Modlitba Manasseho
1:1 Hospodine, všemohoucí Bože našich otců, Abrahama, Izáka, Jákoba a
jejich spravedlivé semeno;
1:2 který učinil nebe i zemi se vší ozdobou jejich;
1:3 který jsi svázal moře slovem svého přikázání; kdo mlčel
hlubinu a zapečetil ji svým strašlivým a slavným jménem;
1:4 kterého se všichni bojí a třesou se před tvou mocí; pro velebnost tvou
sláva se nedá snést a tvé hněvivé vyhrožování hříšníkům ano
importovatelné:
1:5 ale tvé milosrdné zaslíbení je nezměřitelné a nevyzpytatelné;
1:6 ty jsi totiž Pán nejvyšší, soucitný, shovívavý,
velmi milosrdný a litující zla lidí. Ty, Pane,
podle své velké dobroty jsi slíbil pokání a odpuštění
těm, kdož zhřešili proti tobě, a z nekonečného milosrdenství tvého
ustanovil jsi pokání hříšníkům, aby byli spaseni.
1:7 Ty jsi tedy, Hospodine, Bůh spravedlivých, neustanovil
pokání spravedlivým, jako Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, kteříž mají
nezhřešil proti tobě; ale ustanovil jsi mi pokání to
jsem hříšník:
1:8 neboť jsem zhřešil nad počet písků mořských. Můj
množí se přestoupení, Hospodine, přestoupení má jsou
rozmnožil se a nejsem hoden spatřit a spatřit výšinu nebes
pro množství mých nepravostí.
1:9 Jsem skloněn mnoha železnými pásy, že nemohu pozvednout hlavu,
aniž jsem propustil, neboť jsem popudil tvůj hněv a udělal jsem zlé
před tebou: Nečinil jsem tvé vůle, ani jsem neostříhal přikázání tvých
stavěli ohavnosti a množili se provinění.
1:10 Nyní tedy skláním koleno svého srdce a prosím tě o milost.
1:11 Zhřešil jsem, Hospodine, zhřešil jsem a uznávám své nepravosti.
1:12 proto tě pokorně prosím, odpusť mi, Pane, odpusť mi a
nenič mě mými nepravostmi. Nezlob se na mě navždy
vyhrazení zla pro mě; ani mě odsuzovat do nižších částí
Země. Nebo ty jsi Bůh, Bůh těch, kteříž činí pokání;
1:13 a ve mně ukážeš všechnu svou dobrotu, protože mě zachráníš,
nehodný jsem podle tvého velkého milosrdenství.
1:14 Proto tě budu chválit navěky po všechny dny svého života, za všechny
mocnosti nebeské tě chválí a tvá je sláva
navždy a napořád. Amen.