žalmy 137:1 U řek Babylonu, tam jsme seděli, ano, plakali jsme, když jsme vzpomněl na Sion. 137:2 Zavěsili jsme harfy na vrby uprostřed nich. Ž 137:3 Tam od nás žádali píseň ti, kteří nás odvedli do zajetí; a ti, kteří nás plýtvali, žádali od nás veselí, řkouce: Zpívejte nám jednu z nich písně Sionu. Ž 137:4 Jak budeme zpívat píseň Hospodinovu v cizí zemi? Ž 137:5 Zapomenu-li na tebe, Jeruzaléme, ať zapomene má pravice na svou lstivost. Ž 137:6 Nepamatuji-li se na tebe, ať můj jazyk přilne k ústům mých; pokud nechci Jeruzalém nad svou hlavní radostí. Ž 137:7 Rozpomeň se, Hospodine, na syny Edomské v den Jeruzaléma; SZO řekl: Zbořte to, zbořte to až do základů jeho. Ž 137:8 Ó dcero Babylonská, která máš být zničena; bude šťastný, že odměňuje tě, jak jsi nám sloužil. Ž 137:9 Blahoslavený bude, kdo vezme a rozbije tvé maličké kameny.