Přísloví 17:1 Lepší je suché sousto a klid s ním, než dům plný obětuje se svárem. 17:2 Moudrý služebník bude vládnout nad synem, který působí hanbu, a bude mají část dědictví mezi bratry. Gn 17:3 Nádoba na stříbro a pec na zlato, ale Hospodin zkouší srdce. 17:4 Bezbožný člověk dbá na falešné rty; a lhář naslouchá a zlobivý jazyk. 17:5 Kdo se posmívá chudému, potupuje jeho Tvůrce, a kdo se raduje pohromy nebudou nepotrestány. 17:6 Děti dětí jsou korunou starců; a sláva dětí jsou jejich otcové. 17:7 Vynikající řeč není bláznem, tím méně jsou rty lživé knížetem. 17:8 Dar je jako drahý kámen v očích toho, kdo jej má. kam se obrátí, tam se mu daří. 17:9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásku; ale ten, kdo opakuje a věc odděluje velmi přátelé. 17:10 Pokárání vejde na moudrého více než sto ran na a blázen. 17:11 Zlý hledá jen vzpouru, proto bude poslem krutým poslal proti němu. 17:12 Ať se medvědice okradená o svá mláďata setká s mužem, a ne s bláznem ve svém pošetilost. 17:13 Kdo odplácí zlým dobrým, zlo neodejde z jeho domu. 17:14 Počátek sváru je, jako když někdo vypustí vodu, proto zanechte spor, než se do něj bude vměšovat. 17:15 Kdo ospravedlňuje bezbožné, a kdo odsuzuje spravedlivé, dokonce oba jsou ohavností pro Hospodina. 17:16 Pročež má cenu v ruce blázna získat moudrost, vidíš nemá na to srdce? 17:17 Přítel miluje v každé době a bratr se narodil pro protivenství. 17:18 Člověk bez rozumu udeří rukou a zaručí se přítomnost jeho přítele. 17:19 Miluje přestoupení, kdo miluje svár, a kdo povyšuje své brána hledá zkázu. 17:20 Kdo má srdce převrácené, nenalézá nic dobrého, a kdo má a zvrácený jazyk upadá v neplechy. 17:21 Kdo zplodí blázna, činí to ke svému zármutku, a otec blázen nemá radost. 17:22 Veselé srdce působí dobře jako lék, ale zlomený duch vysušuje kosti. 17:23 Bezbožný člověk bere dar z ňadra, aby převracel cesty rozsudek. 17:24 Před tím, kdo má rozum, je moudrost; ale oči blázna jsou v končinách země. 17:25 Pošetilý syn je zármutek pro svého otce a hořkost pro ni, která porodila mu. 17:26 Také není dobré trestat spravedlivé, ani bít knížata pro spravedlnost. 17:27 Kdo zná, šetří slovy, a člověk rozumný jest skvělého ducha. 17:28 I blázen, když mlčí, je považován za moudrého, a ten, kdo zavřel rty je považován za muže rozumného.