám žádný muž, který by se vrátil z hrobu.
2:2 Neboť jsme se narodili při každém dobrodružství, a budeme i nadále, jako bychom byli
nikdy nebyl: protože dech v našich nosních dírkách je jako kouř a trochu
jiskra v pohybu našeho srdce:
2:3 Když vyhasnou, naše tělo se promění v popel a naše
duch zmizí jako měkký vzduch,
2:4 A naše jméno bude časem zapomenuto a nikdo nebude mít naše skutky
na památku a náš život pomine jako stopa oblaku,
a budou rozptýleny jako mlha, která je zahnána paprsky
slunce a přemůže jeho žár.
2:5 Náš čas je pomíjivý stín; a po našem konci tam
nevrací se, neboť je rychle zapečetěno, takže se nikdo nevrátí.
2:6 Pojďme tedy, těšme se z dobrých věcí, které jsou přítomné: a
pojďme rychle použít stvoření jako v mládí.
2:7 Naplňme se drahým vínem a mastmi a nekvete
jarního průjezdu u nás:
2:8 Věnujme se poupaty růží, než uschnou.
2:9 Ať nikdo z nás neodejde bez jeho části své smyslnosti, odejdeme
znamení naší radosti na každém místě: neboť toto je náš podíl a
náš úděl je toto.
2:10 Utiskujme ubohého spravedlivého, nešetřime vdovu ani
uctívat starověké šedé vlasy starých lidí.
2:11 Naše síla ať je zákonem spravedlnosti, neboť slabé je
zjistil, že nemá cenu.
2:12 Proto čekejme na spravedlivé; protože není pro
obrací se k nám, a čistý jest proti skutkům našim, kárá nás
naše přestoupení zákona a namítá naši potupu a přestoupení
naše vzdělání.
2:13 Vyznává, že má známost Boha, a nazývá se jím
dítě Páně.
2:14 Byl stvořen, aby káral naše myšlenky.
2:15 Je nám žalostný, i když to vidíme, neboť jeho život není jako jiný
muži, jeho způsoby jsou jiné módy.
2:16 Máme ho jako padělky, zdržuje se našich cest jako
ze špíny: vyslovuje konec spravedlivého, aby byl požehnán, a
chlubí se, že Bůh je jeho otec.
2:17 Podívejme se, zda jsou jeho slova pravdivá, a dokažme, co se stane v
jeho konec.
2:18 Neboť je-li spravedlivý synem Božím, pomůže mu a vysvobodí ho
z rukou svých nepřátel.
2:19 Zkoumejme ho s odporem a mučením, abychom poznali jeho
mírnost a prokázat svou trpělivost.
2:20 Odsuzujme ho potupnou smrtí, neboť podle jeho slov učiní
být respektován.
2:21 Takové věci si představovali a byli oklamáni: za své
bezbožnost je oslepila.
2:22 Pokud jde o Boží tajemství, neznali je, ani v to nedoufali.
mzdu za spravedlnost, ani nerozpoznal odměnu pro bezúhonné duše.
2:23 Bůh totiž stvořil člověka, aby byl nesmrtelný, a učinil ho jeho obrazem
vlastní věčnost.
2:24 Avšak závistí ďábla přišla na svět smrt, a
ti, kteří drží jeho stranu, to najdou.