Luke 20:1 A stalo se jednoho z těch dnů, když učil lid v chrámu a kázal evangelium, přední kněží a přišli na něj zákoníci se staršími, 20:2 A mluvil k němu, řka: Pověz nám, jakou mocí to činíš věci? aneb kdo jest ten, kterýž dal tobě moc tuto? 20:3 On jim odpověděl: "Já se vás také zeptám na jednu věc." a Odpověz mi: 20:4 Janův křest byl z nebe, nebo z lidí? 20:5 I uvažovali mezi sebou, řkouce: Řekneme-li: Z nebe; řekne: Proč jste mu tedy nevěřili? 20:6 Řekneme-li však: Z lidí; všecken lid nás bude kamenovat, neboť budou přesvědčil, že Jan je prorok. 20:7 Odpověděli, že nevědí, odkud to je. 20:8 Ježíš jim řekl: "Ani já vám neřeknu, jakou moc činím." tyto věci. 20:9 Potom začal mluvit k lidu toto podobenství; Jistý muž zasadil vinici a propustil ji vinařům a odešel do daleké země na dlouhou dobu. 20:10 A v pravý čas poslal služebníka k vinařům, aby měli dej mu z úrody vinice, ale vinaři ho bijí, a poslal ho pryč prázdného. 20:11 A opět poslal jiného služebníka, i jeho zbili a prosili ho hanebně a poslal ho pryč prázdného. 20:12 A opět poslal třetího, i jeho zranili a vyhnali. 20:13 Pán vinice řekl: "Co mám dělat?" pošlu svůj milovaný syn: možná ho budou uctívat, až ho uvidí. 20:14 Když ho však vinaři uviděli, dohadovali se mezi sebou: Toto je dědic: pojďte, zabijme ho, aby bylo dědictví naše. 20:15 Vyhnali ho tedy z vinice a zabili. Co tedy učiní jim pán vinice? 20:16 Přijde a zničí tyto vinaře a dá vinici ostatním. A když to uslyšeli, řekli: Chraň Bůh. 20:17 On je spatřil a řekl: "Co je tedy to, co je psáno: kámen, který stavitelé odmítli, ten se stal hlavou roh? 20:18 Kdokoli padne na ten kámen, bude rozbit; ale na kohokoliv padne, rozdrtí ho na prach. 20:19 Velekněží a zákoníci v tu hodinu chtěli vztáhnout ruce na něm; a báli se lidu, neboť poznali, že má řekl proti nim toto podobenství. 20:20 Oni ho pozorovali a vyslali vyzvědače, kteří měli předstírat sami jsou jen muži, aby se mohli chopit jeho slov, že ano mohli by ho vydat do moci a autority místodržitele. 20:21 Zeptali se ho: "Mistře, víme, že říkáš a." správně vyučuj, ani nikoho nepřijímáš, ale učíš skutečně Boží cesta: 20:22 Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne? 20:23 On však poznal jejich lstivost a řekl jim: "Proč mě pokoušíte?" 20:24 Ukaž mi penny. Čí obrázek a nápis to má? Odpověděli a řekl: Caesarův. 20:25 Řekl jim: "Dejte tedy císaři, co bude." Caesarovo a Bohu věci, které jsou Boží. 20:26 A nemohli se držet jeho slov před lidem, a oni žasli nad jeho odpovědí a mlčeli. 20:27 Přistoupili k němu někteří ze saducejů, kteří popírají, že by nějací byli vzkříšení; a zeptali se ho, 20:28 Mojžíš nám psal: "Mistře, když něčí bratr zemře manželku, a zemřel bez dětí, aby si jeho bratr vzal jeho manželce a vzbudí semeno svému bratru. 20:29 Bylo tedy sedm bratří, a první vzal ženu a zemřel bez dětí. 20:30 Druhý si ji vzal za ženu a zemřel bezdětný. 20:31 Třetí ji vzal; a podobně i sedm. A odešli žádné děti a zemřel. 20:32 Naposled zemřela i žena. 20:33 Čí je tedy jejich manželkou při vzkříšení? za sedm měl ji manželce. 20:34 Ježíš jim odpověděl: "Děti tohoto světa se žení, a jsou dány v manželství: 20:35 Ale ti, kteří budou uznáni za hodné získat ten svět a ten vzkříšení z mrtvých, neženit se, ani se vdávat: 20:36 Nemohou již ani zemřít, neboť jsou rovni andělům; a jsou dětmi Božími, jsouce dětmi vzkříšení. 20:37 Když mrtví vstali, ukázal to i Mojžíš u keře nazývá Hospodina Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jakuba. 20:38 On totiž není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí mu. 20:39 Někteří ze zákoníků odpověděli: "Mistře, dobře jsi to řekl." 20:40 A poté se ho neodvážili vůbec na nic zeptat. 20:41 I řekl jim: Jak říkají, že Kristus je syn Davidův? 20:42 Sám David v knize Žalmů řekl: "Hospodin řekl mému Pane, posaď se po mé pravici, 20:43 Dokud nepoložím tvé nepřátele za podnožku tvých nohou. 20:44 David ho tedy nazývá Panem, jak je tedy jeho synem? 20:45 Potom v publiku všeho lidu řekl svým učedníkům: 20:46 Mějte se na pozoru před zákoníky, kteří touží chodit v dlouhém rouchu a milovat pozdravy na trzích a nejvyšší místa v synagogách a hlavní místnosti na hostinách; 20:47 Kteří požírají domy vdov a na důkaz se dlouho modlí: totéž dostane větší zatracení.