Luke
11:1 A stalo se, když se na jednom místě modlil
přestal, řekl mu jeden z jeho učedníků: Pane, nauč nás modlit se jako
Jan také učil své učedníky.
11:2 Řekl jim: "Když se modlíte, říkejte: Otče náš, který jsi."
nebe, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Buď vůle tvá, jako v
nebe, tak na zemi.
11:3 Chléb náš vezdejší dej nám den co den.
11:4 A odpusť nám naše hříchy; neboť i my odpouštíme každému, kdo je dlužen
nám. A neuveď nás v pokušení; ale zbav nás od zlého.
11:5 Řekl jim: "Kdo z vás bude mít přítele a půjde?"
k němu o půlnoci a řekni mu: Příteli, půjč mi tři chleby;
11:6 Můj přítel na cestě ke mně přišel a já nemám co
postavit před něj?
11:7 A on zevnitř odpoví: "Neobtěžuj mě, dveře jsou již."
zavřeno a mé děti jsou se mnou v posteli; Nemohu vstát a dát ti.
11:8 Pravím vám: I když nevstane a nedá mu, protože je jeho
příteli, ale kvůli jeho důvěřivosti povstane a dá mu tolik
jak potřebuje.
11:9 A pravím vám: Proste, a bude vám dáno; hledejte a budete
nalézt; tlučte a bude vám otevřeno.
11:10 Neboť každý, kdo prosí, dostává; a kdo hledá, nalézá; a do
kdo tluče, tomu bude otevřeno.
11:11 Požádá-li syn někoho z vás, kdo je otcem, o chléb, dá
mu kámen? Nebo když požádá o rybu, dá mu za rybu hada?
11:12 Nebo když požádá o vejce, nabídne mu štíra?
11:13 Jestliže tedy vy, jsouce zlí, umíte dávat dobré dary svým dětem,
čím spíše jim váš nebeský Otec dá Ducha svatého
to se ho ptáš?
11:14 A vyháněl ďábla, a byl němý. A stalo se,
když ďábel vyšel, němý mluvil; a lidé se divili.
11:15 Někteří z nich však řekli: "Vyhání démony skrze Belzebuba, náčelníka."
z čertů.
11:16 Jiní ho pokoušeli a hledali od něj znamení z nebe.
11:17 On však znal jejich myšlenky a řekl jim: "Každé království rozděleno."
proti sobě je zpustošen; a dům rozdělený proti a
dům padá.
11:18 Bude-li i Satan rozdělen sám proti sobě, jak obstojí jeho království?
nebo vy říkáte, že vymítám démony skrze Belzebuba.
11:19 A jestliže já Belzebubem vymítám démony, kým je vymítají vaši synové?
ven? proto budou vašimi soudci.
11:20 Jestliže jsem však prstem Božím vymítal démony, bezpochyby království
Bůh k tobě přišel.
11:21 Když silný ozbrojený muž střeží svůj palác, jeho majetek je v pokoji.
11:22 Ale když na něj přijde silnější než on a přemůže ho, on
vezme mu všechnu jeho zbroj, na kterou doufal, a rozděluje jeho
kazí.
11:23 Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo se mnou neshromažďuje
rozptyluje.
11:24 Když nečistý duch vyjde z člověka, projde suchý
místa, hledající odpočinek; a nenalezne, dí: Navrátím se ke svému
dům, odkud jsem vyšel.
11:25 A když přijde, shledá, že je zameteno a ozdobeno.
11:26 Tedy jde a vezme si k sobě sedm jiných duchů horších nežli
sám; a vcházejí dovnitř a bydlí tam: a poslední stav toho
muž je horší než ten první.
11:27 A stalo se, když to mluvil, jedna žena z toho
společnost pozdvihla hlas svého a řekla jemu: Požehnané lůno, kteréžto
holé tě a papání, které jsi cucal.
11:28 On však řekl: "Spíše, blahoslavení jsou ti, kdo slyší slovo Boží."
držet to.
11:29 A když se lid shromáždil, začal říkat: "Toto."
je zlé pokolení: hledají znamení; a nebude žádné znamení
dáno, ale znamením proroka Jonáše.
11:30 Neboť jako byl Jonáš znamením Ninivcům, tak bude i Syn člověka
být této generaci.
11:31 Královna jihu povstane na soudu s muži z
toto pokolení a odsuzujte je, neboť přišla z nejzazších končin
země, aby slyšela moudrost Šalomounovu; a hle, větší než
Solomon je tady.
11:32 Muži z Ninive povstanou na soudu s tímto pokolením,
a odsoudí to, neboť činili pokání při kázání Jonášově; a,
hle, je tu větší než Jonáš.
11:33 Žádný člověk, když zapálí svíčku, nedá ji na skryté místo,
ani pod koš, ale na svícen, ti, kteří vcházejí
může vidět světlo.
11:34 Světlem těla je oko, a když je tvé oko jednoduché,
celé tvé tělo je také plné světla; ale když je tvé oko zlé, tvé
tělo je také plné temnoty.
11:35 Hleď tedy, aby světlo, které je v tobě, nebylo tmou.
11:36 Bude-li tedy celé tvé tělo plné světla a nebude mít žádnou část temnou,
celek bude plný světla, jako když jasný svit svíčky
dává ti světlo.
11:37 A když mluvil, jistý farizeus ho prosil, aby s ním povečeřel.
vešel dovnitř a posadil se k masu.
11:38 Když to farizeus uviděl, divil se, že se předtím neumyl
před večeří.
11:39 Hospodin mu řekl: "Nyní čistíte vy farizeové zvenčí."
šálku a podnosu; ale vaše nitra je plná dravosti a
špatnost.
11:40 Blázni, neučinil ten, který stvořil to, co je vně, to, co je
uvnitř také?
11:41 Ale raději dávejte almužny z toho, co máte; a hle, všechny věci
jsou pro vás čisté.
11:42 Ale běda vám, farizeové! neboť dáváte desátek z máty a routy a všeho možného
byliny, a pominouti soud a lásku Boží: to byste měli
udělali, a nenechat druhého nedokončeného.
11:43 Běda vám, farizeové! neboť milujete nejvyšší místa v
synagogy a pozdravy na trzích.
11:44 Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! neboť jste jako hroby
které se nezdají, a muži, kteří po nich chodí, si jich neuvědomují.
11:45 Jeden ze zákoníků odpověděl: "Mistře."
vyčítáš i nám.
11:46 On řekl: "Běda i vám, zákoníci!" nebo nakládáte lidi břemeny
těžce nést, a vy sami se nedotýkejte břemen jedním
z vašich prstů.
11:47 Běda vám! nebo vy stavíte hroby proroků i své
otcové je zabili.
11:48 Vpravdě dosvědčujete, že připouštíte skutky svých otců.
zabili je, a vy stavíte jejich hroby.
11:49 Proto také řekla moudrost Boží: Pošlu k nim proroky a
apoštoly a některé z nich zabijí a pronásledují:
11:50 Ta krev všech proroků, která byla prolita od základů
světa, může být požadováno od této generace;
11:51 Od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, která zahynula
mezi oltářem a chrámem: Amen, pravím vám, bude
vyžaduje tato generace.
11:52 Běda vám, právníci! neboť jste vzali klíč poznání: vy
nevstoupili jste do sebe, a těm, kteříž vcházeli, jste bránili.
11:53 A když to řekl jim, zákoníkům a farizeům
začal na něj vehementně naléhat a provokovat ho, aby o mnoha mluvil
věci:
11:54 Čekal jsem na něj a snažil se mu něco vylovit z úst,
aby ho mohli obvinit.