Přísloví
7:1 Můj synu, zachovávej má slova a slož má přikázání u sebe.
7:2 Zachovávejte má přikázání a žijte; a můj zákon jako zřítelnice oka tvého.
7:3 Přivaž si je na prsty, napiš na stůl svého srdce.
7:4 Rci moudrosti: Ty jsi sestra má; a rozum nazývej svým
příbuzná:
7:5 Aby tě chránili před cizí ženou, před tou cizí
lichotí jejím slovům.
7:6 Neboť oknem svého domu jsem se díval skrz své křídlo,
7:7 A spatřil jsem mezi prostými, rozpoznal jsem mezi mladými, mládětem
člověk bez pochopení,
7:8 Procházíme ulicí blízko jejího rohu; a šel cestou k ní
Dům,
7:9 Za soumraku, večer, v černé a temné noci:
7:10 A hle, potkala ho žena v oděvu nevěstky a
subtilní srdce.
7:11 (Je hlučná a tvrdohlavá, její nohy nezůstávají v jejím domě.
7:12 Nyní je venku, nyní na ulicích a číhá u všech
roh.)
7:13 Chytila ho, políbila a s drzou tváří řekla
mu,
7:14 Mám s sebou pokojné oběti; dnes jsem splnil svůj slib.
7:15 Proto jsem ti vyšel vstříc, pilně hledat tvou tvář a já
našli tě.
7:16 Vyzdobil jsem svou postel pokrývkami z gobelínů, vyřezávanými díly
jemné egyptské prádlo.
7:17 Navoněl jsem své lože myrhou, aloe a skořicí.
7:18 Pojď, nasyťme se láskou až do rána: utěšme se
sami sebe s láskami.
7:19 Dobrý člověk není doma, je na dlouhé cestě:
7:20 Vzal s sebou měšec peněz a v ten den přijde domů
jmenovaný.
7:21 Svou slušnou řečí způsobila, že se podvolil, s lichotkami
ze svých rtů ho přinutila.
7:22 Jde za ní hned, jako jde vůl na porážku, nebo jako
blázen do opravy akcií;
7:23 Dokud šíp neprorazí jeho játra; jako pták spěchá do léčky,
a neví, že je to pro jeho život.
7:24 Poslouchejte mě tedy nyní, děti, a dbejte na slova
moje pusa.
7:25 Ať tvé srdce neklesne k jejím cestám, nebloudí po jejích stezkách.
7:26 Neboť svrhla mnoho raněných, mnoho silných bylo
jí zabitý.
7:27 Její dům je cestou do pekel, sestupuje do komnat smrti.