Moudrost Šalomouna 2:1 Neboť řekli bezbožní, uvažujíce sami se sebou, ale ne v pořádku, Náš život je krátký a nudný a ve smrti člověka není léku: ani nebyl znám žádný muž, který by se vrátil z hrobu. 2:2 Neboť jsme se narodili při každém dobrodružství, a budeme i nadále, jako bychom byli nikdy nebyl: protože dech v našich nosních dírkách je jako kouř a trochu jiskra v pohybu našeho srdce: 2:3 Když vyhasnou, naše tělo se promění v popel a naše duch zmizí jako měkký vzduch, 2:4 A naše jméno bude časem zapomenuto a nikdo nebude mít naše skutky na památku a náš život pomine jako stopa oblaku, a budou rozptýleny jako mlha, která je zahnána paprsky slunce a přemůže jeho žár. 2:5 Náš čas je pomíjivý stín; a po našem konci tam nevrací se, neboť je rychle zapečetěno, takže se nikdo nevrátí. 2:6 Pojďme tedy, těšme se z dobrých věcí, které jsou přítomné: a pojďme rychle použít stvoření jako v mládí. 2:7 Naplňme se drahým vínem a mastmi a nekvete jarního průjezdu u nás: 2:8 Věnujme se poupaty růží, než uschnou. 2:9 Ať nikdo z nás neodejde bez jeho části své smyslnosti, odejdeme znamení naší radosti na každém místě: neboť toto je náš podíl a náš úděl je toto. 2:10 Utiskujme ubohého spravedlivého, nešetřime vdovu ani uctívat starověké šedé vlasy starých lidí. 2:11 Naše síla ať je zákonem spravedlnosti, neboť slabé je zjistil, že nemá cenu. 2:12 Proto čekejme na spravedlivé; protože není pro obrací se k nám, a čistý jest proti skutkům našim, kárá nás naše přestoupení zákona a namítá naši potupu a přestoupení naše vzdělání. 2:13 Vyznává, že má známost Boha, a nazývá se jím dítě Páně. 2:14 Byl stvořen, aby káral naše myšlenky. 2:15 Je nám žalostný, i když to vidíme, neboť jeho život není jako jiný muži, jeho způsoby jsou jiné módy. 2:16 Máme ho jako padělky, zdržuje se našich cest jako ze špíny: vyslovuje konec spravedlivého, aby byl požehnán, a chlubí se, že Bůh je jeho otec. 2:17 Podívejme se, zda jsou jeho slova pravdivá, a dokažme, co se stane v jeho konec. 2:18 Neboť je-li spravedlivý synem Božím, pomůže mu a vysvobodí ho z rukou svých nepřátel. 2:19 Zkoumejme ho s odporem a mučením, abychom poznali jeho mírnost a prokázat svou trpělivost. 2:20 Odsuzujme ho potupnou smrtí, neboť podle jeho slov učiní být respektován. 2:21 Takové věci si představovali a byli oklamáni: za své bezbožnost je oslepila. 2:22 Pokud jde o Boží tajemství, neznali je, ani v to nedoufali. mzdu za spravedlnost, ani nerozpoznal odměnu pro bezúhonné duše. 2:23 Bůh totiž stvořil člověka, aby byl nesmrtelný, a učinil ho jeho obrazem vlastní věčnost. 2:24 Avšak závistí ďábla přišla na svět smrt, a ti, kteří drží jeho stranu, to najdou.