Sirach 22:1 Lenivý člověk je přirovnán ke špinavému kameni a každý bude syčet ho k jeho hanbě. 22:2 Lenivý člověk je přirovnán ke špíně hnojiště, každý takový vezme si to podá mu ruku. 22:3 Zle vychovaný muž je hanbou svého otce, který ho zplodil [hloupá] dcera se narodila jeho ztrátě. 22:4 Dcera moudrá přinese dědictví svému muži, ale ona to žije nepoctivě, je těžkost jejího otce. 22:5 Ta smělá zneuctívá svého otce i svého muže, ale oni oba jí budou opovrhovat. 22:6 Pohádka mimo čas je jako hudba v smutku, ale pruhy a oprava moudrosti nikdy nevyprší čas. 22:7 Kdo vyučuje blázna, je jako ten, kdo lepí střep, a jako ten, kdo ho probouzí ze zdravého spánku. 22:8 Kdo bláznovi vypráví, spí k němu, když vyprávěl svůj příběh, řekne: Co se děje? 22:9 Žijí-li děti poctivě a mají-li co, přikryjí podlost jejich rodičů. 22:10 Ale děti jsou povýšené, kvůli pohrdání a nedostatku výživy poskvrnit šlechtu jejich příbuzných. 22:11 Plačte nad mrtvým, protože ztratil světlo, a nad bláznem plačte, nebo chce rozumu, málo pláče pro mrtvé, pro něho je v klidu: ale život blázna je horší než smrt. 22:12 Sedm dní truchlí lidé pro mrtvého; ale pro blázna a bezbožný člověk po všechny dny svého života. 22:13 S bláznem moc nemluv a nechoď k tomu, kdo nerozumí. měj se na pozoru, abys neměl potíže a nikdy se neposkvrnil s jeho bláznovstvími: odejdi od něho, a najdeš odpočinutí a nikdy být zneklidněn šílenstvím. 22:14 Co je těžší než olovo? a jak se jmenuje, leč blázen? 22:15 Písek, sůl a hromadu železa snesou snadněji než člověk bez pochopení. 22:16 Jako dřevěné pásy a svázané v budově nelze uvolnit třesoucí se: tak se bude bát srdce, které je utvrzeno radou nikdy. 22:17 Srdce usazené na myšlence porozumění je jako spravedlivé plasování na stěně galerie. 22:18 Pales postavený na vyvýšeném místě se nikdy nepostaví proti větru: tak a ustrašené srdce v představách blázna nemůže obstát proti žádnému strach. 22:19 Kdo píchá do oka, slzy kánou, a kdo píchá srdce dává najevo své vědění. 22:20 Kdo hází kamenem do ptáků, odhání je, a ten pomlouvá jeho přítel přerušuje přátelství. 22:21 I když jsi vytasil meč na svého přítele, nezoufej. může být návratem [do přízně.] 22:22 Jestliže jsi otevřel ústa svá na přítele svého, neboj se; pro tam může být usmíření: kromě pomluvy, pýchy nebo odhalení tajemství nebo zrádná rána: pro tyto věci každý přítel odejde. 22:23 Buď věrný svému bližnímu v jeho chudobě, aby ses mohl radovat jeho blaho: zůstaň mu pevně v čas ssoužení jeho, že můžeš býti dědicem s ním v dědictví jeho; nebo podlý majetek není vždy k opovržení: ani bohatého, který je pošetilý, aby byl v obdiv. 22:24 Jako pára a dým z pece jde před ohněm; tak urážející před krví. 22:25 Nebudu se stydět bránit přítele; ani se nebudu skrývat od něho. 22:26 Stane-li se mi od něho něco zlého, každý, kdo to uslyší, stane se pozor na něj. 22:27 Kterýž vloží stráž před ústa má, a pečeť moudrosti na má rty, abych jimi nepadl náhle a můj jazyk mě zničil ne?