Římanům
1:1 Pavel, služebník Ježíše Krista, povolaný za apoštola, oddělený k
evangelium Boží,
1:2 (což již dříve slíbil prostřednictvím svých proroků ve svatých písmech,)
1:3 O jeho Synu Ježíši Kristu, našem Pánu, který byl stvořen ze semene
David podle těla;
1:4 A prohlásil se za Syna Božího s mocí, podle ducha
svatosti, vzkříšením z mrtvých:
1:5 Od něhož jsme přijali milost a apoštolství za poslušnost k
víru mezi všemi národy pro jeho jméno:
1:6 Mezi nimiž jste i vy povoláni Ježíšem Kristem.
1:7 Všem, kdo jsou v Římě, milovaným Bohem, povolaným být svatými: Milost
tebe a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista.
1:8 Nejprve děkuji svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, za vaši víru
se mluví po celém světě.
1:9 Neboť Bůh jest můj svědek, jemuž sloužím svým duchem v jeho evangeliu
Synu, že se o tobě neustále zmiňuji ve svých modlitbách;
1:10 Podávám žádost, pokud bych teď nějakým způsobem mohl mít prosperitu
cestu z vůle Boží, aby k vám přišel.
1:11 Toužím tě vidět, abych ti mohl předat nějaký duchovní dar,
až do konce můžete být utvrzeni;
1:12 To jest, abych byl spolu s vámi potěšen vzájemnou vírou
vy i já.
1:13 Nechtěl bych, bratři, abyste nevěděli, co jsem si často zamýšlel
abych přišel k vám, (ale byl jsem až dosud povolen), abych měl nějaké ovoce
také mezi vámi, jako mezi jinými pohany.
1:14 Jsem dlužníkem Řeků i Barbarů; jak pro moudré,
a nerozumným.
1:15 Takže, jakkoli je ve mně, jsem připraven kázat evangelium vám, kteří jste
také v Římě.
1:16 Neboť se nestydím za evangelium Kristovo, neboť je to moc Boží
ke spasení každému, kdo věří; nejprve Židům a také
do řečtiny.
1:17 Neboť v něm se zjevuje Boží spravedlnost z víry k víře
je psáno: Spravedlivý bude žít z víry.
1:18 Neboť hněv Boží se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a
nespravedlnost lidí, kteří drží pravdu v nepravosti;
1:19 Protože to, co lze od Boha poznat, je jim zjevné; neboť Bůh má
jim to ukázal.
1:20 Neboť neviditelné věci jeho od stvoření světa jsou
jasně vidět, být pochopen věcmi, které jsou vytvořeny, dokonce i jeho
věčná moc a Božství; aby byli bez omluvy:
1:21 Protože když poznali Boha, neoslavovali ho jako Boha ani jako Boha
byli vděční; ale stali se marnými ve svých představách a jejich pošetilými
srdce bylo potemnělé.
1:22 Vydávali se za moudré a stali se blázny,
1:23 A proměnil slávu neporušitelného Boha v obraz podobný
porušitelnému člověku, ptákům, čtyřnohým zvířatům a plazům
věci.
1:24 Pročež Bůh je také vydal nečistotě skrze žádosti o
svá vlastní srdce, aby mezi sebou zneuctili svá vlastní těla:
1:25 Který proměnil pravdu Boží ve lež, klaněl se jí a sloužil jí
stvoření více než Stvořitel, který je požehnaný na věky. Amen.
1:26 Proto je Bůh vydal do ohavných náklonností, neboť i jejich
ženy změnily přirozené užívání na to, co je proti přírodě:
1:27 A podobně i muži, opouštějíce přirozené užívání ženy, shořeli
ve své touze jeden k druhému; muži s muži pracujícími na tom, co je
neslušné a přijímající v sobě odplatu za svou chybu
která se setkala.
1:28 A i když se jim nechtělo zachovávat Boha ve svém poznání, Bůh dal
přesouvají je do zavržené mysli, aby dělali věci, které nejsou
pohodlný;
1:29 Naplněni vší nepravostí, smilstvem, špatností,
žádostivost, zlomyslnost; plný závisti, vražd, debat, podvodů,
malignita; našeptávače,
1:30 Pomlouvači, nenávistníci Boha, odporní, pyšní, vychloubační, vynálezci
zlé věci, neposlušnost rodičů,
1:31 Bez porozumění, porušovatelé smluv, bez přirozené náklonnosti,
nesmiřitelný, nemilosrdný:
1:32 Kteří znají soud Boží, že ti, kdo takové věci páchají, jsou
hodni smrti, nejen to dělejte, ale mějte potěšení v těch, kteří to dělají
jim.