Římanům
12:1 Prosím vás tedy, bratři, pro Boží milosrdenství, abyste
přinášejte svá těla v oběť živou, svatou, Bohu milou, která
je vaše rozumná služba.
12:2 A nepřipodobňujte se tomuto světu, ale proměňujte se
obnovení mysli, abyste mohli prokázat, co je to dobré, a
přijatelná a dokonalá vůle Boží.
12:3 Neboť pravím z milosti, která mi byla dána, každému, kdo je uprostřed
aby si o sobě nemyslel výše, než by si měl myslet; ale do
uvažuj střízlivě, jak Bůh naložil každému člověku míru
víra.
12:4 Protože máme mnoho údů v jednom těle, a všechny údy nemají
stejná kancelář:
12:5 Jsme tedy mnozí jedno tělo v Kristu a každý jeden úd
další.
12:6 Mít tedy dary různé podle milosti, která je nám dána,
zda proroctví, prorokujme podle poměru víry;
12:7 Nebo službu, čekejme na svou službu, aneb ten, kdo učí, dál
výuka;
12:8 Nebo ten, kdo napomíná, napomínáním; kdo dává, ať to dělá s
jednoduchost; kdo vládne, pilně; kdo prokazuje milosrdenství, s
veselí.
12:9 Láska ať je bez přetvářky. Ošklivte se, co je zlé; přilnout k
to, co je dobré.
12:10 Milujte se navzájem s bratrskou láskou; Na počest
preferování jeden druhého;
12:11 Nelenivý v podnikání; vroucí v duchu; sloužit Pánu;
12:12 Radovat se v naději; pacient v soužení; pokračující okamžik v modlitbě;
12:13 Rozdělování na potřebu svatých; věnována pohostinství.
12:14 Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, dobrořečte a nezlořečte.
12:15 Radujte se s radujícími a plačte s plačícími.
12:16 Buďte jeden k druhému stejného smýšlení. Nemysli na vysoké věci, ale
blahosklonně k mužům nízkého stavu. Nebuďte moudří ve své vlastní domýšlivosti.
12:17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Poskytujte věci poctivé na pohled
ze všech mužů.
12:18 Je-li to možné, žijte v pokoji se všemi lidmi.
12:19 Milovaní, nemstěte se, ale dejte místo hněvu.
neboť je psáno: Moje je pomsta; Já splatím, praví Pán.
12:20 Jestliže tedy tvůj nepřítel hladoví, nasyť ho; žízní-li, dej mu napít:
neboť tím shrneme uhlíky na jeho hlavu.
12:21 Nenech se přemoci zlem, ale přemáhej zlo dobrem.