Přísloví
17:1 Lepší je suché sousto a klid s ním, než dům plný
obětuje se svárem.
17:2 Moudrý služebník bude vládnout nad synem, který působí hanbu, a bude
mají část dědictví mezi bratry.
Gn 17:3 Nádoba na stříbro a pec na zlato, ale Hospodin
zkouší srdce.
17:4 Bezbožný člověk dbá na falešné rty; a lhář naslouchá a
zlobivý jazyk.
17:5 Kdo se posmívá chudému, potupuje jeho Tvůrce, a kdo se raduje
pohromy nebudou nepotrestány.
17:6 Děti dětí jsou korunou starců; a sláva dětí
jsou jejich otcové.
17:7 Vynikající řeč není bláznem, tím méně jsou rty lživé knížetem.
17:8 Dar je jako drahý kámen v očích toho, kdo jej má.
kam se obrátí, tam se mu daří.
17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásku; ale ten, kdo opakuje a
věc odděluje velmi přátelé.
17:10 Pokárání vejde na moudrého více než sto ran na a
blázen.
17:11 Zlý hledá jen vzpouru, proto bude poslem krutým
poslal proti němu.
17:12 Ať se medvědice okradená o svá mláďata setká s mužem, a ne s bláznem ve svém
pošetilost.
17:13 Kdo odplácí zlým dobrým, zlo neodejde z jeho domu.
17:14 Počátek sváru je, jako když někdo vypustí vodu, proto
zanechte spor, než se do něj bude vměšovat.
17:15 Kdo ospravedlňuje bezbožné, a kdo odsuzuje spravedlivé, dokonce
oba jsou ohavností pro Hospodina.
17:16 Pročež má cenu v ruce blázna získat moudrost, vidíš
nemá na to srdce?
17:17 Přítel miluje v každé době a bratr se narodil pro protivenství.
17:18 Člověk bez rozumu udeří rukou a zaručí se
přítomnost jeho přítele.
17:19 Miluje přestoupení, kdo miluje svár, a kdo povyšuje své
brána hledá zkázu.
17:20 Kdo má srdce převrácené, nenalézá nic dobrého, a kdo má a
zvrácený jazyk upadá v neplechy.
17:21 Kdo zplodí blázna, činí to ke svému zármutku, a otec
blázen nemá radost.
17:22 Veselé srdce působí dobře jako lék, ale zlomený duch vysušuje
kosti.
17:23 Bezbožný člověk bere dar z ňadra, aby převracel cesty
rozsudek.
17:24 Před tím, kdo má rozum, je moudrost; ale oči blázna jsou
v končinách země.
17:25 Pošetilý syn je zármutek pro svého otce a hořkost pro ni, která porodila
mu.
17:26 Také není dobré trestat spravedlivé, ani bít knížata pro spravedlnost.
17:27 Kdo zná, šetří slovy, a člověk rozumný jest
skvělého ducha.
17:28 I blázen, když mlčí, je považován za moudrého, a ten, kdo
zavřel rty je považován za muže rozumného.