žalmy
109:1 Nemlč, Bože mé chvály;
109:2 Neboť ústa bezbožných a ústa lstivého se otevírají
proti mně: mluvili proti mně jazykem lživým.
Ž 109:3 Obklíčili mě také slovy nenávisti; a bojoval proti mně
bez příčiny.
109:4 Pro mou lásku jsou mými protivníky, já se však odevzdávám modlitbě.
Ž 109:5 A odměnili mě zlým za dobré a nenávistí za mou lásku.
Ž 109:6 Postav nad ním bezbožného muže, a satan nechť stojí po jeho pravici.
109:7 Až bude souzen, ať je odsouzen, a ať se stane jeho modlitba
hřích.
109:8 Nechť je málo dnů jeho; a ať si jeho úřad vezme jiný.
109:9 Jeho děti ať jsou sirotci a jeho žena vdova.
109:10 Jeho děti ať jsou neustále tuláky a prosí: ať hledají své
chleba také ze svých pustých míst.
109:11 Ať vyděrač chytí vše, co má; a nechat cizince zkazit
jeho práce.
Ž 109:12 Ať není nikdo, kdo by mu projevil milosrdenství, ani ať není kdo
upřednostňovat své děti bez otce.
109:13 Jeho potomstvo ať je vyhlazeno; a v generaci následující nechat jejich
jméno bude vymazáno.
Ž 109:14 Nepravost otců jeho ať se připomíná u Hospodina; a nenech
hřích jeho matky bude smazán.
Ž 109:15 Ať jsou stále před Hospodinem, aby vyhladil památku
z nich ze země.
109:16 Protože nezapomněl prokazovat milosrdenství, ale pronásledoval chudé
a nuzný člověk, aby mohl zabít i ty, kdo mají zlomené srdce.
Ž 109:17 Jako miloval zlořečení, tak ať se mu stane, jak se mu nelíbilo
požehnání, tak ať je od něj daleko.
Ž 109:18 Jakož se oblékl kletbou jako svým oděvem, tak nechť
vejdou do jeho útrob jako voda a jako olej do jeho kostí.
109:19 Nechť je mu jako oděv, který ho přikrývá, a jako pás.
čímž je neustále opásán.
Ž 109:20 Toto budiž odměna od Hospodina pro mé protivníky i pro ně
které mluví zlo proti mé duši.
109:21 Ty však učiň pro mě, Hospodine, Hospodine, pro své jméno, protože
milosrdenství je dobré, vysvoboď mě.
Ž 109:22 Jsem totiž chudý a nuzný a srdce mé je ve mně zraněno.
109:23 Odcházím jako stín, když klesá, jsem zmítán nahoru a dolů jako
kobylka.
109:24 Kolena mám půstem slabá; a mé tělo ztloustlo.
Ž 109:25 Stal jsem se jim na potupu, když na mne pohlédli, třásli se
jejich hlavy.
Ž 109:26 Pomoz mi, Hospodine, můj Bože, zachraň mě podle svého milosrdenství.
Ž 109:27 Aby poznali, že to je tvá ruka; že jsi to, Hospodine, učinil.
Ž 109:28 Ať proklínají, ty však dobrořeč.
ale ať se raduje tvůj služebník.
Ž 109:29 Moji protivníci ať se obléknou do hanby a přikryjí je
sami se svým vlastním zmatkem, jako s pláštěm.
Ž 109:30 Svými ústy budu velmi chválit Hospodina; ano, budu ho chválit
mezi množstvím.
Ž 109:31 Postaví se totiž po pravici chudých, aby ho před těmi zachránil
které odsuzují jeho duši.