Píseň Šalomounova 4:1 Hle, jsi krásná, má lásko; hle, jsi krásný; máš holubice oči v vlasech tvých, vlasy tvé jsou jako stádo koz, z nichž se jeví hora Gilead. 4:2 Tvé zuby jsou jako stádo ovcí, které jsou dokonce ostříhané, které vystoupily z praní; z nichž každý nese dvojčata a žádný mezi nimi není neplodný jim. 4:3 Tvé rty jsou jako šarlatové vlákno a tvá řeč je krásná, tvá chrámy jsou jako kus granátového jablka uvnitř tvých zámků. 4:4 Tvá šíje je jako Davidova věž postavená jako zbrojnice, na níž visí tam tisíc štítů, všechny štíty mocných mužů. 4:5 Dvě tvá prsa jsou jako dvě mláďata dvojčat, která se mezi sebou pasou lilie. 4:6 Dokud se nerozejde den a stíny neutečou, dostanu mě do hora myrhy a hora kadidla. 4:7 Celá jsi krásná, lásko má; není v tobě žádné místo. 4:8 Pojď se mnou z Libanonu, má ženi, se mnou z Libanonu, podívej se odtud vrchol Amana, z vrcholu Shenir a Hermon, ze lvů doupata, z hor leopardů. 4:9 Okouzlila jsi mé srdce, má sestro, má choti; uchvátil jsi můj srdce s jedním z tvých očí, s jedním řetězem tvého krku. 4:10 Jak krásná je tvá láska, má sestro, má ženi! oč lepší je tvá láska než víno! a vůně tvých mastí nad všeliké koření! 4:11 Tvé rty, má ženich, klesají jako plástev medu, pod nimi je med a mléko tvůj jazyk; a vůně šatů tvých jest jako vůně Libanonu. 4:12 Zahrada je má sestra, má nevěsta; jaro zavřené, fontána zapečetěno. 4:13 Tvé rostliny jsou sad granátových jablek s lichotivými plody; kafr s nardem, 4:14 Nard a šafrán; kalamus a skořice, se všemi stromy kadidlo; myrha a aloe se všemi hlavními kořeními: 4:15 Fontána zahrad, studnice živých vod a potoků Libanon. 4:16 Probuď se, severní vítr; a přijď, jihu; rána na mou zahradu, že jejich koření může vytékat. Nechť můj milý přijde do své zahrady a jíst jeho příjemné ovoce.