Píseň Šalomounova
4:1 Hle, jsi krásná, má lásko; hle, jsi krásný; máš holubice
oči v vlasech tvých, vlasy tvé jsou jako stádo koz, z nichž se jeví
hora Gilead.
4:2 Tvé zuby jsou jako stádo ovcí, které jsou dokonce ostříhané, které vystoupily
z praní; z nichž každý nese dvojčata a žádný mezi nimi není neplodný
jim.
4:3 Tvé rty jsou jako šarlatové vlákno a tvá řeč je krásná, tvá
chrámy jsou jako kus granátového jablka uvnitř tvých zámků.
4:4 Tvá šíje je jako Davidova věž postavená jako zbrojnice, na níž
visí tam tisíc štítů, všechny štíty mocných mužů.
4:5 Dvě tvá prsa jsou jako dvě mláďata dvojčat, která se mezi sebou pasou
lilie.
4:6 Dokud se nerozejde den a stíny neutečou, dostanu mě do
hora myrhy a hora kadidla.
4:7 Celá jsi krásná, lásko má; není v tobě žádné místo.
4:8 Pojď se mnou z Libanonu, má ženi, se mnou z Libanonu, podívej se odtud
vrchol Amana, z vrcholu Shenir a Hermon, ze lvů
doupata, z hor leopardů.
4:9 Okouzlila jsi mé srdce, má sestro, má choti; uchvátil jsi můj
srdce s jedním z tvých očí, s jedním řetězem tvého krku.
4:10 Jak krásná je tvá láska, má sestro, má ženi! oč lepší je tvá láska
než víno! a vůně tvých mastí nad všeliké koření!
4:11 Tvé rty, má ženich, klesají jako plástev medu, pod nimi je med a mléko
tvůj jazyk; a vůně šatů tvých jest jako vůně Libanonu.
4:12 Zahrada je má sestra, má nevěsta; jaro zavřené, fontána
zapečetěno.
4:13 Tvé rostliny jsou sad granátových jablek s lichotivými plody;
kafr s nardem,
4:14 Nard a šafrán; kalamus a skořice, se všemi stromy
kadidlo; myrha a aloe se všemi hlavními kořeními:
4:15 Fontána zahrad, studnice živých vod a potoků
Libanon.
4:16 Probuď se, severní vítr; a přijď, jihu; rána na mou zahradu, že
jejich koření může vytékat. Nechť můj milý přijde do své zahrady a
jíst jeho příjemné ovoce.