Sirach
38:1 Ctěte lékaře ctí, která mu náleží za použití, která vám náleží
mít z něho, neboť ho stvořil Hospodin.
38:2 Neboť Nejvyššímu přijde uzdravení a dostane se mu slávy
král.
38:3 Dovednost lékaře pozdvihne hlavu jeho, a před očima
velké muže bude v obdivu.
38:4 Hospodin stvořil léky ze země; a ten, kdo je moudrý
nebude se jim hnusit.
38:5 Nebyla voda sladká dřevem, aby byla její ctnost
známý?
38:6 A dal lidem umění, aby byl ctěn ve svých podivuhodách
funguje.
38:7 S takovými uzdravuje [lidi] a snímá jejich bolesti.
38:8 Z takových dělá lékárník cukroví; a z jeho děl existuje
bez konce; a od něho je pokoj na celé zemi,
38:9 Můj synu, nebuď nedbalý ve své nemoci, ale modli se k Pánu,
udělá tě celistvým.
38:10 Odejdi od hříchu, urovnej své ruce a očisti své srdce
ze vší špatnosti.
38:11 Dej sladkou vůni a památku z jemné mouky; a udělat tuk
nabízet, jako nebýt.
38:12 Pak dej místo lékaři, neboť ho stvořil Hospodin
neodcházej od tebe, neboť ho potřebuješ.
38:13 Je čas, kdy mají ve svých rukou dobrý úspěch.
38:14 I oni se budou modlit k Pánu, aby se mu dařilo,
které dávají pro usnadnění a nápravu k prodloužení života.
38:15 Kdo hřeší před svým Stvořitelem, ať padne do rukou jeho
lékař.
38:16 Můj synu, nech slzy spadnout na mrtvé a začni jakoby naříkat
sám jsi utrpěl velkou škodu; a pak zakrýt jeho tělo
podle zvyku a nezanedbávej jeho pohřeb.
38:17 Plačte hořce, sténájte a bědujte, jako je on.
hodný, a den nebo dva, aby se o tobě nemluvilo zle: a potom
utěš se pro svou tíhu.
38:18 Neboť smrt přichází od tíhy, a tíha srdce puká
síla.
38:19 V soužení také zármutek zůstává, a život chudého jest
prokletí srdce.
38:20 Neberte si k srdci těžkost: zažeňte to a staňte se členem posledního konce.
38:21 Nezapomeň na to, protože už není žádného obratu, neuděláš ho
dobře, ale ubližuješ si.
38:22 Pamatuj na můj soud, neboť i tvůj bude takový; včera pro mě a
dnes pro tebe.
38:23 Když mrtvý odpočívá, ať odpočívá jeho památka; a nechat se utěšovat
ho, když jeho Duch od něho odešel.
38:24 Moudrost učeného člověka přichází příležitostí k odpočinku, a on
kdo má málo věcí, stane se moudrým.
38:25 Jak může získat moudrost, která drží pluh, a která se chlubí?
bodec, který žene voly a je zaměstnán jejich prací, a jehož
mluví se o býcích?
38:26 Myslí na to, aby dělal brázdy; a je pilný, aby dal kine
krmivo.
38:27 Tak každý tesař a dělník, který ve dne v noci pracuje, a
ti, kteří řežou a hrobují pečeti a snaží se dělat velkou rozmanitost,
a oddávají se padělaným obrazům a sledují, jak dokončí dílo:
38:28 Kovář také sedí u kovadliny a uváží železnou práci
pára ohně mrhá jeho tělem, a on bojuje s žárem
pec: hluk kladiva a kovadliny je stále v jeho uších,
a jeho oči stále hledí na vzor toho, co dělá; on
smýšlí, aby dokončil své dílo, a bdí, aby jej vyleštil
dokonale:
38:29 Tak sedí hrnčíř u svého díla a otáčí kolem
jeho nohy, který se vždy pečlivě staví ke svému dílu a všechno činí jeho
práce podle čísla;
38:30 Svou paží utváří hlínu a sklání se před svou silou
jeho nohy; uchází se o to, aby ji vedl; a je pilný
vyčistit pec:
38:31 Všichni tito spoléhají na své ruce, a každý je moudrý ve svém díle.
38:32 Bez nich nemůže být město obydleno a nebudou bydlet kde
nebudou ani nepůjdou nahoru a dolů:
38:33 Nebudou hledáni ve veřejné radě, ani seděti vysoko
shromáždění: nebudou sedět na soudcovském křesle ani rozumět
rozsudek soudu: nemohou vyhlásit spravedlnost a soud; a oni
nebudou nalezeny tam, kde se mluví podobenství.
38:34 Ale budou udržovat stav světa a [veškerá] jejich touha je
v práci svého řemesla.