Sirach 38:1 Ctěte lékaře ctí, která mu náleží za použití, která vám náleží mít z něho, neboť ho stvořil Hospodin. 38:2 Neboť Nejvyššímu přijde uzdravení a dostane se mu slávy král. 38:3 Dovednost lékaře pozdvihne hlavu jeho, a před očima velké muže bude v obdivu. 38:4 Hospodin stvořil léky ze země; a ten, kdo je moudrý nebude se jim hnusit. 38:5 Nebyla voda sladká dřevem, aby byla její ctnost známý? 38:6 A dal lidem umění, aby byl ctěn ve svých podivuhodách funguje. 38:7 S takovými uzdravuje [lidi] a snímá jejich bolesti. 38:8 Z takových dělá lékárník cukroví; a z jeho děl existuje bez konce; a od něho je pokoj na celé zemi, 38:9 Můj synu, nebuď nedbalý ve své nemoci, ale modli se k Pánu, udělá tě celistvým. 38:10 Odejdi od hříchu, urovnej své ruce a očisti své srdce ze vší špatnosti. 38:11 Dej sladkou vůni a památku z jemné mouky; a udělat tuk nabízet, jako nebýt. 38:12 Pak dej místo lékaři, neboť ho stvořil Hospodin neodcházej od tebe, neboť ho potřebuješ. 38:13 Je čas, kdy mají ve svých rukou dobrý úspěch. 38:14 I oni se budou modlit k Pánu, aby se mu dařilo, které dávají pro usnadnění a nápravu k prodloužení života. 38:15 Kdo hřeší před svým Stvořitelem, ať padne do rukou jeho lékař. 38:16 Můj synu, nech slzy spadnout na mrtvé a začni jakoby naříkat sám jsi utrpěl velkou škodu; a pak zakrýt jeho tělo podle zvyku a nezanedbávej jeho pohřeb. 38:17 Plačte hořce, sténájte a bědujte, jako je on. hodný, a den nebo dva, aby se o tobě nemluvilo zle: a potom utěš se pro svou tíhu. 38:18 Neboť smrt přichází od tíhy, a tíha srdce puká síla. 38:19 V soužení také zármutek zůstává, a život chudého jest prokletí srdce. 38:20 Neberte si k srdci těžkost: zažeňte to a staňte se členem posledního konce. 38:21 Nezapomeň na to, protože už není žádného obratu, neuděláš ho dobře, ale ubližuješ si. 38:22 Pamatuj na můj soud, neboť i tvůj bude takový; včera pro mě a dnes pro tebe. 38:23 Když mrtvý odpočívá, ať odpočívá jeho památka; a nechat se utěšovat ho, když jeho Duch od něho odešel. 38:24 Moudrost učeného člověka přichází příležitostí k odpočinku, a on kdo má málo věcí, stane se moudrým. 38:25 Jak může získat moudrost, která drží pluh, a která se chlubí? bodec, který žene voly a je zaměstnán jejich prací, a jehož mluví se o býcích? 38:26 Myslí na to, aby dělal brázdy; a je pilný, aby dal kine krmivo. 38:27 Tak každý tesař a dělník, který ve dne v noci pracuje, a ti, kteří řežou a hrobují pečeti a snaží se dělat velkou rozmanitost, a oddávají se padělaným obrazům a sledují, jak dokončí dílo: 38:28 Kovář také sedí u kovadliny a uváží železnou práci pára ohně mrhá jeho tělem, a on bojuje s žárem pec: hluk kladiva a kovadliny je stále v jeho uších, a jeho oči stále hledí na vzor toho, co dělá; on smýšlí, aby dokončil své dílo, a bdí, aby jej vyleštil dokonale: 38:29 Tak sedí hrnčíř u svého díla a otáčí kolem jeho nohy, který se vždy pečlivě staví ke svému dílu a všechno činí jeho práce podle čísla; 38:30 Svou paží utváří hlínu a sklání se před svou silou jeho nohy; uchází se o to, aby ji vedl; a je pilný vyčistit pec: 38:31 Všichni tito spoléhají na své ruce, a každý je moudrý ve svém díle. 38:32 Bez nich nemůže být město obydleno a nebudou bydlet kde nebudou ani nepůjdou nahoru a dolů: 38:33 Nebudou hledáni ve veřejné radě, ani seděti vysoko shromáždění: nebudou sedět na soudcovském křesle ani rozumět rozsudek soudu: nemohou vyhlásit spravedlnost a soud; a oni nebudou nalezeny tam, kde se mluví podobenství. 38:34 Ale budou udržovat stav světa a [veškerá] jejich touha je v práci svého řemesla.