žalmy 142:1 Hlasem svým jsem volal k Hospodinu; svým hlasem k Hospodinu jsem učinil učinit mou prosbu. 142:2 Vylil jsem před ním svou stížnost; Ukázal jsem před ním své potíže. 142:3 Když byl můj duch ve mně přemožen, tehdy jsi znal mou cestu. v cestu, kterou jsem šel, mi tajně nastražili léčku. 142:4 Podíval jsem se na svou pravici a viděl jsem, ale nebyl tam žádný muž, který by to udělal poznej mě: útočiště mi selhalo; žádný muž se nestaral o mou duši. Ž 142:5 Volal jsem k tobě, Hospodine, řekl jsem: Ty jsi mé útočiště a můj podíl v země živých. 142:6 Všímej si mého volání; neboť jsem velmi ponížen, vysvoboď mě z mého pronásledovatelé; protože jsou silnější než já. Ž 142:7 Vyveď mou duši z vězení, abych chválil tvé jméno, spravedliví bude mě obklopovat; neboť ty se mnou štědře naložíš.