Římanům
11:1 Říkám tedy: Zavrhl Bůh svůj lid? Chraň bůh. Neboť i já jsem an
Izraelita, ze semene Abrahamova, z kmene Benjamina.
11:2 Bůh nezavrhl svůj lid, který předem poznal. Nevim co
Písmo říká o Eliášovi? jak se přimlouvá u Boha proti
Izrael říká:
11:3 Pane, tvé proroky zabili a oltáře tvé zbořili; a já
zůstal jsem sám a hledají můj život.
11:4 Ale co mu říká Boží odpověď? Vyhradil jsem si pro sebe
sedm tisíc mužů, kteří nesklonili kolena před obrazem Baalovým.
11:5 I tak pak v této době také jest ostatek podle
vyvolení milosti.
11:6 A jestliže z milosti, pak už to není ze skutků; jinak již není milost
milost. Je-li však ze skutků, není to již milost: jinak pracujte
už není práce.
11:7 Co tedy? Izrael nedosáhl toho, co hledá; ale
vyvolení to dosáhlo a ostatní byli oslepeni.
11:8 (Jak je psáno, Bůh jim dal ducha spánku,
oči, které by neměly vidět, a uši, které by neměly slyšet;) až
tento den.
11:9 David řekl: "Nechť se jejich stůl stane léčkou, pastí a pastí."
kámen úrazu a odplata jim:
11:10 Nechť se jim zatmí oči, aby neviděli, a pokloňte se
vždy zpátky.
11:11 Říkám tedy: Zdali klopýtli, aby padli? Nedej bože: ale
spíše jejich pádem spasení přišlo k pohanům, neboť k
vyprovokovat je k žárlivosti.
11:12 Jestliže jejich pád bude bohatstvím světa a ubýváním
z nich bohatství pohanů; o kolik větší je jejich plnost?
11:13 Neboť mluvím k vám, pohané, jelikož jsem apoštolem
Pohané, zvětšuji svou kancelář:
11:14 Mohu-li nějakým způsobem popudit k napodobování těch, kteří jsou mým tělem, a
možná některé z nich zachránit.
11:15 Jestliže jejich zavržení je smířením světa, co?
bude jejich přijímání, ale život z mrtvých?
11:16 Je-li totiž svatá prvotina, je svatá i hrudka, a je-li kořen
svaté jsou i ratolesti.
11:17 A kdyby se některé větve ulomily, a ty jsi planá oliva
strom, byl mezi ně naroubován a spolu s nimi měl podíl na kořeni
a tučnost olivovníku;
11:18 Nechlub se proti větvím. Jestliže se však chlubíš, nesneseš
kořen, ale kořen tebe.
11:19 Řekneš tedy: "Větve jsou odlomené, abych byl."
naroubováno.
11:20 Dobře; pro nevěru byli odlomeni, a ty stojíš opodál
víra. Nebuď povýšený, ale boj se:
11:21 Jestliže Bůh neušetřil přirozené ratolesti, dejte si pozor, aby neušetřil i on
ne ty.
11:22 Hleďte tedy na dobrotu a přísnost Boží: na ty, kteří padli,
vážnost; ale vůči tobě, dobrota, budeš-li setrvávat v jeho dobrotě:
jinak budeš i ty odříznut.
11:23 A také oni, pokud nezůstanou stále v nevěře, budou vštěpováni:
neboť Bůh je může znovu naroubovat.
11:24 Kdybys byl vyťat z olivovníku, který je od přírody planý, a
wert naroubován v rozporu s přírodou do dobrého olivovníku: co víc
budou tyto, které jsou přirozenými větvemi, naroubovány do svých vlastních
olivovník?
11:25 Nechtěl bych, bratři, abyste neznali toto tajemství,
abyste nebyli moudří ve své domýšlivosti; že slepota částečně je
se stalo Izraeli, dokud nepřijde plnost pohanů.
11:26 A tak bude spasen celý Izrael, jak je psáno: Vyjde
Siona, Vysvoboditele, a odvrátí od Jákoba bezbožnost:
11:27 Neboť toto je má smlouva s nimi, že sejmu jejich hříchy.
11:28 Pokud jde o evangelium, jsou nepřáteli pro vás, ale jako
dotýkajíc se voleb, jsou milováni pro dobro otců.
11:29 Neboť dary a povolání Boží jsou bez pokání.
11:30 Neboť jako jste v minulých dobách Bohu nevěřili, nyní jste získali
milosrdenství skrze jejich nevíru:
11:31 Tak i tito nyní nevěřili, že skrze tvé milosrdenství uvěřili
také může získat milost.
11:32 Bůh je totiž všechny uzavřel do nevěry, aby se smiloval
na všechny.
11:33 Ó hloubko bohatství, moudrosti a poznání Boží! jak
nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jeho cesty za poznáním!
11:34 Nebo kdo poznal mysl Páně? nebo kdo byl jeho
poradce?
11:35 Nebo kdo mu první dal, a bude mu to odplaceno
znovu?
11:36 Neboť od něho a skrze něho a jemu je všecko, komu buď
sláva navždy. Amen.