Luke 14:1 A stalo se, když vešel do domu jednoho z předních Farizeové jíst chléb v sobotu, že ho hlídali. 14:2 A hle, byl před ním jakýsi muž, který měl vodnatelnost. 14:3 Ježíš odpověděl zákoníkům a farizeům a řekl: "Je to tak?" dovoleno uzdravovat v sabatní den? 14:4 A oni mlčeli. I vzal ho, uzdravil ho a nechal jít; 14:5 A odpověděl jim, řka: Kdo z vás bude mít osla nebo vola? padl do jámy a nevytáhne ho hned v sobotu den? 14:6 A nemohli mu na to znovu odpovědět. 14:7 A přednesl podobenství těm, kteří byli vyzváni, když označil jak vybírali hlavní místnosti; říkat jim, 14:8 Když budeš od někoho pozván na svatbu, nesedej v ní nejvyšší místnost; aby od něho nebyl požádán počestnější muž, než jsi ty; 14:9 A ten, kterýž řekl tobě a jemu, pojď, řekni tobě: Dej tomuto člověku místo; a ty začneš s hanbou vzít si nejnižší místnost. 14:10 Ale když budeš vyzván, jdi a posaď se v nejnižší místnosti; to když ten, kdo ti řekl, aby přišel, může ti říci: Příteli, jdi výš. potom budeš mít bohoslužbu v přítomnosti těch, kteří sedí u stolu s tebou. 14:11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen; a ten, kdo pokoruje sám bude povýšen. 14:12 Řekl také tomu, kdo mu řekl: "Když budeš dělat večeři nebo a." večeři, nevolej své přátele ani své bratry, ani své příbuzné, ani vaši bohatí sousedé; aby tobě také nepřikázali a odplata byla udělal tě. 14:13 Ale když pořádáš hostinu, zavolej chudé, zmrzačené, chromé, slepý: 14:14 A budeš požehnán; nebo nemohou tobě odplatit: pro tebe bude odměněn při vzkříšení spravedlivého. 14:15 Když to slyšel jeden z těch, kdo s ním seděli u stolu, on řekl jemu: Blahoslavený, kdo jí chléb v království Božím. 14:16 Řekl mu: "Jeden muž připravil velkou večeři a mnohým nařídil." 14:17 V době večeře poslal svého služebníka, aby řekl pozvaným: Přijít; neboť všechny věci jsou nyní připraveny. 14:18 A všichni se jednohlasně začali omlouvat. První řekl do ho, koupil jsem kus půdy a musím se na to jít podívat: I prosím tě, abys mě omluvil. 14:19 Jiný řekl: Koupil jsem pět spřežení volů a jdu to dokázat. oni: Modlím se, abys mě omluvil. 14:20 Jiný řekl: Oženil jsem se s manželkou, a proto nemohu přijít. 14:21 Ten služebník tedy přišel a ukázal svému pánu tyto věci. Pak mistr z domu rozhněvaného řekl služebníku svému: Jdi rychle ven ulice a uličky města, a přiváděj sem chudé a zmrzačený, a zastavit, a slepý. 14:22 Služebník řekl: "Pane, stalo se, jak jsi přikázal, a přece." tam je místo. 14:23 Pán řekl služebníku: "Vyjdi na cesty a do plotů." a přinuť je, aby vešli, aby se naplnil můj dům. 14:24 Neboť pravím vám, že žádný z mužů pozvaných neochutná mé večeře. 14:25 A šly s ním veliké zástupy, a on se obrátil a řekl: jim, 14:26 Přijde-li někdo ke mně a nebude mít v nenávisti svého otce, matku a manželku, a děti, a bratři a sestry, ano, i jeho vlastní život, on nemůže být mým učedníkem. 14:27 A kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být můj žák. 14:28 Neboť kdo z vás chce postavit věž, neposadí se první, a spočítá náklady, má-li dost, aby to dokončil? 14:29 Aby se nestalo, že položí základy a nebude moci dokončit všichni, kteří to vidí, se mu začínají posmívat, 14:30 Tento muž začal stavět a nemohl dokončit. 14:31 Nebo který král, který jde do války proti jinému králi, nesedá nejprve a poradí se, zda by mu mohl s deseti tisíci vyjít vstříc který proti němu přichází s dvaceti tisíci? 14:32 Jinak, zatímco ten druhý je ještě daleko, posílá an velvyslanectví a touží po podmínkách míru. 14:33 Stejně tak každý z vás, kdo neopouští vše, co má, nemůže být mým učedníkem. 14:34 Sůl je dobrá, ale ztratila-li sůl svou chuť, čím se stane být ochucený? 14:35 Nehodí se ani do země, ani do hnojiště; ale muži obsazení to ven. Kdo má uši k slyšení, slyš.