žalmy 17:1 Slyš právo, Hospodine, pozor na mé volání, naslouchej mé modlitbě, která nevychází z předstíraných rtů. 17:2 Nechť vyjde můj rozsudek z tváře tvé; ať tvé oči vidí věci, které jsou si rovné. 17:3 Zkoušel jsi mé srdce; navštívil jsi mě v noci; ty zkoušíš mě a nic nenajdeš; Jsem rozhodnut, že má ústa budou ne přestoupit. 17:4 O skutcích lidských, slovem tvých rtů jsem se zdržel cesty torpédoborce. 17:5 Zdrž mé cesty po svých stezkách, aby mé kroky neuklouzly. 17:6 Volal jsem k tobě, neboť mě, Bože, vyslyšíš, nakloň ucho ke mně a slyš mou řeč. 17:7 Ukaž svou podivuhodnou laskavost, ty, který svým právem zachraňuješ dej ty, kteří v tebe doufají, od těch, kteří povstávají proti jim. 17:8 Chraň mě jako zřítelnici oka, skryj mě ve stínu svých křídel, 17:9 Od bezbožných, kteří mě utiskují, od mých smrtelných nepřátel, kteří mě obkličují o. 17:10 Jsou uzavřeni ve vlastním tuku, svými ústy mluví pyšně. 17:11 Nyní nás obklíčili v našich krocích, sklonili oči své dolů na zem; 17:12 Jako lev chtivý své kořisti a jako mladý lev číhající na tajných místech. 17:13 Povstaň, Hospodine, zklam ho, svrhni ho, vysvoboď duši mou z bezbožný, kterým je tvůj meč: 17:14 Od lidí, kteří jsou tvá ruka, Hospodine, od lidí světa, kteří mají jejich podíl v tomto životě a jejichž břicho naplňuješ svou kůží poklad: jsou plné dětí a zbytek svého nechají hmotu svým nemluvňatům. 17:15 Já budu hledět na tvou tvář ve spravedlnosti, budu spokojený, když se probudím, s podobou tvou.