Luke 11:1 A stalo se, když se na jednom místě modlil přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: Pane, nauč nás modlit se jako Jan také učil své učedníky. 11:2 Řekl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče náš, který jsi." nebe, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v nebe, tak na zemi. 11:3 Chléb náš vezdejší dej nám den co den. 11:4 A odpusť nám naše hříchy; neboť i my odpouštíme každému, kdo je dlužen nám. A neuveď nás v pokušení; ale zbav nás od zlého. 11:5 Řekl jim: "Kdo z vás bude mít přítele a půjde?" k němu o půlnoci a řekni mu: Příteli, půjč mi tři chleby; 11:6 Můj přítel na cestě ke mně přišel a já nemám co postavit před něj? 11:7 A on zevnitř odpoví: "Neobtěžuj mě, dveře jsou již." zavřeno a mé děti jsou se mnou v posteli; Nemohu vstát a dát ti. 11:8 Pravím vám: I když nevstane a nedá mu, protože je jeho příteli, ale kvůli jeho důvěřivosti povstane a dá mu tolik jak potřebuje. 11:9 A pravím vám: Proste, a bude vám dáno; hledejte a budete nalézt; tlučte a bude vám otevřeno. 11:10 Neboť každý, kdo prosí, dostává; a kdo hledá, nalézá; a do kdo tluče, tomu bude otevřeno. 11:11 Požádá-li syn někoho z vás, kdo je otcem, o chléb, dá mu kámen? Nebo když požádá o rybu, dá mu za rybu hada? 11:12 Nebo když požádá o vejce, nabídne mu štíra? 11:13 Jestliže tedy vy, jsouce zlí, umíte dávat dobré dary svým dětem, čím spíše jim váš nebeský Otec dá Ducha svatého to se ho ptáš? 11:14 A vyháněl ďábla, a byl němý. A stalo se, když ďábel vyšel, němý mluvil; a lidé se divili. 11:15 Někteří z nich však řekli: "Vyhání démony skrze Belzebuba, náčelníka." z čertů. 11:16 Jiní ho pokoušeli a hledali od něj znamení z nebe. 11:17 On však znal jejich myšlenky a řekl jim: "Každé království rozděleno." proti sobě je zpustošen; a dům rozdělený proti a dům padá. 11:18 Bude-li i Satan rozdělen sám proti sobě, jak obstojí jeho království? nebo vy říkáte, že vymítám démony skrze Belzebuba. 11:19 A jestliže já Belzebubem vymítám démony, kým je vymítají vaši synové? ven? proto budou vašimi soudci. 11:20 Jestliže jsem však prstem Božím vymítal démony, bezpochyby království Bůh k tobě přišel. 11:21 Když silný ozbrojený muž střeží svůj palác, jeho majetek je v pokoji. 11:22 Ale když na něj přijde silnější než on a přemůže ho, on vezme mu všechnu jeho zbroj, na kterou doufal, a rozděluje jeho kazí. 11:23 Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo se mnou neshromažďuje rozptyluje. 11:24 Když nečistý duch vyjde z člověka, projde suchý místa, hledající odpočinek; a nenalezne, dí: Navrátím se ke svému dům, odkud jsem vyšel. 11:25 A když přijde, shledá, že je zameteno a ozdobeno. 11:26 Tedy jde a vezme si k sobě sedm jiných duchů horších nežli sám; a vcházejí dovnitř a bydlí tam: a poslední stav toho muž je horší než ten první. 11:27 A stalo se, když to mluvil, jedna žena z toho společnost pozdvihla hlas svého a řekla jemu: Požehnané lůno, kteréžto holé tě a papání, které jsi cucal. 11:28 On však řekl: "Spíše, blahoslavení jsou ti, kdo slyší slovo Boží." držet to. 11:29 A když se lid shromáždil, začal říkat: "Toto." je zlé pokolení: hledají znamení; a nebude žádné znamení dáno, ale znamením proroka Jonáše. 11:30 Neboť jako byl Jonáš znamením Ninivcům, tak bude i Syn člověka být této generaci. 11:31 Královna jihu povstane na soudu s muži z toto pokolení a odsuzujte je, neboť přišla z nejzazších končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu; a hle, větší než Solomon je tady. 11:32 Muži z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením, a odsoudí to, neboť činili pokání při kázání Jonášově; a, hle, je tu větší než Jonáš. 11:33 Žádný člověk, když zapálí svíčku, nedá ji na skryté místo, ani pod koš, ale na svícen, ti, kteří vcházejí může vidět světlo. 11:34 Světlem těla je oko, a když je tvé oko jednoduché, celé tvé tělo je také plné světla; ale když je tvé oko zlé, tvé tělo je také plné temnoty. 11:35 Hleď tedy, aby světlo, které je v tobě, nebylo tmou. 11:36 Bude-li tedy celé tvé tělo plné světla a nebude mít žádnou část temnou, celek bude plný světla, jako když jasný svit svíčky dává ti světlo. 11:37 A když mluvil, jistý farizeus ho prosil, aby s ním povečeřel. vešel dovnitř a posadil se k masu. 11:38 Když to farizeus uviděl, divil se, že se předtím neumyl před večeří. 11:39 Hospodin mu řekl: "Nyní čistíte vy farizeové zvenčí." šálku a podnosu; ale vaše nitra je plná dravosti a špatnost. 11:40 Blázni, neučinil ten, který stvořil to, co je vně, to, co je uvnitř také? 11:41 Ale raději dávejte almužny z toho, co máte; a hle, všechny věci jsou pro vás čisté. 11:42 Ale běda vám, farizeové! neboť dáváte desátek z máty a routy a všeho možného byliny, a pominouti soud a lásku Boží: to byste měli udělali, a nenechat druhého nedokončeného. 11:43 Běda vám, farizeové! neboť milujete nejvyšší místa v synagogy a pozdravy na trzích. 11:44 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! neboť jste jako hroby které se nezdají, a muži, kteří po nich chodí, si jich neuvědomují. 11:45 Jeden ze zákoníků odpověděl: "Mistře." vyčítáš i nám. 11:46 On řekl: "Běda i vám, zákoníci!" nebo nakládáte lidi břemeny těžce nést, a vy sami se nedotýkejte břemen jedním z vašich prstů. 11:47 Běda vám! nebo vy stavíte hroby proroků i své otcové je zabili. 11:48 Vpravdě dosvědčujete, že připouštíte skutky svých otců. zabili je, a vy stavíte jejich hroby. 11:49 Proto také řekla moudrost Boží: Pošlu k nim proroky a apoštoly a některé z nich zabijí a pronásledují: 11:50 Ta krev všech proroků, která byla prolita od základů světa, může být požadováno od této generace; 11:51 Od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, která zahynula mezi oltářem a chrámem: Amen, pravím vám, bude vyžaduje tato generace. 11:52 Běda vám, právníci! neboť jste vzali klíč poznání: vy nevstoupili jste do sebe, a těm, kteříž vcházeli, jste bránili. 11:53 A když to řekl jim, zákoníkům a farizeům začal na něj vehementně naléhat a provokovat ho, aby o mnoha mluvil věci: 11:54 Čekal jsem na něj a snažil se mu něco vylovit z úst, aby ho mohli obvinit.