Římanům
7:1 Nevíte, bratři, (protože mluvím k těm, kdo znají Zákon), jak to
vládne zákon nad člověkem, dokud žije?
7:2 Neboť žena, která má muže, je vázána zákonem ke svému muži
dokud žije; ale jestliže manžel je mrtvý, ona je propuštěna od
zákon jejího manžela.
7:3 Jestliže se tedy, dokud její muž žije, provdá za jiného muže, ona
bude nazvána cizoložnicí; jestliže však její muž zemřel, je svobodná
z toho zákona; takže není cizoložnicí, i když je vdaná
další muž.
7:4 Pročež, bratří moji, i vy jste se stali mrtvými pro zákon skrze tělo
Krista; abyste byli provdáni za jiného, za toho, který jest
vzkříšeni z mrtvých, abychom přinášeli ovoce Bohu.
7:5 Nebo když jsme byli v těle, pohyby hříchů, které byly skrze
zákon, pracoval v našich členech, aby přinášel ovoce smrti.
7:6 Nyní jsme však vysvobozeni ze zákona, který byl mrtvý, v němž jsme byli
držený; že bychom měli sloužit v novosti ducha, a ne ve starosti
dopisu.
7:7 Co tedy řekneme? Je zákon hřích? Chraň bůh. Ne, nevěděl jsem
hřích, ale podle zákona, neboť jsem neznal žádostivost, ledaže by zákon řekl:
Nebudeš dychtit.
7:8 Ale hřích ve mně způsobil všelijaké přikázání
žádostivost. Neboť bez zákona byl hřích mrtvý.
7:9 Kdysi jsem byl naživu bez zákona, ale když přišlo přikázání, hřeš
oživil a zemřel jsem.
7:10 A přikázání, které bylo ustanoveno k životu, jsem zjistil, že je splněno
smrt.
7:11 Hřích mě totiž oklamal a zabil mě přikázáním.
mě.
7:12 Proto je zákon svatý a přikázání svaté, spravedlivé a dobré.
7:13 Učinilo mi tedy to, co je dobré, smrt? Chraň bůh. Ale hřích,
aby se to jevilo jako hřích, působící ve mně smrt tím, co je dobré;
aby se hřích podle přikázání stal nesmírně hříšným.
7:14 Víme totiž, že zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu.
7:15 To, co dělám, nedovolím; ale
co nesnáším, to já.
7:16 Jestliže tedy udělám, co bych nechtěl, souhlasím se zákonem, že je
dobrý.
7:17 Nyní to již nedělám já, ale hřích, který ve mně přebývá.
7:18 Vím totiž, že ve mně (to jest v mém těle) nepřebývá nic dobrého.
neboť vůle je u mne přítomna; ale jak provést to, co je dobré já
najít ne.
7:19 Neboť dobro, které chci, nečiním, ale zlo, které nechci, to
Dělám.
7:20 Jestliže to tedy dělám, nedělám to, už to nedělám já, ale hřeším tím
přebývá ve mně.
7:21 Nalézám tedy zákon, že když chci činit dobro, je se mnou zlo.
7:22 Neboť mám zálibu v zákoně Božím po vnitřním člověku.
7:23 Ale ve svých údech vidím jiný zákon, který bojuje proti zákonu mé mysli,
a přivádějí mě do zajetí zákona hříchu, který je v mých údech.
7:24 Ó ubohý člověk, který jsem! kdo mě vysvobodí z těla tohoto
smrt?
7:25 Děkuji Bohu skrze Ježíše Krista, našeho Pána. Tak tedy s myslí I
já sloužím zákonu Božímu; ale s tělem zákon hříchu.