žalmy
137:1 U řek Babylonu, tam jsme seděli, ano, plakali jsme, když jsme
vzpomněl na Sion.
137:2 Zavěsili jsme harfy na vrby uprostřed nich.
Ž 137:3 Tam od nás žádali píseň ti, kteří nás odvedli do zajetí; a
ti, kteří nás plýtvali, žádali od nás veselí, řkouce: Zpívejte nám jednu z nich
písně Sionu.
Ž 137:4 Jak budeme zpívat píseň Hospodinovu v cizí zemi?
Ž 137:5 Zapomenu-li na tebe, Jeruzaléme, ať zapomene má pravice na svou lstivost.
Ž 137:6 Nepamatuji-li se na tebe, ať můj jazyk přilne k ústům mých;
pokud nechci Jeruzalém nad svou hlavní radostí.
Ž 137:7 Rozpomeň se, Hospodine, na syny Edomské v den Jeruzaléma; SZO
řekl: Zbořte to, zbořte to až do základů jeho.
Ž 137:8 Ó dcero Babylonská, která máš být zničena; bude šťastný, že
odměňuje tě, jak jsi nám sloužil.
Ž 137:9 Blahoslavený bude, kdo vezme a rozbije tvé maličké
kameny.