Matthew 12:1 Toho času šel Ježíš v sobotu přes obilí; a jeho učedníci byli hladoví a začali trhat klasy a do jíst. 12:2 Když to viděli farizeové, řekli mu: "Hle, tvoji učedníci dělat to, co není dovoleno dělat v den sabatu. 12:3 On jim však řekl: "Nečetli jste, co dělal David, když byl?" hladověl i ti, kteří byli s ním; 12:4 Jak vešel do Božího domu a jedl chléb předložení, který nebylo dovoleno jíst jemu ani těm, kteří byli s ním, ale jen pro kněze? 12:5 Nebo jste nečetli v Zákoně, jak kněží v sobotu v chrámě znesvěcují sobotu a jsou bezúhonní? 12:6 Ale pravím vám, že na tomto místě jest větší než chrám. 12:7 Kdybyste však věděli, co to znamená, smiluji se, a ne oběť, nebyli byste odsoudili nevinné. 12:8 Syn člověka je totiž Pánem i nad dnem sobotním. 12:9 A když odtud odešel, vešel do jejich synagogy. 12:10 A hle, byl tam muž, který měl uschlou ruku. A zeptali se a řekl: Je dovoleno v sobotu uzdravovat? že by mohli obvinit ho. 12:11 Řekl jim: "Který člověk bude mezi vámi, takový bude." mít jednu ovci, a když spadne v sobotu do jámy, spadne on nezvedneš ji a nezvedneš ji? 12:12 O kolik je tedy člověk lepší než ovce? Proto je to zákonné dělat dobře v sabatní dny. 12:13 Potom řekl tomu muži: Vztáhni ruku! A natáhl to dále; a byl obnoven celý, jako druhý. 12:14 Farizeové pak vyšli a poradili se proti němu, jak oni by ho mohl zničit. 12:15 Když to Ježíš poznal, vzdálil se odtud šly za ním zástupy a on je všechny uzdravil; 12:16 A přikázal jim, aby ho neoznamovali: 12:17 Aby se splnilo, co řekl prorok Izaiáš, rčení, 12:18 Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil; můj milý, v němž je má duše položím na něj svého ducha a on vynese soud k pohanům. 12:19 Nebude se hádat ani plakat; ani nikdo neuslyší jeho hlas ulice. 12:20 Nalomenou třtinu nezlomí a kouřící len neuhasí, dokud nevyšle soud k vítězství. 12:21 A v jeho jménu budou doufat pohané. 12:22 Tehdy mu byl přiveden posedlý ďáblem, slepý a němý. a uzdravil ho, takže slepí i němí mluvili i viděli. 12:23 Všechen lid se divil a říkal: "Není to syn Davidův?" 12:24 Když to uslyšeli farizeové, řekli: "Tento nehází." čerty, ale Belzebubem, princem ďáblů. 12:25 Ježíš poznal jejich myšlenky a řekl jim: "Každé království rozděleno." proti sobě je zpustošen; a každé město nebo dům rozdělené proti sobě neobstojí: 12:26 A jestliže Satan vyhání Satana, je rozdělen sám proti sobě; jak bude pak stojí jeho království? 12:27 Jestliže já Belzebubem vymítám démony, kým vymítají vaši synové? ven? proto budou vašimi soudci. 12:28 Jestliže však vymítám démony Duchem Božím, pak království Boží přichází k vám. 12:29 Aneb jak může někdo vejít do domu silného muže a zkazit ho? zboží, kromě toho, že nejprve sváže toho siláka? a pak zkazí jeho Dům. 12:30 Kdo není se mnou, je proti mně; a kdo se se mnou neshromažďuje rozptýlí se do zahraničí. 12:31 Proto vám pravím: Každý hřích a rouhání budou odpuštěno lidem, ale rouhání proti Duchu svatému nebude odpuštěno lidem. 12:32 A kdokoli pronese slovo proti Synu člověka, stane se odpuštěno jemu, ale kdokoli mluví proti Duchu svatému, stane se není mu odpuštěno ani v tomto světě, ani ve světě Přijít. 12:33 Buď učiňte strom dobrým a jeho ovoce dobrým; nebo udělat strom zkažený a jeho ovoce zkažené; nebo strom se pozná po ovoci jeho. 12:34 Plemeno zmijí, jak můžete, když jste zlí, mluvit dobré věci? pro z plnosti srdce ústa mluví. 12:35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobro a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlo věci. 12:36 Ale pravím vám, že každé plané slovo, které lidé řeknou, oni složí to v den soudu. 12:37 Neboť ze svých slov budeš ospravedlněn a ze svých slov budeš odsouzený. 12:38 Někteří ze zákoníků a farizeů odpověděli: Mistře, viděli bychom od tebe znamení. 12:39 On však odpověděl a řekl jim: "Pokolení zlé a cizoložné." hledá znamení; a nebude mu dáno žádné znamení, leč znamení proroka Jonáše: 12:40 Jako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše velryby; tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci Země. 12:41 Muži Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí to, protože činili pokání při kázání Jonášově; a, hle, je tu větší než Jonáš. 12:42 S tím povstane královna jihu na soudu pokolení a odsoudí je, neboť přišla z nejzazších končin země, aby slyšel moudrost Šalomounovu; a hle, větší než Solomon je tady. 12:43 Když nečistý duch vyjde z člověka, projde suchý místa, hledajíc odpočinek, a nenalézá. 12:44 Potom řekl: "Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel." a když přijde, nalezne ho prázdný, zametený a ozdobený. 12:45 Potom jde a vezme s sebou sedm jiných duchů bezbožnějších než on sám, a vejdou dovnitř a přebývají tam: a poslední stav ten muž je horší než ten první. Stejně tak tomu bude i v tomto zlá generace. 12:46 Zatímco ještě mluvil k lidu, hle, jeho matka a jeho bratři stál venku a chtěl s ním mluvit. 12:47 Někdo mu řekl: "Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí." aniž bych chtěl s tebou mluvit. 12:48 On však odpověděl tomu, který mu to řekl: "Kdo je moje matka?" a kdo jsou moji bratři? 12:49 Vztáhl ruku na své učedníky a řekl: "Hle." moje matka a moji bratři! 12:50 Neboť kdokoli činí vůli mého Otce, který je v nebesích, ten totéž je můj bratr, sestra a matka.