Označit
4:1 A začal znovu učit u moře, a tam se shromáždilo k
ho veliký zástup, takže vstoupil na loď a posadil se na ni
moře; a celý zástup byl u moře na zemi.
4:2 A naučil je mnohému v podobenstvích a řekl jim ve svém
doktrína,
4:3 Poslouchejte; Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval:
4:4 A stalo se, když rozséval, někteří padli na cestu a
přilétli ptáci ze vzduchu a sežrali to.
4:5 A někteří padli na kamenitou půdu, kde nebylo mnoho země; a
okamžitě vyrostl, protože neměl hloubku země:
4:6 Ale když vyšlo slunce, bylo spáleno; a protože to nemělo kořen, to
uschla.
4:7 A někteří padli do trní, a trní vyrostlo a udusilo ho.
nepřineslo to žádné ovoce.
4:8 Jiní padli na dobrou půdu a přinesli ovoce, které vzešlo
zvýšená; a přivedl, některé třicet, a některé šedesát, a některé an
sto.
4:9 I řekl jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
4:10 A když byl o samotě, žádali se ti, kteří byli kolem něho s těmi dvanácti
mu podobenství.
4:11 Řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství toho."
království Boží, ale těm, kteří jsou vně, to všecko jest
provedeno v podobenstvích:
4:12 Aby hleděli, viděli, a neviděli; a slyšet mohou slyšet,
a nerozumí; aby se kdykoli obrátili, a jejich
hříchy by jim měly být odpuštěny.
4:13 Řekl jim: "Neznáte toto podobenství?" a jak potom budeš
znáš všechna podobenství?
4:14 Rozsévač rozsévá slovo.
4:15 A to jsou oni na straně cesty, kde se rozsévá slovo; ale když
slyšeli: Satan ihned přichází a odnímá slovo, které
byla zaseta do jejich srdcí.
4:16 A to jsou také ti, kteří jsou zasetí na kamenité půdě; kdo, kdy
slyšeli slovo, ihned je s radostí přijímají;
4:17 A nemají v sobě kořeny, a tak vydrží jen na čas.
když přijde soužení nebo pronásledování pro slovo, okamžitě
jsou uraženi.
4:18 A to jsou ti, kteří jsou rozseti mezi trní; jako slyšet slovo,
4:19 A starosti tohoto světa a klam bohatství a
chtíče jiných věcí vstupující dovnitř, udusí slovo, a stane se
neplodný.
4:20 A to jsou ti, kdo jsou zaseti na dobré půdě; jako slyšet slovo,
a přijímejte to a přinášejte ovoce, některé třicetinásobné, jiné šedesátinásobné a
nějaká stovka.
4:21 On jim řekl: "Přinesla se svíčka, aby se dala pod nádobu?"
pod postelí? a nebýt nasazený na svícen?
4:22 Není totiž nic skrytého, co by nemělo být zjeveno; ani žádný nebyl
věc utajovaná, ale že by měla přijít do zahraničí.
4:23 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
4:24 On jim řekl: "Hleďte, co slyšíte, jakou míru."
měř, bude vám odměřeno, a vám, kteří slyšíte, bude více
daný.
4:25 Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude dáno
bude vzato i to, co má.
4:26 On řekl: "Tak je to s Božím královstvím, jako by do něj měl člověk vrhnout semeno."
zem;
4:27 A mělo by spát a vstávat ve dne v noci a semeno by mělo vyklíčit a
vyrůst, ani neví jak.
4:28 Země totiž sama od sebe plodí; nejprve čepel, pak
klas, potom plné obilí v klasu.
4:29 Ale když ovoce přinese, hned vloží
srp, protože přišla sklizeň.
4:30 A řekl: K čemu přirovnáme království Boží? nebo s čím
srovnání porovnáme to?
4:31 Je jako hořčičné zrnko, které, když je zaseto do země,
je menší než všechna semena, která jsou na zemi:
4:32 Ale když je zaseto, vyroste a je větší než všechny byliny,
a vystřeluje veliké větve; aby se ptactve vzduchu ubytovaly
pod jeho stínem.
4:33 A v mnoha takových podobenstvích k nim mluvil slovo, jak byli
schopen to slyšet.
4:34 Ale bez podobenství k nim nemluvil, a když byli sami,
vše vysvětlil svým učedníkům.
4:35 A téhož dne, když nastal večer, řekl jim: "Pojďme!"
přejít na druhou stranu.
4:36 A když propustili zástup, vzali ho takového, jaký byl
v lodi. A byly s ním i další malé lodě.
4:37 A strhla se velká bouře větru a vlny udeřily do lodi,
takže teď bylo plno.
4:38 A on byl v zadní části lodi a spal na polštáři, a oni
probuď ho a řekni mu: Mistře, nevadí ti, že zahyneme?
4:39 On vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Pokoj, buď
ještě pořád. A vítr ustal a nastal velký klid.
4:40 On jim řekl: "Proč se tak bojíte?" jak to, že nemáte žádné
víra?
4:41 I báli se náramně a říkali si: Jaký je to člověk?
Cožpak ho poslouchají i vítr a moře?