Luke
20:1 A stalo se jednoho z těch dnů, když učil lid
v chrámu a kázal evangelium, přední kněží a
přišli na něj zákoníci se staršími,
20:2 A mluvil k němu, řka: Pověz nám, jakou mocí to činíš
věci? aneb kdo jest ten, kterýž dal tobě moc tuto?
20:3 On jim odpověděl: "Já se vás také zeptám na jednu věc." a
Odpověz mi:
20:4 Janův křest byl z nebe, nebo z lidí?
20:5 I uvažovali mezi sebou, řkouce: Řekneme-li: Z nebe;
řekne: Proč jste mu tedy nevěřili?
20:6 Řekneme-li však: Z lidí; všecken lid nás bude kamenovat, neboť budou
přesvědčil, že Jan je prorok.
20:7 Odpověděli, že nevědí, odkud to je.
20:8 Ježíš jim řekl: "Ani já vám neřeknu, jakou moc činím."
tyto věci.
20:9 Potom začal mluvit k lidu toto podobenství; Jistý muž zasadil
vinici a propustil ji vinařům a odešel do daleké země
na dlouhou dobu.
20:10 A v pravý čas poslal služebníka k vinařům, aby měli
dej mu z úrody vinice, ale vinaři ho bijí, a
poslal ho pryč prázdného.
20:11 A opět poslal jiného služebníka, i jeho zbili a prosili
ho hanebně a poslal ho pryč prázdného.
20:12 A opět poslal třetího, i jeho zranili a vyhnali.
20:13 Pán vinice řekl: "Co mám dělat?" pošlu svůj
milovaný syn: možná ho budou uctívat, až ho uvidí.
20:14 Když ho však vinaři uviděli, dohadovali se mezi sebou:
Toto je dědic: pojďte, zabijme ho, aby bylo dědictví
naše.
20:15 Vyhnali ho tedy z vinice a zabili. Co tedy
učiní jim pán vinice?
20:16 Přijde a zničí tyto vinaře a dá vinici
ostatním. A když to uslyšeli, řekli: Chraň Bůh.
20:17 On je spatřil a řekl: "Co je tedy to, co je psáno:
kámen, který stavitelé odmítli, ten se stal hlavou
roh?
20:18 Kdokoli padne na ten kámen, bude rozbit; ale na kohokoliv
padne, rozdrtí ho na prach.
20:19 Velekněží a zákoníci v tu hodinu chtěli vztáhnout ruce
na něm; a báli se lidu, neboť poznali, že má
řekl proti nim toto podobenství.
20:20 Oni ho pozorovali a vyslali vyzvědače, kteří měli předstírat
sami jsou jen muži, aby se mohli chopit jeho slov, že ano
mohli by ho vydat do moci a autority místodržitele.
20:21 Zeptali se ho: "Mistře, víme, že říkáš a."
správně vyučuj, ani nikoho nepřijímáš, ale učíš
skutečně Boží cesta:
20:22 Je nám dovoleno dávat daň císaři, nebo ne?
20:23 On však poznal jejich lstivost a řekl jim: "Proč mě pokoušíte?"
20:24 Ukaž mi penny. Čí obrázek a nápis to má? Odpověděli
a řekl: Caesarův.
20:25 Řekl jim: "Dejte tedy císaři, co bude."
Caesarovo a Bohu věci, které jsou Boží.
20:26 A nemohli se držet jeho slov před lidem, a oni
žasli nad jeho odpovědí a mlčeli.
20:27 Přistoupili k němu někteří ze saducejů, kteří popírají, že by nějací byli
vzkříšení; a zeptali se ho,
20:28 Mojžíš nám psal: "Mistře, když něčí bratr zemře
manželku, a zemřel bez dětí, aby si jeho bratr vzal jeho
manželce a vzbudí semeno svému bratru.
20:29 Bylo tedy sedm bratří, a první vzal ženu a zemřel
bez dětí.
20:30 Druhý si ji vzal za ženu a zemřel bezdětný.
20:31 Třetí ji vzal; a podobně i sedm. A odešli
žádné děti a zemřel.
20:32 Naposled zemřela i žena.
20:33 Čí je tedy jejich manželkou při vzkříšení? za sedm měl
ji manželce.
20:34 Ježíš jim odpověděl: "Děti tohoto světa se žení,
a jsou dány v manželství:
20:35 Ale ti, kteří budou uznáni za hodné získat ten svět a ten
vzkříšení z mrtvých, neženit se, ani se vdávat:
20:36 Nemohou již ani zemřít, neboť jsou rovni andělům; a
jsou dětmi Božími, jsouce dětmi vzkříšení.
20:37 Když mrtví vstali, ukázal to i Mojžíš u keře
nazývá Hospodina Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem
Jakuba.
20:38 On totiž není Bohem mrtvých, ale živých, neboť všichni žijí
mu.
20:39 Někteří ze zákoníků odpověděli: "Mistře, dobře jsi to řekl."
20:40 A poté se ho neodvážili vůbec na nic zeptat.
20:41 I řekl jim: Jak říkají, že Kristus je syn Davidův?
20:42 Sám David v knize Žalmů řekl: "Hospodin řekl mému
Pane, posaď se po mé pravici,
20:43 Dokud nepoložím tvé nepřátele za podnožku tvých nohou.
20:44 David ho tedy nazývá Panem, jak je tedy jeho synem?
20:45 Potom v publiku všeho lidu řekl svým učedníkům:
20:46 Mějte se na pozoru před zákoníky, kteří touží chodit v dlouhém rouchu a milovat
pozdravy na trzích a nejvyšší místa v synagogách a
hlavní místnosti na hostinách;
20:47 Kteří požírají domy vdov a na důkaz se dlouho modlí: totéž
dostane větší zatracení.