žalmy
17:1 Slyš právo, Hospodine, pozor na mé volání, naslouchej mé modlitbě,
která nevychází z předstíraných rtů.
17:2 Nechť vyjde můj rozsudek z tváře tvé; ať tvé oči vidí
věci, které jsou si rovné.
17:3 Zkoušel jsi mé srdce; navštívil jsi mě v noci; ty
zkoušíš mě a nic nenajdeš; Jsem rozhodnut, že má ústa budou
ne přestoupit.
17:4 O skutcích lidských, slovem tvých rtů jsem se zdržel
cesty torpédoborce.
17:5 Zdrž mé cesty po svých stezkách, aby mé kroky neuklouzly.
17:6 Volal jsem k tobě, neboť mě, Bože, vyslyšíš, nakloň ucho
ke mně a slyš mou řeč.
17:7 Ukaž svou podivuhodnou laskavost, ty, který svým právem zachraňuješ
dej ty, kteří v tebe doufají, od těch, kteří povstávají proti
jim.
17:8 Chraň mě jako zřítelnici oka, skryj mě ve stínu svých křídel,
17:9 Od bezbožných, kteří mě utiskují, od mých smrtelných nepřátel, kteří mě obkličují
o.
17:10 Jsou uzavřeni ve vlastním tuku, svými ústy mluví pyšně.
17:11 Nyní nás obklíčili v našich krocích, sklonili oči své
dolů na zem;
17:12 Jako lev chtivý své kořisti a jako mladý lev
číhající na tajných místech.
17:13 Povstaň, Hospodine, zklam ho, svrhni ho, vysvoboď duši mou z
bezbožný, kterým je tvůj meč:
17:14 Od lidí, kteří jsou tvá ruka, Hospodine, od lidí světa, kteří mají
jejich podíl v tomto životě a jejichž břicho naplňuješ svou kůží
poklad: jsou plné dětí a zbytek svého nechají
hmotu svým nemluvňatům.
17:15 Já budu hledět na tvou tvář ve spravedlnosti, budu
spokojený, když se probudím, s podobou tvou.