Přísloví
19:1 Lepší je chudý, který chodí ve své ryzosti, než ten, který je
zvrácený ve svých rtech a je hlupák.
19:2 A když je duše bez poznání, není to dobré; a on to
spěchá nohama hřeší.
19:3 Pošetilost člověka převrací cestu jeho, a srdce jeho se vzteká
proti Hospodinu.
19:4 Bohatství dělá mnoho přátel; ale chudý je oddělen od jeho
soused.
19:5 Křivý svědek nezůstane bez trestu, a kdo lže, bude
neutéct.
19:6 Mnozí budou prosit o milost knížete, a každý je přítelem
ten, kdo dává dary.
19:7 Všichni bratří chudých ho nenávidí, tím spíše jeho přátelé
jít od něj daleko? pronásleduje je slovy, ale oni chtějí
mu.
19:8 Kdo získává moudrost, miluje svou duši, kdo ostříhá
porozumění najde dobro.
19:9 Křivý svědek nezůstane bez trestu, a kdo lže, bude
zahynout.
19:10 Rozkoš není pro blázna; tím méně, aby služebník vládl
nad princi.
19:11 Rozumnost člověka zdržuje hněv jeho; a jeho sláva pomine
nad přestupkem.
1S 19:12 Hněv králův jako řev lva; ale jeho přízeň je jako rosa
na trávě.
19:13 Pošetilý syn je neštěstí svého otce, a spory a
manželka jsou neustálé klesání.
19:14 Dům a bohatství jsou dědictvím otců, a opatrná žena je
od PÁNA.
19:15 Lenost uvrhuje v hluboký spánek; a nečinná duše bude trpět
hlad.
19:16 Kdo zachovává přikázání, ostříhá své duše; ale on to
pohrdá cestami svými zemře.
19:17 Kdo se slitovává nad chudými, půjčuje Hospodinu; a to, co on
dal, že mu znovu zaplatí.
19:18 Trestej svého syna, dokud je naděje, a tvá duše nešetři jeho
pláč.
19:19 Muž velkého hněvu bude potrestán, neboť když ho vysvobodíš,
přesto to musíš udělat znovu.
19:20 Slyš radu a přijmi poučení, abys byl moudrý ve svém
druhý konec.
19:21 V srdci člověka je mnoho zařízení; nicméně rada z
Hospodine, to obstojí.
19:22 Touhou člověka je jeho laskavost, a chudý je lepší než a
lhář.
19:23 Bázeň Hospodinova obživuje, a kdo ji má, zůstane
spokojený; nebude navštěvován zlem.
19:24 Lenivý člověk skrývá ruku v ňadrech a nechce
přineste mu to znovu do úst.
19:25 Ubij posměvače a prostý se bude mít na pozoru, a pokárej toho, kdo má
porozumění a bude rozumět vědění.
19:26 Ten, kdo pustoší svého otce a zahání matku, je ten syn
působí hanbu a pohanění.
19:27 Přestaň, můj synu, poslouchat poučení, které vede k omylu
slova poznání.
19:28 Svědek bezbožný pohrdá soudem, a ústa bezbožných
požírá nepravost.
19:29 Pro posměvače jsou připraveny soudy a pro hlupáky pruhy.