Sirach
50:1 Šimon velekněz, syn Oniášův, který za svého života opravoval
znovu dům a za jeho dnů opevnil chrám:
50:2 A jím byla postavena od základů dvojí výška, vysoká
pevnost zdi kolem chrámu:
50:3 Za jeho dnů cisterna k přijímání vody, která byla v kompasu jako moře,
byla pokryta mosaznými deskami:
50:4 Staral se o chrám, aby nespadl, a opevnil jej
město proti obléhání:
50:5 Jak byl poctěn uprostřed lidu, když vyšel z?
svatyně!
50:6 Byl jako jitřní hvězda uprostřed oblaku a jako měsíc
plný:
50:7 Jako slunce svítící na chrám Nejvyššího a jako duha
dává světlo v jasných oblacích:
50:8 A jako květ růží na jaře roku jako lilie
řeky vod a jako větve kadidlového stromu v
letní čas:
50:9 Jako oheň a kadidlo v kadidelnici a jako nádoba z tepaného zlata
se všemi druhy drahých kamenů:
50:10 A jako krásná oliva rašící ovoce a jako cypřiš
která roste až k oblakům.
50:11 Když si oblékl čestné roucho a oblékl se do dokonalosti
slávy, když vystoupil k oltáři svatému, zhotovil roucho
svatost ctihodná.
50:12 Když kněžím vyjímal podíly, sám stál opodál
ohniště oltáře, obehnané jako mladý cedr v Libanu;
a jako palmy ho obcházely.
50:13 Tak byli všichni synové Áronovi ve své slávě a obětní dary
Pán v jejich rukou, přede vším shromážděním Izraele.
50:14 A dokončil službu u oltáře, aby ozdobil oběť
z nejvyššího Všemohoucího,
50:15 Vztáhl ruku k poháru a vylil z jeho krve
hroznů, vylil u paty oltáře sladkou vůni
k nejvyššímu králi všech.
50:16 Tu křičeli synové Áronovi a troubili na stříbrné trubky, a
udělal velký hluk, aby byl slyšen, na památku před Nejvyšším.
50:17 Všechen lid pak společně spěchal a padl na zem
jejich tváře, aby uctívali svého Pána Boha Všemohoucího, Nejvyššího.
50:18 Zpěváci také svými hlasy pěli chválu s velkou rozmanitostí
zvuky tam dělaly sladkou melodii.
50:19 A lid prosil Hospodina, Nejvyššího, modlitbou před ním
to je milosrdné, dokud neskončila slavnost Páně, a měli
dokončil svou službu.
50:20 Potom sestoupil a zvedl ruce nad celým shromážděním
synů Izraele, aby dal požehnání Páně s jeho
rty a radovat se z jeho jména.
50:21 A poklonili se k pokloně podruhé, že oni
mohl obdržet požehnání od Nejvyššího.
Ž 50:22 Nyní tedy dobrořečte Bohu všech, který pouze činí divy
kdekoli, který vyvyšuje naše dny od života a jedná s námi
podle jeho milosrdenství.
50:23 Dává nám radost srdce, aby pokoj byl v našich dnech
Izrael navždy:
50:24 Aby s námi potvrdil své milosrdenství a ve svůj čas nás vysvobodil!
50:25 Jsou dva druhy národů, které mé srdce oškliví, a třetí
není žádný národ:
50:26 Ti, kteří sedí na hoře Samaří, a ti, kteří přebývají uprostřed
Pelištejci a ten pošetilý lid, který bydlí v Sichemu.
50:27 Ježíš, syn Siracha Jeruzalémského, napsal v této knize:
poučení o porozumění a poznání, který ze srdce vylil
dále moudrost.
50:28 Blaze tomu, kdo se bude v těchto věcech cvičit; a on to
položí je v srdci svém, stane se moudrým.
50:29 Bude-li je činit, bude silný ke všemu, ke světlu
vede ho Hospodin, který dává moudrost zbožným. Buď požehnán
jméno Páně na věky. Amen, Amen.