Filipským
2:1 Je-li tedy nějaká útěcha v Kristu, je-li nějaká útěcha z lásky,
jestli nějaké společenství Ducha, jestli nějaké vnitřnosti a milosrdenství,
2:2 Naplňte mou radost, že budete stejně smýšlející, mít stejnou lásku, být
jeden souhlas, jedna mysl.
2:3 Ať se nic neděje kvůli sváru nebo marné slávě; ale v nízkosti
ať si každý váží druhého lépe než sám sebe.
2:4 Nehleďte každý na své věci, ale každý také na věci
ostatních.
2:5 Nechť je ve vás toto smýšlení, které bylo také v Kristu Ježíši:
2:6 Který, vzhledem k tomu, že byl v podobě Boha, si myslel, že to není loupež, které se rovná
Bůh:
2:7 Ale zbavil se pověsti a vzal na sebe podobu a
služebníka a byl učiněn k podobě lidí:
2:8 Když byl nalezen jako muž, ponížil se a stal se
poslušný až k smrti, dokonce ke smrti kříže.
2:9 Pročež Bůh jej také velmi povýšil a dal mu jméno, které
je nad každým jménem:
2:10 Aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno věcí nebeských,
a věci na zemi a věci pod zemí;
2:11 A aby každý jazyk vyznával, že Ježíš Kristus je Pán
sláva Boha Otce.
2:12 A tak, moji milovaní, jak jste vždy poslouchali, ne jako v mé přítomnosti
pouze, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, pracujte se svým vlastním spasením
strach a chvění.
2:13 Je to Bůh, který ve vás působí, abyste chtěli i činili jeho dobro
potěšení.
2:14 Dělejte vše bez reptání a sporů:
2:15 Abyste byli bez úhony a bezúhonní, synové Boží, bez výčitek,
uprostřed pokřiveného a zvráceného národa, mezi nímž záříte jako vy
světla ve světě;
2:16 Drží slovo života; abych se mohl radovat v den Kristův,
že jsem neběžel nadarmo, ani se nadarmo nenamáhal.
2:17 Ano, a pokud budu obětován jako oběť a služba vaší víry, já
radost a radujte se s vámi všemi.
2:18 Z té samé příčiny se radujte i vy a radujte se se mnou.
2:19 Ale věřím v Pána Ježíše, že k vám brzy pošle Timotea, že já
také může být dobrou útěchou, když znám tvůj stav.
2:20 Nemám totiž nikoho podobného smýšlení, který by se přirozeně staral o tvůj stav.
2:21 Všichni totiž hledají své vlastní, ne to, co patří Ježíši Kristu.
2:22 Vy však znáte jeho důkaz, že jako syn s otcem má
sloužil se mnou v evangeliu.
2:23 Doufám, že ho pošlu hned, tak brzy uvidím, jak to bude
půjde se mnou.
2:24 Ale doufám v Hospodina, že i já sám brzy přijdu.
2:25 Předpokládal jsem však, že je nutné poslat k vám Epafrodita, svého bratra, a
společník v práci, a spoluvoják, ale váš posel, a on to
sloužil mým přáním.
2:26 Neboť po vás všech toužil a byl plný tíhy, protože vy
slyšel, že byl nemocný.
2:27 Nebo byl nemocen blízko smrti, ale Bůh se nad ním smiloval; a
nejen na něm, ale i na mně, abych neměl zármutek nad zármutkem.
2:28 Poslal jsem ho tedy pečlivěji, abyste ho, až ho znovu uvidíte, vy
mohu se radovat a já mohu být tím méně smutným.
2:29 Přijměte ho tedy v Pánu se vší radostí; a držet takové v sobě
pověst:
2:30 Protože pro dílo Kristovo byl blízko smrti, nehledě na jeho
život, abys dodal tvé nedostatečné službě vůči mně.