žalmy 119:1 Blahoslavení neposkvrnění na cestě, kteří chodí v zákoně Hospodinově. Ž 119:2 Blahoslavení, kteří ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho hledají celé srdce. Ž 119:3 Nepáchají také nepravosti, po jeho cestách chodí. Ž 119:4 Přikázal jsi nám, abychom pilně zachovávali tvá nařízení. Ž 119:5 Kéž by mé cesty směřovaly k ostříhání tvých nařízení! Ž 119:6 Tehdy se nebudu stydět, když budu mít úctu ke všem tvým přikázání. Ž 119:7 Budu tě chválit s upřímným srdcem, až se to naučím tvé spravedlivé soudy. Ž 119:8 Tvá ustanovení budu ostříhat, neopouštěj mě úplně. Ž 119:9 Čím si mládenec očistí cestu? tím, že na to dbáme podle tvého slova. Ž 119:10 Celým srdcem jsem tě hledal, dej, abych nezabloudil od tvého přikázání. Ž 119:11 Tvé slovo jsem skryl v srdci svém, abych proti tobě nezhřešil. Ž 119:12 Požehnaný jsi, Hospodine, vyuč mě svým ustanovením. Ž 119:13 Svými rty vyprávím o všech soudech tvých úst. Ž 119:14 Radoval jsem se z cesty tvých svědectví, stejně jako ze všeho bohatství. Ž 119:15 Budu rozjímat o tvých přikázáních a hledět na tvé cesty. Ž 119:16 Budu se těšit z tvých ustanovení, nezapomenu na tvé slovo. Ž 119:17 Nalož štědře se svým služebníkem, ať budu živ a budu zachovávat tvé slovo. Ž 119:18 Otevři mi oči, abych viděl divy z tvého zákona. Ž 119:19 Jsem cizinec na zemi, neskrývej přede mnou svá přikázání. 119:20 Má duše se láme touhou, kterou má k tvým soudům. časy. Ž 119:21 Pokáral jsi pyšné, kteří jsou prokleti, kteří se od tebe odvracejí. přikázání. Ž 119:22 Odstraň ode mne potupu a pohrdání; neboť jsem zachoval tvá svědectví. Ž 119:23 Knížata také seděla a mluvila proti mně, ale tvůj služebník přemýšlel ve tvých stanovách. Ž 119:24 Tvá svědectví jsou mi potěšením a mými rádci. Ž 119:25 Má duše lne k prachu, obživ mě podle svého slova. Ž 119:26 Cesty své jsem oznámil, a vyslyšel jsi mě, vyuč mě ustanovením svým. Ž 119:27 Dej mi rozumět cestě tvých přikázání, tak budu mluvit o tvých podivuhodná díla. Ž 119:28 Má duše se rozplývá těžkostí, posilni mě podle svého slovo. Ž 119:29 Odstraň ode mne cestu lži a dej mi svůj zákon milostivě. Ž 119:30 Cestu pravdy jsem si zvolil, tvé soudy předkládám. Ž 119:31 Držím se svědectví tvých, Hospodine, nezahanbi mne. Ž 119:32 Poběžím cestou tvých přikázání, když ty moje rozšíříš srdce. Ž 119:33 Vyuč mě, Hospodine, cestě svých ustanovení; a já to nechám na konec. Ž 119:34 Dej mi rozum a já budu zachovávat tvůj zákon; ano, budu to pozorovat celým svým srdcem. Ž 119:35 Dej mi jít cestou tvých přikázání; neboť z toho mám radost. Ž 119:36 Nakloň srdce mé ke svým svědectvím, a ne k lakomství. 119:37 Odvrať oči mé, abych neviděl marnost; a obživ mě ve svém cesta. Ž 119:38 Ustav své slovo svému služebníku, který je oddán tvé bázni. Ž 119:39 Odvrať mou potupu, které se bojím, neboť tvé soudy jsou dobré. Ž 119:40 Hle, toužím po tvých nařízeních, obživ mě ve svých spravedlnost. Ž 119:41 Nechť dojdou tvá slitování i ke mně, Hospodine, tvá spása, podle na tvé slovo. Ž 119:42 Budu mít tedy čím odpovědět tomu, kdo mě haní, neboť věřím ve tvém slově. 119:43 A slovo pravdy úplně nevyjímaj z mých úst; neboť jsem doufal ve tvých soudech. Ž 119:44 Tak budu zachovávat tvůj zákon ustavičně na věky věků. Ž 119:45 A budu chodit svobodně, neboť hledám tvá nařízení. Ž 119:46 O tvých svědectvích budu mluvit i před králi, ale nebudu zahanbený. Ž 119:47 A budu se těšit z tvých přikázání, která jsem miloval. Ž 119:48 Také ruce své pozdvihnu k přikázáním tvým, která jsem miloval; a budu rozjímati o ustanoveních tvých. Ž 119:49 Rozpomeň se na slovo služebníku svému, na které jsi mě přivedl naděje. Ž 119:50 Toto je má útěcha v mém soužení, neboť tvé slovo mě obživilo. Ž 119:51 Pyšní se mi velmi posmívali, ale já jsem neodmítl tvůj zákon. Ž 119:52 Rozpomněl jsem se na tvé staré soudy, Hospodine; a uklidnil jsem se. 119:53 Zmocnila se mě hrůza kvůli bezbožníkům, kteří opouštějí tvou zákon. Ž 119:54 Tvá ustanovení byla mými písněmi v domě mé pouti. Ž 119:55 Rozpomněl jsem se na tvé jméno, Hospodine, v noci, a ostříhal jsem tvého zákona. Ž 119:56 To jsem měl, protože jsem zachovával tvá nařízení. Ž 119:57 Ty jsi můj podíl, Hospodine, řekl jsem, že budu zachovávat tvá slova. Ž 119:58 Z celého srdce jsem prosil o tvou přízeň, smiluj se nade mnou podle tvého slova. Ž 119:59 Přemýšlel jsem o svých cestách a obrátil jsem své nohy k tvým svědectvím. Ž 119:60 Spěchal jsem a otálel, abych nezachovával tvá přikázání. Ž 119:61 Bandy bezbožníků mě oloupily, ale nezapomněl jsem na tebe. zákon. Ž 119:62 O půlnoci vstanu, abych ti vzdal díky za tebe spravedlivé soudy. Ž 119:63 Jsem společníkem všech, kteří se tě bojí, i těch, kteří tě ostříhají předpisy. Ž 119:64 Země, Hospodine, je plná tvého milosrdenství, vyuč mě svým ustanovením. Ž 119:65 Dobře jsi naložil se svým služebníkem, Hospodine, podle svého slova. Ž 119:66 Nauč mě dobrému úsudku a vědění, neboť jsem uvěřil tvému přikázání. Ž 119:67 Než jsem byl sužován, zbloudil jsem, ale nyní jsem zachoval tvé slovo. Ž 119:68 Ty jsi dobrý a dobře činíš; vyuč mě svým ustanovením. Ž 119:69 Pyšní proti mně falšovali, já však budu zachovávat tvá nařízení celým svým srdcem. 119:70 Jejich srdce je tučné jako tuk; ale já mám radost z tvého zákona. 119:71 Je mi dobře, že jsem byl sužován; abych se naučil tvůj stanovy. Ž 119:72 Zákon tvých úst je mi lepší než tisíce zlata a stříbrný. Ž 119:73 Tvé ruce mě stvořily a stvořily, dej mi rozum, že jsem ať se naučí tvá přikázání. Ž 119:74 Ti, kdo se tě bojí, budou se radovat, když mě uvidí; protože jsem doufal ve tvém slově. Ž 119:75 Vím, Hospodine, že tvé soudy jsou správné a že jsi věrnost mě postihla. 119:76 Prosím, ať je mi tvá milosrdná laskavost k útěchu, podle slovo tvé služebníku svému. Ž 119:77 Nechť ke mně přijdou tvá něžná milosrdenství, abych mohl žít, neboť tvůj zákon je můj rozkoš. 119:78 Pyšní ať se zastydí; neboť se mnou jednali zvráceně bez a příčinu: ale budu rozjímat o rozkazech tvých. Ž 119:79 Nechť se ke mně obrátí ti, kdo se tě bojí, a ti, kdo poznali tvou svědectví. Ž 119:80 Budiž srdce mé zdravé v ustanoveních tvých; abych se nestyděl. Ž 119:81 Má duše umdlévá po tvém spasení, ale doufám v tvé slovo. Ž 119:82 Mé oči ochabují po tvém slovu: "Kdy mě potěšíš?" Ž 119:83 Nebo jsem jako láhev v dýmu; přesto na tvůj nezapomínám stanovy. Ž 119:84 Kolik je dnů služebníka tvého? kdy vykonáš rozsudek nad kteří mě pronásledují? Ž 119:85 Pyšní mi kopali jámy, které nejsou podle tvého zákona. Ž 119:86 Všechna tvá přikázání jsou věrná, neprávem mě pronásledují; Pomoc ty mě. 119:87 Téměř mě pohltili na zemi; ale neopustil jsem rozkazů tvých. Ž 119:88 Oživ mě po svém milosrdenství; tak zachovám svědectví o tvá ústa. Ž 119:89 Na věky, Hospodine, tvé slovo je usazeno v nebi. Ž 119:90 Tvá věrnost je po všechna pokolení; zemi a ta zůstává. Ž 119:91 Dnes budou pokračovat podle tvých nařízení, neboť všichni jsou tvoji služebnictvo. Ž 119:92 Kdyby tvůj zákon nebyl mým potěšením, byl bych ve svém zahynul utrpení. Ž 119:93 Nikdy nezapomenu na tvá nařízení, neboť jimi jsi mě obživil. Ž 119:94 Tvůj jsem, zachraň mě; nebo jsem hledal přikázání tvá. Ž 119:95 Bezbožní na mne čekali, aby mě zahubili, ale já budu hledět na tebe svědectví. Ž 119:96 Viděl jsem konec veškeré dokonalosti, ale tvé přikázání je přehnané široký. 119:97 Jak miluji tvůj zákon! je to moje meditace celý den. Ž 119:98 Skrze svá přikázání jsi mě učinil moudřejším než mé nepřátele jsou vždy se mnou. Ž 119:99 Jsem rozumnější než všichni moji učitelé, neboť tvá svědectví jsou moje meditace. 119:100 Rozumím více než staří, protože zachovávám tvá nařízení. Ž 119:101 Zdržel jsem své nohy každé zlé cesty, abych ostříhal tvou slovo. Ž 119:102 Neodchýlil jsem se od tvých soudů, neboť ty jsi mě učil. 119:103 Jak sladká jsou tvá slova k mému vkusu! ano, pro mě sladší než med pusa! Ž 119:104 Skrze tvá nařízení jsem rozumný, proto nenávidím každou faleš cesta. 119:105 Svítilnou mým nohám je tvé slovo a světlem mé stezce. 119:106 Přísahal jsem a splním to, že zachovám tvou spravedlnost. rozsudky. Ž 119:107 Jsem velmi souzen, obživ mě, Hospodine, podle svého slova. 119:108 Přijmi, prosím, dobrovolné oběti mých úst, Hospodine, a vyuč mě svým soudům. Ž 119:109 Má duše je ustavičně v mé ruce, ale na tvůj zákon nezapomínám. Ž 119:110 Bezbožní mi nastražili léčku, ale nebloudil jsem od tvých přikázání. Ž 119:111 Tvá svědectví jsem vzal za dědictví navěky; radost mého srdce. 119:112 Naklonil jsem své srdce, abych vždy plnil tvá nařízení, až do konec. Ž 119:113 Nenávidím plané myšlenky, ale tvůj zákon miluji. Ž 119:114 Ty jsi můj úkryt a můj štít, doufám v tvé slovo. 119:115 Odejděte ode mne, zločinci, neboť budu zachovávat přikázání svých Bůh. 119:116 Podpírej mě podle svého slova, abych žil, a nenech mě být stydět se za svou naději. 119:117 Zvedni mě a budu v bezpečí a budu mít úctu k tvým stanovy průběžně. Ž 119:118 Pošlapal jsi všechny, kdo bloudí od tvých nařízení. podvod je lež. 119:119 Všechny bezbožné země odháníš jako strusku, proto jsem miluj svá svědectví. 119:120 Mé tělo se třese strachem z tebe; a bojím se soudů tvých. Ž 119:121 Vykonal jsem soud a spravedlnost, nenechávejte mě mým utiskovatelům. Ž 119:122 Zaruč se za svého služebníka na dobro, ať mě pyšní neutiskují. Ž 119:123 Mé oči ochabují po tvém spasení a po slovu tvé spravedlnosti. 119:124 Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství a nauč mě svému stanovy. 119:125 Jsem tvůj služebník; dej mi rozum, abych poznal tvou svědectví. Ž 119:126 Je čas, abys pracoval, Hospodine, neboť zrušili tvůj zákon. 119:127 Proto miluji tvá přikázání nad zlato; ano, nad ryzí zlato. Ž 119:128 Proto pokládám všechna tvá nařízení týkající se všech věcí za správná; a nenávidím každý falešný způsob. Ž 119:129 Podivuhodná jsou tvá svědectví, proto je ostříhá duše má. 119:130 Vstup tvých slov osvěcuje; to dává pochopení k jednoduchý. Ž 119:131 Otevřel jsem ústa a lapal po dechu, neboť jsem toužil po tvých přikázáních. 119:132 Pohleď na mě a buď nade mnou milostivý, jak to děláš kteří milují tvé jméno. 119:133 Uspořádej mé kroky ve svém slově, a žádná nepravost ať nepanuje nad mě. Ž 119:134 Vysvoboď mě z útisku lidí, tak budu zachovávat tvá nařízení. 119:135 Rozjasni tvář svou nad služebníkem svým; a vyuč mě svým ustanovením. 119:136 Řeky vod stékají z mých očí, protože nedbají na tvůj zákon. 119:137 Spravedlivý jsi, Hospodine, a spravedlivé jsou tvé soudy. 119:138 Tvá svědectví, která jsi přikázal, jsou spravedlivá a velmi věřící. Ž 119:139 Má horlivost mě stravuje, protože moji nepřátelé zapomněli na tvá slova. Ž 119:140 Tvé slovo je velmi čisté, proto je tvůj služebník miluje. Ž 119:141 Jsem malý a opovrhovaný, ale nezapomínám na tvá nařízení. 119:142 Tvá spravedlnost je věčná spravedlnost a tvůj zákon je pravda. 119:143 Zmocnily se mě soužení a úzkost, ale tvá přikázání jsou má potěšení. Ž 119:144 Spravedlnost tvých svědectví je věčná, dej mi pochopení a budu žít. 119:145 Z celého srdce jsem plakal; vyslyš mě, Hospodine, budu zachovávat tvá nařízení. 119:146 Volal jsem k tobě; zachraň mě, a budu zachovávat tvá svědectví. 119:147 Zabraňoval jsem jitřnímu úsvitu a volal jsem: Doufal jsem v tvé slovo. 119:148 Oči mé brání nočním hlídkám, abych rozjímal o tvém slovu. 119:149 Slyš můj hlas podle svého milosrdenství, Hospodine, obživ mě podle tvého soudu. Ž 119:150 Přibližují se ti, kdo následují neplechy, jsou daleko od tvého zákona. 119:151 Blízko jsi, Hospodine; a všechna tvá přikázání jsou pravda. 119:152 O tvých svědectvích jsem věděl od pradávna, že jsi založil je navždy. Ž 119:153 Pohleď na mé soužení a vysvoboď mě, neboť nezapomínám na tvůj zákon. Ž 119:154 Přimlouvej se za mou věc a vysvoboď mě, obživ mě podle svého slova. Ž 119:155 Spása je daleko od bezbožných, neboť nehledají tvá nařízení. 119:156 Velká jsou tvá něžná milosrdenství, Hospodine, obživ mě podle svého rozsudky. 119:157 Mnozí jsou moji pronásledovatelé a moji nepřátelé; přesto neodmítám od tvého svědectví. 119:158 Viděl jsem provinilce a byl jsem zarmoucen; protože nezachovali tvé slovo. Ž 119:159 Hleď, jak miluji tvá nařízení, obživ mě, Hospodine, podle svého milující dobrota. Ž 119:160 Tvé slovo je od počátku pravdivé a každý z tvých spravedlivých soudy trvají na věky. 119:161 Knížata mě bez příčiny pronásledují, ale mé srdce stojí v bázni tvého slova. Ž 119:162 Raduji se z tvého slova jako ten, kdo nalézá velkou kořist. Ž 119:163 Lež nenávidím a ošklivím se, ale zákon tvůj miluji. 119:164 Sedmkrát denně tě chválím pro tvé spravedlivé soudy. Ž 119:165 Veliký pokoj mají ti, kdo milují zákon tvůj, a nic je nepohorší. 119:166 Hospodine, doufal jsem v tvé spasení a plnil jsem tvá přikázání. 119:167 Má duše ostříhá tvá svědectví; a já je nesmírně miluji. Ž 119:168 Zachovávám tvá nařízení a tvá svědectví, neboť všechny mé cesty jsou před tě. Ž 119:169 Kéž se mé volání přiblíží k tobě, Hospodine, dej mi rozum podle tvého slova. Ž 119:170 Moje prosba ať přijde před tebe, vysvoboď mě podle svého slova. Ž 119:171 Mé rty budou chválit, když mě naučíš svým ustanovením. Ž 119:172 Můj jazyk bude mluvit o tvém slovu, neboť všechna tvá přikázání jsou spravedlnost. 119:173 Nechť mi pomáhá tvá ruka; neboť jsem vyvolil tvá nařízení. Ž 119:174 Toužil jsem po tvém spasení, Hospodine; a tvůj zákon je mi potěšením. Ž 119:175 Nechť žije má duše, a bude tě chválit; a tvé soudy nechť pomáhají mě. 119:176 Zbloudil jsem jako ztracená ovce; hledej svého služebníka; protože já ne zapomeň na svá přikázání.