Píseň Šalomounova
2:1 Já jsem růže Šaronova a konvalinka.
2:2 Jako lilie mezi trním, tak je má láska mezi dcerami.
2:3 Jako jabloň mezi stromy lesa, tak je můj milý mezi
synové. S velkým potěšením jsem se posadil pod jeho stín a jeho ovoce
byl na můj vkus sladký.
2:4 Přivedl mě do hodovny a jeho prapor nade mnou byla láska.
2:5 Zůstaň mě lahůdkami, potěš mě jablky, neboť jsem nemocný láskou.
2:6 Jeho levice je pod mou hlavou a jeho pravice mě objímá.
2:7 Přikazujem vám, dcery jeruzalémské, za srny a laně
pole, abyste nepobouřili a nevzbudili mou lásku, dokud se mu to nebude líbit.
2:8 Hlas mého milého! hle, přichází a skáče po horách,
skákání po kopcích.
2:9 Můj milý je jako srnec nebo jelen, hle, stojí za námi
zeď, dívá se do oken a ukazuje se skrz
mříž.
2:10 Můj milý promluvil a řekl mi: Vstaň, má lásko, má krásná a
odejít.
2:11 Neboť hle, zima je pryč, déšť je pryč a je pryč;
2:12 Květiny se objevují na zemi; je čas zpěvu ptáků
pojď, a hlas želvy je slyšet v naší zemi;
2:13 Fíkovník vysazuje své zelené fíky a vinná réva s jedlemi
hrozny dávají dobrou vůni. Vstaň, má lásko, má krásná, a pojď pryč.
2:14 Holubice má, která jsi ve skalních rozsedlinách, v tajných místech
schody, dej mi vidět tvou tvář, dej mi slyšet tvůj hlas; pro sladké
je tvůj hlas a tvá tvář je krásná.
2:15 Vezmi nám ty lišky, ty malé lišky, které kazí révu, pro naše révy
mít jemné hrozny.
2:16 Můj milý je můj a já jsem jeho, on se pase mezi liliemi.
2:17 Dokud nepřijde den a stíny neutečou, otoč se, můj milý, a buď
jako srnec nebo mladý jelen na horách Betheru.