Římanům 1:1 Pavel, služebník Ježíše Krista, povolaný za apoštola, oddělený k evangelium Boží, 1:2 (což již dříve slíbil prostřednictvím svých proroků ve svatých písmech,) 1:3 O jeho Synu Ježíši Kristu, našem Pánu, který byl stvořen ze semene David podle těla; 1:4 A prohlásil se za Syna Božího s mocí, podle ducha svatosti, vzkříšením z mrtvých: 1:5 Od něhož jsme přijali milost a apoštolství za poslušnost k víru mezi všemi národy pro jeho jméno: 1:6 Mezi nimiž jste i vy povoláni Ježíšem Kristem. 1:7 Všem, kdo jsou v Římě, milovaným Bohem, povolaným být svatými: Milost tebe a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista. 1:8 Nejprve děkuji svému Bohu skrze Ježíše Krista za vás všechny, za vaši víru se mluví po celém světě. 1:9 Neboť Bůh jest můj svědek, jemuž sloužím svým duchem v jeho evangeliu Synu, že se o tobě neustále zmiňuji ve svých modlitbách; 1:10 Podávám žádost, pokud bych teď nějakým způsobem mohl mít prosperitu cestu z vůle Boží, aby k vám přišel. 1:11 Toužím tě vidět, abych ti mohl předat nějaký duchovní dar, až do konce můžete být utvrzeni; 1:12 To jest, abych byl spolu s vámi potěšen vzájemnou vírou vy i já. 1:13 Nechtěl bych, bratři, abyste nevěděli, co jsem si často zamýšlel abych přišel k vám, (ale byl jsem až dosud povolen), abych měl nějaké ovoce také mezi vámi, jako mezi jinými pohany. 1:14 Jsem dlužníkem Řeků i Barbarů; jak pro moudré, a nerozumným. 1:15 Takže, jakkoli je ve mně, jsem připraven kázat evangelium vám, kteří jste také v Římě. 1:16 Neboť se nestydím za evangelium Kristovo, neboť je to moc Boží ke spasení každému, kdo věří; nejprve Židům a také do řečtiny. 1:17 Neboť v něm se zjevuje Boží spravedlnost z víry k víře je psáno: Spravedlivý bude žít z víry. 1:18 Neboť hněv Boží se zjevuje z nebe proti každé bezbožnosti a nespravedlnost lidí, kteří drží pravdu v nepravosti; 1:19 Protože to, co lze od Boha poznat, je jim zjevné; neboť Bůh má jim to ukázal. 1:20 Neboť neviditelné věci jeho od stvoření světa jsou jasně vidět, být pochopen věcmi, které jsou vytvořeny, dokonce i jeho věčná moc a Božství; aby byli bez omluvy: 1:21 Protože když poznali Boha, neoslavovali ho jako Boha ani jako Boha byli vděční; ale stali se marnými ve svých představách a jejich pošetilými srdce bylo potemnělé. 1:22 Vydávali se za moudré a stali se blázny, 1:23 A proměnil slávu neporušitelného Boha v obraz podobný porušitelnému člověku, ptákům, čtyřnohým zvířatům a plazům věci. 1:24 Pročež Bůh je také vydal nečistotě skrze žádosti o svá vlastní srdce, aby mezi sebou zneuctili svá vlastní těla: 1:25 Který proměnil pravdu Boží ve lež, klaněl se jí a sloužil jí stvoření více než Stvořitel, který je požehnaný na věky. Amen. 1:26 Proto je Bůh vydal do ohavných náklonností, neboť i jejich ženy změnily přirozené užívání na to, co je proti přírodě: 1:27 A podobně i muži, opouštějíce přirozené užívání ženy, shořeli ve své touze jeden k druhému; muži s muži pracujícími na tom, co je neslušné a přijímající v sobě odplatu za svou chybu která se setkala. 1:28 A i když se jim nechtělo zachovávat Boha ve svém poznání, Bůh dal přesouvají je do zavržené mysli, aby dělali věci, které nejsou pohodlný; 1:29 Naplněni vší nepravostí, smilstvem, špatností, žádostivost, zlomyslnost; plný závisti, vražd, debat, podvodů, malignita; našeptávače, 1:30 Pomlouvači, nenávistníci Boha, odporní, pyšní, vychloubační, vynálezci zlé věci, neposlušnost rodičů, 1:31 Bez porozumění, porušovatelé smluv, bez přirozené náklonnosti, nesmiřitelný, nemilosrdný: 1:32 Kteří znají soud Boží, že ti, kdo takové věci páchají, jsou hodni smrti, nejen to dělejte, ale mějte potěšení v těch, kteří to dělají jim.