Sirach 50:1 Šimon velekněz, syn Oniášův, který za svého života opravoval znovu dům a za jeho dnů opevnil chrám: 50:2 A jím byla postavena od základů dvojí výška, vysoká pevnost zdi kolem chrámu: 50:3 Za jeho dnů cisterna k přijímání vody, která byla v kompasu jako moře, byla pokryta mosaznými deskami: 50:4 Staral se o chrám, aby nespadl, a opevnil jej město proti obléhání: 50:5 Jak byl poctěn uprostřed lidu, když vyšel z? svatyně! 50:6 Byl jako jitřní hvězda uprostřed oblaku a jako měsíc plný: 50:7 Jako slunce svítící na chrám Nejvyššího a jako duha dává světlo v jasných oblacích: 50:8 A jako květ růží na jaře roku jako lilie řeky vod a jako větve kadidlového stromu v letní čas: 50:9 Jako oheň a kadidlo v kadidelnici a jako nádoba z tepaného zlata se všemi druhy drahých kamenů: 50:10 A jako krásná oliva rašící ovoce a jako cypřiš která roste až k oblakům. 50:11 Když si oblékl čestné roucho a oblékl se do dokonalosti slávy, když vystoupil k oltáři svatému, zhotovil roucho svatost ctihodná. 50:12 Když kněžím vyjímal podíly, sám stál opodál ohniště oltáře, obehnané jako mladý cedr v Libanu; a jako palmy ho obcházely. 50:13 Tak byli všichni synové Áronovi ve své slávě a obětní dary Pán v jejich rukou, přede vším shromážděním Izraele. 50:14 A dokončil službu u oltáře, aby ozdobil oběť z nejvyššího Všemohoucího, 50:15 Vztáhl ruku k poháru a vylil z jeho krve hroznů, vylil u paty oltáře sladkou vůni k nejvyššímu králi všech. 50:16 Tu křičeli synové Áronovi a troubili na stříbrné trubky, a udělal velký hluk, aby byl slyšen, na památku před Nejvyšším. 50:17 Všechen lid pak společně spěchal a padl na zem jejich tváře, aby uctívali svého Pána Boha Všemohoucího, Nejvyššího. 50:18 Zpěváci také svými hlasy pěli chválu s velkou rozmanitostí zvuky tam dělaly sladkou melodii. 50:19 A lid prosil Hospodina, Nejvyššího, modlitbou před ním to je milosrdné, dokud neskončila slavnost Páně, a měli dokončil svou službu. 50:20 Potom sestoupil a zvedl ruce nad celým shromážděním synů Izraele, aby dal požehnání Páně s jeho rty a radovat se z jeho jména. 50:21 A poklonili se k pokloně podruhé, že oni mohl obdržet požehnání od Nejvyššího. Ž 50:22 Nyní tedy dobrořečte Bohu všech, který pouze činí divy kdekoli, který vyvyšuje naše dny od života a jedná s námi podle jeho milosrdenství. 50:23 Dává nám radost srdce, aby pokoj byl v našich dnech Izrael navždy: 50:24 Aby s námi potvrdil své milosrdenství a ve svůj čas nás vysvobodil! 50:25 Jsou dva druhy národů, které mé srdce oškliví, a třetí není žádný národ: 50:26 Ti, kteří sedí na hoře Samaří, a ti, kteří přebývají uprostřed Pelištejci a ten pošetilý lid, který bydlí v Sichemu. 50:27 Ježíš, syn Siracha Jeruzalémského, napsal v této knize: poučení o porozumění a poznání, který ze srdce vylil dále moudrost. 50:28 Blaze tomu, kdo se bude v těchto věcech cvičit; a on to položí je v srdci svém, stane se moudrým. 50:29 Bude-li je činit, bude silný ke všemu, ke světlu vede ho Hospodin, který dává moudrost zbožným. Buď požehnán jméno Páně na věky. Amen, Amen.