Označit 4:1 A začal znovu učit u moře, a tam se shromáždilo k ho veliký zástup, takže vstoupil na loď a posadil se na ni moře; a celý zástup byl u moře na zemi. 4:2 A naučil je mnohému v podobenstvích a řekl jim ve svém doktrína, 4:3 Poslouchejte; Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval: 4:4 A stalo se, když rozséval, někteří padli na cestu a přilétli ptáci ze vzduchu a sežrali to. 4:5 A někteří padli na kamenitou půdu, kde nebylo mnoho země; a okamžitě vyrostl, protože neměl hloubku země: 4:6 Ale když vyšlo slunce, bylo spáleno; a protože to nemělo kořen, to uschla. 4:7 A někteří padli do trní, a trní vyrostlo a udusilo ho. nepřineslo to žádné ovoce. 4:8 Jiní padli na dobrou půdu a přinesli ovoce, které vzešlo zvýšená; a přivedl, některé třicet, a některé šedesát, a některé an sto. 4:9 I řekl jim: Kdo má uši k slyšení, slyš. 4:10 A když byl o samotě, žádali se ti, kteří byli kolem něho s těmi dvanácti mu podobenství. 4:11 Řekl jim: "Vám je dáno znát tajemství toho." království Boží, ale těm, kteří jsou vně, to všecko jest provedeno v podobenstvích: 4:12 Aby hleděli, viděli, a neviděli; a slyšet mohou slyšet, a nerozumí; aby se kdykoli obrátili, a jejich hříchy by jim měly být odpuštěny. 4:13 Řekl jim: "Neznáte toto podobenství?" a jak potom budeš znáš všechna podobenství? 4:14 Rozsévač rozsévá slovo. 4:15 A to jsou oni na straně cesty, kde se rozsévá slovo; ale když slyšeli: Satan ihned přichází a odnímá slovo, které byla zaseta do jejich srdcí. 4:16 A to jsou také ti, kteří jsou zasetí na kamenité půdě; kdo, kdy slyšeli slovo, ihned je s radostí přijímají; 4:17 A nemají v sobě kořeny, a tak vydrží jen na čas. když přijde soužení nebo pronásledování pro slovo, okamžitě jsou uraženi. 4:18 A to jsou ti, kteří jsou rozseti mezi trní; jako slyšet slovo, 4:19 A starosti tohoto světa a klam bohatství a chtíče jiných věcí vstupující dovnitř, udusí slovo, a stane se neplodný. 4:20 A to jsou ti, kdo jsou zaseti na dobré půdě; jako slyšet slovo, a přijímejte to a přinášejte ovoce, některé třicetinásobné, jiné šedesátinásobné a nějaká stovka. 4:21 On jim řekl: "Přinesla se svíčka, aby se dala pod nádobu?" pod postelí? a nebýt nasazený na svícen? 4:22 Není totiž nic skrytého, co by nemělo být zjeveno; ani žádný nebyl věc utajovaná, ale že by měla přijít do zahraničí. 4:23 Má-li kdo uši k slyšení, slyš. 4:24 On jim řekl: "Hleďte, co slyšíte, jakou míru." měř, bude vám odměřeno, a vám, kteří slyšíte, bude více daný. 4:25 Neboť kdo má, tomu bude dáno, a kdo nemá, tomu bude dáno bude vzato i to, co má. 4:26 On řekl: "Tak je to s Božím královstvím, jako by do něj měl člověk vrhnout semeno." zem; 4:27 A mělo by spát a vstávat ve dne v noci a semeno by mělo vyklíčit a vyrůst, ani neví jak. 4:28 Země totiž sama od sebe plodí; nejprve čepel, pak klas, potom plné obilí v klasu. 4:29 Ale když ovoce přinese, hned vloží srp, protože přišla sklizeň. 4:30 A řekl: K čemu přirovnáme království Boží? nebo s čím srovnání porovnáme to? 4:31 Je jako hořčičné zrnko, které, když je zaseto do země, je menší než všechna semena, která jsou na zemi: 4:32 Ale když je zaseto, vyroste a je větší než všechny byliny, a vystřeluje veliké větve; aby se ptactve vzduchu ubytovaly pod jeho stínem. 4:33 A v mnoha takových podobenstvích k nim mluvil slovo, jak byli schopen to slyšet. 4:34 Ale bez podobenství k nim nemluvil, a když byli sami, vše vysvětlil svým učedníkům. 4:35 A téhož dne, když nastal večer, řekl jim: "Pojďme!" přejít na druhou stranu. 4:36 A když propustili zástup, vzali ho takového, jaký byl v lodi. A byly s ním i další malé lodě. 4:37 A strhla se velká bouře větru a vlny udeřily do lodi, takže teď bylo plno. 4:38 A on byl v zadní části lodi a spal na polštáři, a oni probuď ho a řekni mu: Mistře, nevadí ti, že zahyneme? 4:39 On vstal, pohrozil větru a řekl moři: "Pokoj, buď ještě pořád. A vítr ustal a nastal velký klid. 4:40 On jim řekl: "Proč se tak bojíte?" jak to, že nemáte žádné víra? 4:41 I báli se náramně a říkali si: Jaký je to člověk? Cožpak ho poslouchají i vítr a moře?