žalmy
142:1 Hlasem svým jsem volal k Hospodinu; svým hlasem k Hospodinu jsem učinil
učinit mou prosbu.
142:2 Vylil jsem před ním svou stížnost; Ukázal jsem před ním své potíže.
142:3 Když byl můj duch ve mně přemožen, tehdy jsi znal mou cestu. v
cestu, kterou jsem šel, mi tajně nastražili léčku.
142:4 Podíval jsem se na svou pravici a viděl jsem, ale nebyl tam žádný muž, který by to udělal
poznej mě: útočiště mi selhalo; žádný muž se nestaral o mou duši.
Ž 142:5 Volal jsem k tobě, Hospodine, řekl jsem: Ty jsi mé útočiště a můj podíl v
země živých.
142:6 Všímej si mého volání; neboť jsem velmi ponížen, vysvoboď mě z mého
pronásledovatelé; protože jsou silnější než já.
Ž 142:7 Vyveď mou duši z vězení, abych chválil tvé jméno, spravedliví
bude mě obklopovat; neboť ty se mnou štědře naložíš.