Luke
14:1 A stalo se, když vešel do domu jednoho z předních
Farizeové jíst chléb v sobotu, že ho hlídali.
14:2 A hle, byl před ním jakýsi muž, který měl vodnatelnost.
14:3 Ježíš odpověděl zákoníkům a farizeům a řekl: "Je to tak?"
dovoleno uzdravovat v sabatní den?
14:4 A oni mlčeli. I vzal ho, uzdravil ho a nechal
jít;
14:5 A odpověděl jim, řka: Kdo z vás bude mít osla nebo vola?
padl do jámy a nevytáhne ho hned v sobotu
den?
14:6 A nemohli mu na to znovu odpovědět.
14:7 A přednesl podobenství těm, kteří byli vyzváni, když označil
jak vybírali hlavní místnosti; říkat jim,
14:8 Když budeš od někoho pozván na svatbu, nesedej v ní
nejvyšší místnost; aby od něho nebyl požádán počestnější muž, než jsi ty;
14:9 A ten, kterýž řekl tobě a jemu, pojď, řekni tobě: Dej tomuto člověku místo;
a ty začneš s hanbou vzít si nejnižší místnost.
14:10 Ale když budeš vyzván, jdi a posaď se v nejnižší místnosti; to když
ten, kdo ti řekl, aby přišel, může ti říci: Příteli, jdi výš.
potom budeš mít bohoslužbu v přítomnosti těch, kteří sedí u stolu
s tebou.
14:11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen; a ten, kdo pokoruje
sám bude povýšen.
14:12 Řekl také tomu, kdo mu řekl: "Když budeš dělat večeři nebo a."
večeři, nevolej své přátele ani své bratry, ani své příbuzné, ani
vaši bohatí sousedé; aby tobě také nepřikázali a odplata byla
udělal tě.
14:13 Ale když pořádáš hostinu, zavolej chudé, zmrzačené, chromé,
slepý:
14:14 A budeš požehnán; nebo nemohou tobě odplatit: pro tebe
bude odměněn při vzkříšení spravedlivého.
14:15 Když to slyšel jeden z těch, kdo s ním seděli u stolu, on
řekl jemu: Blahoslavený, kdo jí chléb v království Božím.
14:16 Řekl mu: "Jeden muž připravil velkou večeři a mnohým nařídil."
14:17 V době večeře poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným:
Přijít; neboť všechny věci jsou nyní připraveny.
14:18 A všichni se jednohlasně začali omlouvat. První řekl do
ho, koupil jsem kus půdy a musím se na to jít podívat: I
prosím tě, abys mě omluvil.
14:19 Jiný řekl: Koupil jsem pět spřežení volů a jdu to dokázat.
oni: Modlím se, abys mě omluvil.
14:20 Jiný řekl: Oženil jsem se s manželkou, a proto nemohu přijít.
14:21 Ten služebník tedy přišel a ukázal svému pánu tyto věci. Pak mistr
z domu rozhněvaného řekl služebníku svému: Jdi rychle ven
ulice a uličky města, a přiváděj sem chudé a
zmrzačený, a zastavit, a slepý.
14:22 Služebník řekl: "Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a přece."
tam je místo.
14:23 Pán řekl služebníku: "Vyjdi na cesty a do plotů."
a přinuť je, aby vešli, aby se naplnil můj dům.
14:24 Neboť pravím vám, že žádný z mužů pozvaných neochutná
mé večeře.
14:25 A šly s ním veliké zástupy, a on se obrátil a řekl:
jim,
14:26 Přijde-li někdo ke mně a nebude mít v nenávisti svého otce, matku a manželku,
a děti, a bratři a sestry, ano, i jeho vlastní život, on
nemůže být mým učedníkem.
14:27 A kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být můj
žák.
14:28 Neboť kdo z vás chce postavit věž, neposadí se první,
a spočítá náklady, má-li dost, aby to dokončil?
14:29 Aby se nestalo, že položí základy a nebude moci dokončit
všichni, kteří to vidí, se mu začínají posmívat,
14:30 Tento muž začal stavět a nemohl dokončit.
14:31 Nebo který král, který jde do války proti jinému králi, nesedá
nejprve a poradí se, zda by mu mohl s deseti tisíci vyjít vstříc
který proti němu přichází s dvaceti tisíci?
14:32 Jinak, zatímco ten druhý je ještě daleko, posílá an
velvyslanectví a touží po podmínkách míru.
14:33 Stejně tak každý z vás, kdo neopouští vše, co má,
nemůže být mým učedníkem.
14:34 Sůl je dobrá, ale ztratila-li sůl svou chuť, čím se stane
být ochucený?
14:35 Nehodí se ani do země, ani do hnojiště; ale muži obsazení
to ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.