žalmy
119:1 Blahoslavení neposkvrnění na cestě, kteří chodí v zákoně Hospodinově.
Ž 119:2 Blahoslavení, kteří ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho hledají
celé srdce.
Ž 119:3 Nepáchají také nepravosti, po jeho cestách chodí.
Ž 119:4 Přikázal jsi nám, abychom pilně zachovávali tvá nařízení.
Ž 119:5 Kéž by mé cesty směřovaly k ostříhání tvých nařízení!
Ž 119:6 Tehdy se nebudu stydět, když budu mít úctu ke všem tvým
přikázání.
Ž 119:7 Budu tě chválit s upřímným srdcem, až se to naučím
tvé spravedlivé soudy.
Ž 119:8 Tvá ustanovení budu ostříhat, neopouštěj mě úplně.
Ž 119:9 Čím si mládenec očistí cestu? tím, že na to dbáme
podle tvého slova.
Ž 119:10 Celým srdcem jsem tě hledal, dej, abych nezabloudil od tvého
přikázání.
Ž 119:11 Tvé slovo jsem skryl v srdci svém, abych proti tobě nezhřešil.
Ž 119:12 Požehnaný jsi, Hospodine, vyuč mě svým ustanovením.
Ž 119:13 Svými rty vyprávím o všech soudech tvých úst.
Ž 119:14 Radoval jsem se z cesty tvých svědectví, stejně jako ze všeho bohatství.
Ž 119:15 Budu rozjímat o tvých přikázáních a hledět na tvé cesty.
Ž 119:16 Budu se těšit z tvých ustanovení, nezapomenu na tvé slovo.
Ž 119:17 Nalož štědře se svým služebníkem, ať budu živ a budu zachovávat tvé slovo.
Ž 119:18 Otevři mi oči, abych viděl divy z tvého zákona.
Ž 119:19 Jsem cizinec na zemi, neskrývej přede mnou svá přikázání.
119:20 Má duše se láme touhou, kterou má k tvým soudům.
časy.
Ž 119:21 Pokáral jsi pyšné, kteří jsou prokleti, kteří se od tebe odvracejí.
přikázání.
Ž 119:22 Odstraň ode mne potupu a pohrdání; neboť jsem zachoval tvá svědectví.
Ž 119:23 Knížata také seděla a mluvila proti mně, ale tvůj služebník přemýšlel
ve tvých stanovách.
Ž 119:24 Tvá svědectví jsou mi potěšením a mými rádci.
Ž 119:25 Má duše lne k prachu, obživ mě podle svého slova.
Ž 119:26 Cesty své jsem oznámil, a vyslyšel jsi mě, vyuč mě ustanovením svým.
Ž 119:27 Dej mi rozumět cestě tvých přikázání, tak budu mluvit o tvých
podivuhodná díla.
Ž 119:28 Má duše se rozplývá těžkostí, posilni mě podle svého
slovo.
Ž 119:29 Odstraň ode mne cestu lži a dej mi svůj zákon milostivě.
Ž 119:30 Cestu pravdy jsem si zvolil, tvé soudy předkládám.
Ž 119:31 Držím se svědectví tvých, Hospodine, nezahanbi mne.
Ž 119:32 Poběžím cestou tvých přikázání, když ty moje rozšíříš
srdce.
Ž 119:33 Vyuč mě, Hospodine, cestě svých ustanovení; a já to nechám na
konec.
Ž 119:34 Dej mi rozum a já budu zachovávat tvůj zákon; ano, budu to pozorovat
celým svým srdcem.
Ž 119:35 Dej mi jít cestou tvých přikázání; neboť z toho mám radost.
Ž 119:36 Nakloň srdce mé ke svým svědectvím, a ne k lakomství.
119:37 Odvrať oči mé, abych neviděl marnost; a obživ mě ve svém
cesta.
Ž 119:38 Ustav své slovo svému služebníku, který je oddán tvé bázni.
Ž 119:39 Odvrať mou potupu, které se bojím, neboť tvé soudy jsou dobré.
Ž 119:40 Hle, toužím po tvých nařízeních, obživ mě ve svých
spravedlnost.
Ž 119:41 Nechť dojdou tvá slitování i ke mně, Hospodine, tvá spása, podle
na tvé slovo.
Ž 119:42 Budu mít tedy čím odpovědět tomu, kdo mě haní, neboť věřím
ve tvém slově.
119:43 A slovo pravdy úplně nevyjímaj z mých úst; neboť jsem doufal
ve tvých soudech.
Ž 119:44 Tak budu zachovávat tvůj zákon ustavičně na věky věků.
Ž 119:45 A budu chodit svobodně, neboť hledám tvá nařízení.
Ž 119:46 O tvých svědectvích budu mluvit i před králi, ale nebudu
zahanbený.
Ž 119:47 A budu se těšit z tvých přikázání, která jsem miloval.
Ž 119:48 Také ruce své pozdvihnu k přikázáním tvým, která jsem miloval;
a budu rozjímati o ustanoveních tvých.
Ž 119:49 Rozpomeň se na slovo služebníku svému, na které jsi mě přivedl
naděje.
Ž 119:50 Toto je má útěcha v mém soužení, neboť tvé slovo mě obživilo.
Ž 119:51 Pyšní se mi velmi posmívali, ale já jsem neodmítl
tvůj zákon.
Ž 119:52 Rozpomněl jsem se na tvé staré soudy, Hospodine; a uklidnil jsem se.
119:53 Zmocnila se mě hrůza kvůli bezbožníkům, kteří opouštějí tvou
zákon.
Ž 119:54 Tvá ustanovení byla mými písněmi v domě mé pouti.
Ž 119:55 Rozpomněl jsem se na tvé jméno, Hospodine, v noci, a ostříhal jsem tvého zákona.
Ž 119:56 To jsem měl, protože jsem zachovával tvá nařízení.
Ž 119:57 Ty jsi můj podíl, Hospodine, řekl jsem, že budu zachovávat tvá slova.
Ž 119:58 Z celého srdce jsem prosil o tvou přízeň, smiluj se nade mnou
podle tvého slova.
Ž 119:59 Přemýšlel jsem o svých cestách a obrátil jsem své nohy k tvým svědectvím.
Ž 119:60 Spěchal jsem a otálel, abych nezachovával tvá přikázání.
Ž 119:61 Bandy bezbožníků mě oloupily, ale nezapomněl jsem na tebe.
zákon.
Ž 119:62 O půlnoci vstanu, abych ti vzdal díky za tebe
spravedlivé soudy.
Ž 119:63 Jsem společníkem všech, kteří se tě bojí, i těch, kteří tě ostříhají
předpisy.
Ž 119:64 Země, Hospodine, je plná tvého milosrdenství, vyuč mě svým ustanovením.
Ž 119:65 Dobře jsi naložil se svým služebníkem, Hospodine, podle svého slova.
Ž 119:66 Nauč mě dobrému úsudku a vědění, neboť jsem uvěřil tvému
přikázání.
Ž 119:67 Než jsem byl sužován, zbloudil jsem, ale nyní jsem zachoval tvé slovo.
Ž 119:68 Ty jsi dobrý a dobře činíš; vyuč mě svým ustanovením.
Ž 119:69 Pyšní proti mně falšovali, já však budu zachovávat tvá nařízení
celým svým srdcem.
119:70 Jejich srdce je tučné jako tuk; ale já mám radost z tvého zákona.
119:71 Je mi dobře, že jsem byl sužován; abych se naučil tvůj
stanovy.
Ž 119:72 Zákon tvých úst je mi lepší než tisíce zlata a
stříbrný.
Ž 119:73 Tvé ruce mě stvořily a stvořily, dej mi rozum, že jsem
ať se naučí tvá přikázání.
Ž 119:74 Ti, kdo se tě bojí, budou se radovat, když mě uvidí; protože jsem doufal
ve tvém slově.
Ž 119:75 Vím, Hospodine, že tvé soudy jsou správné a že jsi
věrnost mě postihla.
119:76 Prosím, ať je mi tvá milosrdná laskavost k útěchu, podle
slovo tvé služebníku svému.
Ž 119:77 Nechť ke mně přijdou tvá něžná milosrdenství, abych mohl žít, neboť tvůj zákon je můj
rozkoš.
119:78 Pyšní ať se zastydí; neboť se mnou jednali zvráceně bez a
příčinu: ale budu rozjímat o rozkazech tvých.
Ž 119:79 Nechť se ke mně obrátí ti, kdo se tě bojí, a ti, kdo poznali tvou
svědectví.
Ž 119:80 Budiž srdce mé zdravé v ustanoveních tvých; abych se nestyděl.
Ž 119:81 Má duše umdlévá po tvém spasení, ale doufám v tvé slovo.
Ž 119:82 Mé oči ochabují po tvém slovu: "Kdy mě potěšíš?"
Ž 119:83 Nebo jsem jako láhev v dýmu; přesto na tvůj nezapomínám
stanovy.
Ž 119:84 Kolik je dnů služebníka tvého? kdy vykonáš rozsudek nad
kteří mě pronásledují?
Ž 119:85 Pyšní mi kopali jámy, které nejsou podle tvého zákona.
Ž 119:86 Všechna tvá přikázání jsou věrná, neprávem mě pronásledují; Pomoc
ty mě.
119:87 Téměř mě pohltili na zemi; ale neopustil jsem rozkazů tvých.
Ž 119:88 Oživ mě po svém milosrdenství; tak zachovám svědectví o
tvá ústa.
Ž 119:89 Na věky, Hospodine, tvé slovo je usazeno v nebi.
Ž 119:90 Tvá věrnost je po všechna pokolení;
zemi a ta zůstává.
Ž 119:91 Dnes budou pokračovat podle tvých nařízení, neboť všichni jsou tvoji
služebnictvo.
Ž 119:92 Kdyby tvůj zákon nebyl mým potěšením, byl bych ve svém zahynul
utrpení.
Ž 119:93 Nikdy nezapomenu na tvá nařízení, neboť jimi jsi mě obživil.
Ž 119:94 Tvůj jsem, zachraň mě; nebo jsem hledal přikázání tvá.
Ž 119:95 Bezbožní na mne čekali, aby mě zahubili, ale já budu hledět na tebe
svědectví.
Ž 119:96 Viděl jsem konec veškeré dokonalosti, ale tvé přikázání je přehnané
široký.
119:97 Jak miluji tvůj zákon! je to moje meditace celý den.
Ž 119:98 Skrze svá přikázání jsi mě učinil moudřejším než mé nepřátele
jsou vždy se mnou.
Ž 119:99 Jsem rozumnější než všichni moji učitelé, neboť tvá svědectví jsou
moje meditace.
119:100 Rozumím více než staří, protože zachovávám tvá nařízení.
Ž 119:101 Zdržel jsem své nohy každé zlé cesty, abych ostříhal tvou
slovo.
Ž 119:102 Neodchýlil jsem se od tvých soudů, neboť ty jsi mě učil.
119:103 Jak sladká jsou tvá slova k mému vkusu! ano, pro mě sladší než med
pusa!
Ž 119:104 Skrze tvá nařízení jsem rozumný, proto nenávidím každou faleš
cesta.
119:105 Svítilnou mým nohám je tvé slovo a světlem mé stezce.
119:106 Přísahal jsem a splním to, že zachovám tvou spravedlnost.
rozsudky.
Ž 119:107 Jsem velmi souzen, obživ mě, Hospodine, podle svého slova.
119:108 Přijmi, prosím, dobrovolné oběti mých úst, Hospodine, a
vyuč mě svým soudům.
Ž 119:109 Má duše je ustavičně v mé ruce, ale na tvůj zákon nezapomínám.
Ž 119:110 Bezbožní mi nastražili léčku, ale nebloudil jsem od tvých přikázání.
Ž 119:111 Tvá svědectví jsem vzal za dědictví navěky;
radost mého srdce.
119:112 Naklonil jsem své srdce, abych vždy plnil tvá nařízení, až do
konec.
Ž 119:113 Nenávidím plané myšlenky, ale tvůj zákon miluji.
Ž 119:114 Ty jsi můj úkryt a můj štít, doufám v tvé slovo.
119:115 Odejděte ode mne, zločinci, neboť budu zachovávat přikázání svých
Bůh.
119:116 Podpírej mě podle svého slova, abych žil, a nenech mě být
stydět se za svou naději.
119:117 Zvedni mě a budu v bezpečí a budu mít úctu k tvým
stanovy průběžně.
Ž 119:118 Pošlapal jsi všechny, kdo bloudí od tvých nařízení.
podvod je lež.
119:119 Všechny bezbožné země odháníš jako strusku, proto jsem
miluj svá svědectví.
119:120 Mé tělo se třese strachem z tebe; a bojím se soudů tvých.
Ž 119:121 Vykonal jsem soud a spravedlnost, nenechávejte mě mým utiskovatelům.
Ž 119:122 Zaruč se za svého služebníka na dobro, ať mě pyšní neutiskují.
Ž 119:123 Mé oči ochabují po tvém spasení a po slovu tvé spravedlnosti.
119:124 Nalož se svým služebníkem podle svého milosrdenství a nauč mě svému
stanovy.
119:125 Jsem tvůj služebník; dej mi rozum, abych poznal tvou
svědectví.
Ž 119:126 Je čas, abys pracoval, Hospodine, neboť zrušili tvůj zákon.
119:127 Proto miluji tvá přikázání nad zlato; ano, nad ryzí zlato.
Ž 119:128 Proto pokládám všechna tvá nařízení týkající se všech věcí za správná;
a nenávidím každý falešný způsob.
Ž 119:129 Podivuhodná jsou tvá svědectví, proto je ostříhá duše má.
119:130 Vstup tvých slov osvěcuje; to dává pochopení k
jednoduchý.
Ž 119:131 Otevřel jsem ústa a lapal po dechu, neboť jsem toužil po tvých přikázáních.
119:132 Pohleď na mě a buď nade mnou milostivý, jak to děláš
kteří milují tvé jméno.
119:133 Uspořádej mé kroky ve svém slově, a žádná nepravost ať nepanuje nad
mě.
Ž 119:134 Vysvoboď mě z útisku lidí, tak budu zachovávat tvá nařízení.
119:135 Rozjasni tvář svou nad služebníkem svým; a vyuč mě svým ustanovením.
119:136 Řeky vod stékají z mých očí, protože nedbají na tvůj zákon.
119:137 Spravedlivý jsi, Hospodine, a spravedlivé jsou tvé soudy.
119:138 Tvá svědectví, která jsi přikázal, jsou spravedlivá a velmi
věřící.
Ž 119:139 Má horlivost mě stravuje, protože moji nepřátelé zapomněli na tvá slova.
Ž 119:140 Tvé slovo je velmi čisté, proto je tvůj služebník miluje.
Ž 119:141 Jsem malý a opovrhovaný, ale nezapomínám na tvá nařízení.
119:142 Tvá spravedlnost je věčná spravedlnost a tvůj zákon je
pravda.
119:143 Zmocnily se mě soužení a úzkost, ale tvá přikázání jsou má
potěšení.
Ž 119:144 Spravedlnost tvých svědectví je věčná, dej mi
pochopení a budu žít.
119:145 Z celého srdce jsem plakal; vyslyš mě, Hospodine, budu zachovávat tvá nařízení.
119:146 Volal jsem k tobě; zachraň mě, a budu zachovávat tvá svědectví.
119:147 Zabraňoval jsem jitřnímu úsvitu a volal jsem: Doufal jsem v tvé slovo.
119:148 Oči mé brání nočním hlídkám, abych rozjímal o tvém slovu.
119:149 Slyš můj hlas podle svého milosrdenství, Hospodine, obživ mě
podle tvého soudu.
Ž 119:150 Přibližují se ti, kdo následují neplechy, jsou daleko od tvého zákona.
119:151 Blízko jsi, Hospodine; a všechna tvá přikázání jsou pravda.
119:152 O tvých svědectvích jsem věděl od pradávna, že jsi založil
je navždy.
Ž 119:153 Pohleď na mé soužení a vysvoboď mě, neboť nezapomínám na tvůj zákon.
Ž 119:154 Přimlouvej se za mou věc a vysvoboď mě, obživ mě podle svého slova.
Ž 119:155 Spása je daleko od bezbožných, neboť nehledají tvá nařízení.
119:156 Velká jsou tvá něžná milosrdenství, Hospodine, obživ mě podle svého
rozsudky.
119:157 Mnozí jsou moji pronásledovatelé a moji nepřátelé; přesto neodmítám od tvého
svědectví.
119:158 Viděl jsem provinilce a byl jsem zarmoucen; protože nezachovali tvé
slovo.
Ž 119:159 Hleď, jak miluji tvá nařízení, obživ mě, Hospodine, podle svého
milující dobrota.
Ž 119:160 Tvé slovo je od počátku pravdivé a každý z tvých spravedlivých
soudy trvají na věky.
119:161 Knížata mě bez příčiny pronásledují, ale mé srdce stojí v bázni
tvého slova.
Ž 119:162 Raduji se z tvého slova jako ten, kdo nalézá velkou kořist.
Ž 119:163 Lež nenávidím a ošklivím se, ale zákon tvůj miluji.
119:164 Sedmkrát denně tě chválím pro tvé spravedlivé soudy.
Ž 119:165 Veliký pokoj mají ti, kdo milují zákon tvůj, a nic je nepohorší.
119:166 Hospodine, doufal jsem v tvé spasení a plnil jsem tvá přikázání.
119:167 Má duše ostříhá tvá svědectví; a já je nesmírně miluji.
Ž 119:168 Zachovávám tvá nařízení a tvá svědectví, neboť všechny mé cesty jsou před
tě.
Ž 119:169 Kéž se mé volání přiblíží k tobě, Hospodine, dej mi rozum
podle tvého slova.
Ž 119:170 Moje prosba ať přijde před tebe, vysvoboď mě podle svého slova.
Ž 119:171 Mé rty budou chválit, když mě naučíš svým ustanovením.
Ž 119:172 Můj jazyk bude mluvit o tvém slovu, neboť všechna tvá přikázání jsou
spravedlnost.
119:173 Nechť mi pomáhá tvá ruka; neboť jsem vyvolil tvá nařízení.
Ž 119:174 Toužil jsem po tvém spasení, Hospodine; a tvůj zákon je mi potěšením.
Ž 119:175 Nechť žije má duše, a bude tě chválit; a tvé soudy nechť pomáhají
mě.
119:176 Zbloudil jsem jako ztracená ovce; hledej svého služebníka; protože já ne
zapomeň na svá přikázání.