Přísloví 7:1 Můj synu, zachovávej má slova a slož má přikázání u sebe. 7:2 Zachovávejte má přikázání a žijte; a můj zákon jako zřítelnice oka tvého. 7:3 Přivaž si je na prsty, napiš na stůl svého srdce. 7:4 Rci moudrosti: Ty jsi sestra má; a rozum nazývej svým příbuzná: 7:5 Aby tě chránili před cizí ženou, před tou cizí lichotí jejím slovům. 7:6 Neboť oknem svého domu jsem se díval skrz své křídlo, 7:7 A spatřil jsem mezi prostými, rozpoznal jsem mezi mladými, mládětem člověk bez pochopení, 7:8 Procházíme ulicí blízko jejího rohu; a šel cestou k ní Dům, 7:9 Za soumraku, večer, v černé a temné noci: 7:10 A hle, potkala ho žena v oděvu nevěstky a subtilní srdce. 7:11 (Je hlučná a tvrdohlavá, její nohy nezůstávají v jejím domě. 7:12 Nyní je venku, nyní na ulicích a číhá u všech roh.) 7:13 Chytila ho, políbila a s drzou tváří řekla mu, 7:14 Mám s sebou pokojné oběti; dnes jsem splnil svůj slib. 7:15 Proto jsem ti vyšel vstříc, pilně hledat tvou tvář a já našli tě. 7:16 Vyzdobil jsem svou postel pokrývkami z gobelínů, vyřezávanými díly jemné egyptské prádlo. 7:17 Navoněl jsem své lože myrhou, aloe a skořicí. 7:18 Pojď, nasyťme se láskou až do rána: utěšme se sami sebe s láskami. 7:19 Dobrý člověk není doma, je na dlouhé cestě: 7:20 Vzal s sebou měšec peněz a v ten den přijde domů jmenovaný. 7:21 Svou slušnou řečí způsobila, že se podvolil, s lichotkami ze svých rtů ho přinutila. 7:22 Jde za ní hned, jako jde vůl na porážku, nebo jako blázen do opravy akcií; 7:23 Dokud šíp neprorazí jeho játra; jako pták spěchá do léčky, a neví, že je to pro jeho život. 7:24 Poslouchejte mě tedy nyní, děti, a dbejte na slova moje pusa. 7:25 Ať tvé srdce neklesne k jejím cestám, nebloudí po jejích stezkách. 7:26 Neboť svrhla mnoho raněných, mnoho silných bylo jí zabitý. 7:27 Její dům je cestou do pekel, sestupuje do komnat smrti.