Římanům 11:1 Říkám tedy: Zavrhl Bůh svůj lid? Chraň bůh. Neboť i já jsem an Izraelita, ze semene Abrahamova, z kmene Benjamina. 11:2 Bůh nezavrhl svůj lid, který předem poznal. Nevim co Písmo říká o Eliášovi? jak se přimlouvá u Boha proti Izrael říká: 11:3 Pane, tvé proroky zabili a oltáře tvé zbořili; a já zůstal jsem sám a hledají můj život. 11:4 Ale co mu říká Boží odpověď? Vyhradil jsem si pro sebe sedm tisíc mužů, kteří nesklonili kolena před obrazem Baalovým. 11:5 I tak pak v této době také jest ostatek podle vyvolení milosti. 11:6 A jestliže z milosti, pak už to není ze skutků; jinak již není milost milost. Je-li však ze skutků, není to již milost: jinak pracujte už není práce. 11:7 Co tedy? Izrael nedosáhl toho, co hledá; ale vyvolení to dosáhlo a ostatní byli oslepeni. 11:8 (Jak je psáno, Bůh jim dal ducha spánku, oči, které by neměly vidět, a uši, které by neměly slyšet;) až tento den. 11:9 David řekl: "Nechť se jejich stůl stane léčkou, pastí a pastí." kámen úrazu a odplata jim: 11:10 Nechť se jim zatmí oči, aby neviděli, a pokloňte se vždy zpátky. 11:11 Říkám tedy: Zdali klopýtli, aby padli? Nedej bože: ale spíše jejich pádem spasení přišlo k pohanům, neboť k vyprovokovat je k žárlivosti. 11:12 Jestliže jejich pád bude bohatstvím světa a ubýváním z nich bohatství pohanů; o kolik větší je jejich plnost? 11:13 Neboť mluvím k vám, pohané, jelikož jsem apoštolem Pohané, zvětšuji svou kancelář: 11:14 Mohu-li nějakým způsobem popudit k napodobování těch, kteří jsou mým tělem, a možná některé z nich zachránit. 11:15 Jestliže jejich zavržení je smířením světa, co? bude jejich přijímání, ale život z mrtvých? 11:16 Je-li totiž svatá prvotina, je svatá i hrudka, a je-li kořen svaté jsou i ratolesti. 11:17 A kdyby se některé větve ulomily, a ty jsi planá oliva strom, byl mezi ně naroubován a spolu s nimi měl podíl na kořeni a tučnost olivovníku; 11:18 Nechlub se proti větvím. Jestliže se však chlubíš, nesneseš kořen, ale kořen tebe. 11:19 Řekneš tedy: "Větve jsou odlomené, abych byl." naroubováno. 11:20 Dobře; pro nevěru byli odlomeni, a ty stojíš opodál víra. Nebuď povýšený, ale boj se: 11:21 Jestliže Bůh neušetřil přirozené ratolesti, dejte si pozor, aby neušetřil i on ne ty. 11:22 Hleďte tedy na dobrotu a přísnost Boží: na ty, kteří padli, vážnost; ale vůči tobě, dobrota, budeš-li setrvávat v jeho dobrotě: jinak budeš i ty odříznut. 11:23 A také oni, pokud nezůstanou stále v nevěře, budou vštěpováni: neboť Bůh je může znovu naroubovat. 11:24 Kdybys byl vyťat z olivovníku, který je od přírody planý, a wert naroubován v rozporu s přírodou do dobrého olivovníku: co víc budou tyto, které jsou přirozenými větvemi, naroubovány do svých vlastních olivovník? 11:25 Nechtěl bych, bratři, abyste neznali toto tajemství, abyste nebyli moudří ve své domýšlivosti; že slepota částečně je se stalo Izraeli, dokud nepřijde plnost pohanů. 11:26 A tak bude spasen celý Izrael, jak je psáno: Vyjde Siona, Vysvoboditele, a odvrátí od Jákoba bezbožnost: 11:27 Neboť toto je má smlouva s nimi, že sejmu jejich hříchy. 11:28 Pokud jde o evangelium, jsou nepřáteli pro vás, ale jako dotýkajíc se voleb, jsou milováni pro dobro otců. 11:29 Neboť dary a povolání Boží jsou bez pokání. 11:30 Neboť jako jste v minulých dobách Bohu nevěřili, nyní jste získali milosrdenství skrze jejich nevíru: 11:31 Tak i tito nyní nevěřili, že skrze tvé milosrdenství uvěřili také může získat milost. 11:32 Bůh je totiž všechny uzavřel do nevěry, aby se smiloval na všechny. 11:33 Ó hloubko bohatství, moudrosti a poznání Boží! jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy a jeho cesty za poznáním! 11:34 Nebo kdo poznal mysl Páně? nebo kdo byl jeho poradce? 11:35 Nebo kdo mu první dal, a bude mu to odplaceno znovu? 11:36 Neboť od něho a skrze něho a jemu je všecko, komu buď sláva navždy. Amen.