Píseň Šalomounova 2:1 Já jsem růže Šaronova a konvalinka. 2:2 Jako lilie mezi trním, tak je má láska mezi dcerami. 2:3 Jako jabloň mezi stromy lesa, tak je můj milý mezi synové. S velkým potěšením jsem se posadil pod jeho stín a jeho ovoce byl na můj vkus sladký. 2:4 Přivedl mě do hodovny a jeho prapor nade mnou byla láska. 2:5 Zůstaň mě lahůdkami, potěš mě jablky, neboť jsem nemocný láskou. 2:6 Jeho levice je pod mou hlavou a jeho pravice mě objímá. 2:7 Přikazujem vám, dcery jeruzalémské, za srny a laně pole, abyste nepobouřili a nevzbudili mou lásku, dokud se mu to nebude líbit. 2:8 Hlas mého milého! hle, přichází a skáče po horách, skákání po kopcích. 2:9 Můj milý je jako srnec nebo jelen, hle, stojí za námi zeď, dívá se do oken a ukazuje se skrz mříž. 2:10 Můj milý promluvil a řekl mi: Vstaň, má lásko, má krásná a odejít. 2:11 Neboť hle, zima je pryč, déšť je pryč a je pryč; 2:12 Květiny se objevují na zemi; je čas zpěvu ptáků pojď, a hlas želvy je slyšet v naší zemi; 2:13 Fíkovník vysazuje své zelené fíky a vinná réva s jedlemi hrozny dávají dobrou vůni. Vstaň, má lásko, má krásná, a pojď pryč. 2:14 Holubice má, která jsi ve skalních rozsedlinách, v tajných místech schody, dej mi vidět tvou tvář, dej mi slyšet tvůj hlas; pro sladké je tvůj hlas a tvá tvář je krásná. 2:15 Vezmi nám ty lišky, ty malé lišky, které kazí révu, pro naše révy mít jemné hrozny. 2:16 Můj milý je můj a já jsem jeho, on se pase mezi liliemi. 2:17 Dokud nepřijde den a stíny neutečou, otoč se, můj milý, a buď jako srnec nebo mladý jelen na horách Betheru.