Římanům 12:1 Prosím vás tedy, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste přinášejte svá těla v oběť živou, svatou, Bohu milou, která je vaše rozumná služba. 12:2 A nepřipodobňujte se tomuto světu, ale proměňujte se obnovení mysli, abyste mohli prokázat, co je to dobré, a přijatelná a dokonalá vůle Boží. 12:3 Neboť pravím z milosti, která mi byla dána, každému, kdo je uprostřed aby si o sobě nemyslel výše, než by si měl myslet; ale do uvažuj střízlivě, jak Bůh naložil každému člověku míru víra. 12:4 Protože máme mnoho údů v jednom těle, a všechny údy nemají stejná kancelář: 12:5 Jsme tedy mnozí jedno tělo v Kristu a každý jeden úd další. 12:6 Mít tedy dary různé podle milosti, která je nám dána, zda proroctví, prorokujme podle poměru víry; 12:7 Nebo službu, čekejme na svou službu, aneb ten, kdo učí, dál výuka; 12:8 Nebo ten, kdo napomíná, napomínáním; kdo dává, ať to dělá s jednoduchost; kdo vládne, pilně; kdo prokazuje milosrdenství, s veselí. 12:9 Láska ať je bez přetvářky. Ošklivte se, co je zlé; přilnout k to, co je dobré. 12:10 Milujte se navzájem s bratrskou láskou; Na počest preferování jeden druhého; 12:11 Nelenivý v podnikání; vroucí v duchu; sloužit Pánu; 12:12 Radovat se v naději; pacient v soužení; pokračující okamžik v modlitbě; 12:13 Rozdělování na potřebu svatých; věnována pohostinství. 12:14 Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, dobrořečte a nezlořečte. 12:15 Radujte se s radujícími a plačte s plačícími. 12:16 Buďte jeden k druhému stejného smýšlení. Nemysli na vysoké věci, ale blahosklonně k mužům nízkého stavu. Nebuďte moudří ve své vlastní domýšlivosti. 12:17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Poskytujte věci poctivé na pohled ze všech mužů. 12:18 Je-li to možné, žijte v pokoji se všemi lidmi. 12:19 Milovaní, nemstěte se, ale dejte místo hněvu. neboť je psáno: Moje je pomsta; Já splatím, praví Pán. 12:20 Jestliže tedy tvůj nepřítel hladoví, nasyť ho; žízní-li, dej mu napít: neboť tím shrneme uhlíky na jeho hlavu. 12:21 Nenech se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.