Přísloví 19:1 Lepší je chudý, který chodí ve své ryzosti, než ten, který je zvrácený ve svých rtech a je hlupák. 19:2 A když je duše bez poznání, není to dobré; a on to spěchá nohama hřeší. 19:3 Pošetilost člověka převrací cestu jeho, a srdce jeho se vzteká proti Hospodinu. 19:4 Bohatství dělá mnoho přátel; ale chudý je oddělen od jeho soused. 19:5 Křivý svědek nezůstane bez trestu, a kdo lže, bude neutéct. 19:6 Mnozí budou prosit o milost knížete, a každý je přítelem ten, kdo dává dary. 19:7 Všichni bratří chudých ho nenávidí, tím spíše jeho přátelé jít od něj daleko? pronásleduje je slovy, ale oni chtějí mu. 19:8 Kdo získává moudrost, miluje svou duši, kdo ostříhá porozumění najde dobro. 19:9 Křivý svědek nezůstane bez trestu, a kdo lže, bude zahynout. 19:10 Rozkoš není pro blázna; tím méně, aby služebník vládl nad princi. 19:11 Rozumnost člověka zdržuje hněv jeho; a jeho sláva pomine nad přestupkem. 1S 19:12 Hněv králův jako řev lva; ale jeho přízeň je jako rosa na trávě. 19:13 Pošetilý syn je neštěstí svého otce, a spory a manželka jsou neustálé klesání. 19:14 Dům a bohatství jsou dědictvím otců, a opatrná žena je od PÁNA. 19:15 Lenost uvrhuje v hluboký spánek; a nečinná duše bude trpět hlad. 19:16 Kdo zachovává přikázání, ostříhá své duše; ale on to pohrdá cestami svými zemře. 19:17 Kdo se slitovává nad chudými, půjčuje Hospodinu; a to, co on dal, že mu znovu zaplatí. 19:18 Trestej svého syna, dokud je naděje, a tvá duše nešetři jeho pláč. 19:19 Muž velkého hněvu bude potrestán, neboť když ho vysvobodíš, přesto to musíš udělat znovu. 19:20 Slyš radu a přijmi poučení, abys byl moudrý ve svém druhý konec. 19:21 V srdci člověka je mnoho zařízení; nicméně rada z Hospodine, to obstojí. 19:22 Touhou člověka je jeho laskavost, a chudý je lepší než a lhář. 19:23 Bázeň Hospodinova obživuje, a kdo ji má, zůstane spokojený; nebude navštěvován zlem. 19:24 Lenivý člověk skrývá ruku v ňadrech a nechce přineste mu to znovu do úst. 19:25 Ubij posměvače a prostý se bude mít na pozoru, a pokárej toho, kdo má porozumění a bude rozumět vědění. 19:26 Ten, kdo pustoší svého otce a zahání matku, je ten syn působí hanbu a pohanění. 19:27 Přestaň, můj synu, poslouchat poučení, které vede k omylu slova poznání. 19:28 Svědek bezbožný pohrdá soudem, a ústa bezbožných požírá nepravost. 19:29 Pro posměvače jsou připraveny soudy a pro hlupáky pruhy.