Římanům 7:1 Nevíte, bratři, (protože mluvím k těm, kdo znají Zákon), jak to vládne zákon nad člověkem, dokud žije? 7:2 Neboť žena, která má muže, je vázána zákonem ke svému muži dokud žije; ale jestliže manžel je mrtvý, ona je propuštěna od zákon jejího manžela. 7:3 Jestliže se tedy, dokud její muž žije, provdá za jiného muže, ona bude nazvána cizoložnicí; jestliže však její muž zemřel, je svobodná z toho zákona; takže není cizoložnicí, i když je vdaná další muž. 7:4 Pročež, bratří moji, i vy jste se stali mrtvými pro zákon skrze tělo Krista; abyste byli provdáni za jiného, za toho, který jest vzkříšeni z mrtvých, abychom přinášeli ovoce Bohu. 7:5 Nebo když jsme byli v těle, pohyby hříchů, které byly skrze zákon, pracoval v našich členech, aby přinášel ovoce smrti. 7:6 Nyní jsme však vysvobozeni ze zákona, který byl mrtvý, v němž jsme byli držený; že bychom měli sloužit v novosti ducha, a ne ve starosti dopisu. 7:7 Co tedy řekneme? Je zákon hřích? Chraň bůh. Ne, nevěděl jsem hřích, ale podle zákona, neboť jsem neznal žádostivost, ledaže by zákon řekl: Nebudeš dychtit. 7:8 Ale hřích ve mně způsobil všelijaké přikázání žádostivost. Neboť bez zákona byl hřích mrtvý. 7:9 Kdysi jsem byl naživu bez zákona, ale když přišlo přikázání, hřeš oživil a zemřel jsem. 7:10 A přikázání, které bylo ustanoveno k životu, jsem zjistil, že je splněno smrt. 7:11 Hřích mě totiž oklamal a zabil mě přikázáním. mě. 7:12 Proto je zákon svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré. 7:13 Učinilo mi tedy to, co je dobré, smrt? Chraň bůh. Ale hřích, aby se to jevilo jako hřích, působící ve mně smrt tím, co je dobré; aby se hřích podle přikázání stal nesmírně hříšným. 7:14 Víme totiž, že zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu. 7:15 To, co dělám, nedovolím; ale co nesnáším, to já. 7:16 Jestliže tedy udělám, co bych nechtěl, souhlasím se zákonem, že je dobrý. 7:17 Nyní to již nedělám já, ale hřích, který ve mně přebývá. 7:18 Vím totiž, že ve mně (to jest v mém těle) nepřebývá nic dobrého. neboť vůle je u mne přítomna; ale jak provést to, co je dobré já najít ne. 7:19 Neboť dobro, které chci, nečiním, ale zlo, které nechci, to Dělám. 7:20 Jestliže to tedy dělám, nedělám to, už to nedělám já, ale hřeším tím přebývá ve mně. 7:21 Nalézám tedy zákon, že když chci činit dobro, je se mnou zlo. 7:22 Neboť mám zálibu v zákoně Božím po vnitřním člověku. 7:23 Ale ve svých údech vidím jiný zákon, který bojuje proti zákonu mé mysli, a přivádějí mě do zajetí zákona hříchu, který je v mých údech. 7:24 Ó ubohý člověk, který jsem! kdo mě vysvobodí z těla tohoto smrt? 7:25 Děkuji Bohu skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy s myslí I já sloužím zákonu Božímu; ale s tělem zákon hříchu.