Sirach
22:1 Lenivý člověk je přirovnán ke špinavému kameni a každý bude syčet
ho k jeho hanbě.
22:2 Lenivý člověk je přirovnán ke špíně hnojiště, každý takový
vezme si to podá mu ruku.
22:3 Zle vychovaný muž je hanbou svého otce, který ho zplodil
[hloupá] dcera se narodila jeho ztrátě.
22:4 Dcera moudrá přinese dědictví svému muži, ale ona to
žije nepoctivě, je těžkost jejího otce.
22:5 Ta smělá zneuctívá svého otce i svého muže, ale oni
oba jí budou opovrhovat.
22:6 Pohádka mimo čas je jako hudba v smutku, ale pruhy a
oprava moudrosti nikdy nevyprší čas.
22:7 Kdo vyučuje blázna, je jako ten, kdo lepí střep, a jako
ten, kdo ho probouzí ze zdravého spánku.
22:8 Kdo bláznovi vypráví, spí k němu, když
vyprávěl svůj příběh, řekne: Co se děje?
22:9 Žijí-li děti poctivě a mají-li co, přikryjí
podlost jejich rodičů.
22:10 Ale děti jsou povýšené, kvůli pohrdání a nedostatku výživy
poskvrnit šlechtu jejich příbuzných.
22:11 Plačte nad mrtvým, protože ztratil světlo, a nad bláznem plačte,
nebo chce rozumu, málo pláče pro mrtvé, pro něho
je v klidu: ale život blázna je horší než smrt.
22:12 Sedm dní truchlí lidé pro mrtvého; ale pro blázna a
bezbožný člověk po všechny dny svého života.
22:13 S bláznem moc nemluv a nechoď k tomu, kdo nerozumí.
měj se na pozoru, abys neměl potíže a nikdy se neposkvrnil
s jeho bláznovstvími: odejdi od něho, a najdeš odpočinutí a nikdy
být zneklidněn šílenstvím.
22:14 Co je těžší než olovo? a jak se jmenuje, leč blázen?
22:15 Písek, sůl a hromadu železa snesou snadněji než člověk
bez pochopení.
22:16 Jako dřevěné pásy a svázané v budově nelze uvolnit
třesoucí se: tak se bude bát srdce, které je utvrzeno radou
nikdy.
22:17 Srdce usazené na myšlence porozumění je jako spravedlivé plasování
na stěně galerie.
22:18 Pales postavený na vyvýšeném místě se nikdy nepostaví proti větru: tak a
ustrašené srdce v představách blázna nemůže obstát proti žádnému
strach.
22:19 Kdo píchá do oka, slzy kánou, a kdo píchá
srdce dává najevo své vědění.
22:20 Kdo hází kamenem do ptáků, odhání je, a ten
pomlouvá jeho přítel přerušuje přátelství.
22:21 I když jsi vytasil meč na svého přítele, nezoufej.
může být návratem [do přízně.]
22:22 Jestliže jsi otevřel ústa svá na přítele svého, neboj se; pro tam
může být usmíření: kromě pomluvy, pýchy nebo odhalení
tajemství nebo zrádná rána: pro tyto věci každý přítel
odejde.
22:23 Buď věrný svému bližnímu v jeho chudobě, aby ses mohl radovat
jeho blaho: zůstaň mu pevně v čas ssoužení jeho, že
můžeš býti dědicem s ním v dědictví jeho; nebo podlý majetek není
vždy k opovržení: ani bohatého, který je pošetilý, aby byl v
obdiv.
22:24 Jako pára a dým z pece jde před ohněm; tak urážející
před krví.
22:25 Nebudu se stydět bránit přítele; ani se nebudu skrývat
od něho.
22:26 Stane-li se mi od něho něco zlého, každý, kdo to uslyší, stane se
pozor na něj.
22:27 Kterýž vloží stráž před ústa má, a pečeť moudrosti na má
rty, abych jimi nepadl náhle a můj jazyk mě zničil
ne?