Filipským 2:1 Je-li tedy nějaká útěcha v Kristu, je-li nějaká útěcha z lásky, jestli nějaké společenství Ducha, jestli nějaké vnitřnosti a milosrdenství, 2:2 Naplňte mou radost, že budete stejně smýšlející, mít stejnou lásku, být jeden souhlas, jedna mysl. 2:3 Ať se nic neděje kvůli sváru nebo marné slávě; ale v nízkosti ať si každý váží druhého lépe než sám sebe. 2:4 Nehleďte každý na své věci, ale každý také na věci ostatních. 2:5 Nechť je ve vás toto smýšlení, které bylo také v Kristu Ježíši: 2:6 Který, vzhledem k tomu, že byl v podobě Boha, si myslel, že to není loupež, které se rovná Bůh: 2:7 Ale zbavil se pověsti a vzal na sebe podobu a služebníka a byl učiněn k podobě lidí: 2:8 Když byl nalezen jako muž, ponížil se a stal se poslušný až k smrti, dokonce ke smrti kříže. 2:9 Pročež Bůh jej také velmi povýšil a dal mu jméno, které je nad každým jménem: 2:10 Aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno věcí nebeských, a věci na zemi a věci pod zemí; 2:11 A aby každý jazyk vyznával, že Ježíš Kristus je Pán sláva Boha Otce. 2:12 A tak, moji milovaní, jak jste vždy poslouchali, ne jako v mé přítomnosti pouze, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, pracujte se svým vlastním spasením strach a chvění. 2:13 Je to Bůh, který ve vás působí, abyste chtěli i činili jeho dobro potěšení. 2:14 Dělejte vše bez reptání a sporů: 2:15 Abyste byli bez úhony a bezúhonní, synové Boží, bez výčitek, uprostřed pokřiveného a zvráceného národa, mezi nímž záříte jako vy světla ve světě; 2:16 Drží slovo života; abych se mohl radovat v den Kristův, že jsem neběžel nadarmo, ani se nadarmo nenamáhal. 2:17 Ano, a pokud budu obětován jako oběť a služba vaší víry, já radost a radujte se s vámi všemi. 2:18 Z té samé příčiny se radujte i vy a radujte se se mnou. 2:19 Ale věřím v Pána Ježíše, že k vám brzy pošle Timotea, že já také může být dobrou útěchou, když znám tvůj stav. 2:20 Nemám totiž nikoho podobného smýšlení, který by se přirozeně staral o tvůj stav. 2:21 Všichni totiž hledají své vlastní, ne to, co patří Ježíši Kristu. 2:22 Vy však znáte jeho důkaz, že jako syn s otcem má sloužil se mnou v evangeliu. 2:23 Doufám, že ho pošlu hned, tak brzy uvidím, jak to bude půjde se mnou. 2:24 Ale doufám v Hospodina, že i já sám brzy přijdu. 2:25 Předpokládal jsem však, že je nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, a společník v práci, a spoluvoják, ale váš posel, a on to sloužil mým přáním. 2:26 Neboť po vás všech toužil a byl plný tíhy, protože vy slyšel, že byl nemocný. 2:27 Nebo byl nemocen blízko smrti, ale Bůh se nad ním smiloval; a nejen na něm, ale i na mně, abych neměl zármutek nad zármutkem. 2:28 Poslal jsem ho tedy pečlivěji, abyste ho, až ho znovu uvidíte, vy mohu se radovat a já mohu být tím méně smutným. 2:29 Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí; a držet takové v sobě pověst: 2:30 Protože pro dílo Kristovo byl blízko smrti, nehledě na jeho život, abys dodal tvé nedostatečné službě vůči mně.