Luke 1:1 Protože mnozí vzali do rukou, aby předložili řádné prohlášení z těch věcí, kterým se mezi námi s největší jistotou věří, 1:2 I když nám je vydali, což byli od počátku očití svědkové a služebníci slova; 1:3 I mně se to zdálo dobré, když jsem všemu dokonale rozuměl věci od prvopočátku, abych ti napsal popořádku, nanejvýš vynikající Theophilus, 1:4 Abys poznal jistotu těch věcí, které máš byl poučen. 1:5 Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz jménem Zachariáš z kmene Abia, a manželka jeho byla z dcery Áronovy a jmenovala se Elisabeth. 1:6 Oba byli před Bohem spravedliví a chodili ve všech přikázáních a bezúhonné obřady Páně. 1:7 A neměli žádné dítě, protože Alžběta byla neplodná i oni oba byly nyní dobře postižené v letech. 1:8 A stalo se, že když předtím vykonával kněžský úřad Bůh v pořadí jeho běhu, 1:9 Podle zvyku kněžského úřadu měl jeho los hořet kadidlo, když vešel do Hospodinova chrámu. 1:10 A celé množství lidu se tehdy venku modlilo z kadidla. 1:11 A ukázal se mu anděl Páně stojící po pravici straně kadidlového oltáře. 1:12 Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padl na něj strach. 1:13 Anděl mu však řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá modlitba je slyšel; a manželka tvá Alžběta ti porodí syna, a budeš volati jeho jméno John. 1:14 A budeš mít radost a veselí; a mnozí se budou radovat z jeho narození. 1:15 Neboť bude veliký v očích Hospodinových a nebude pít víno ani silný nápoj; a bude dokonce naplněn Duchem svatým z matčina lůna. 1:16 A mnohé ze synů Izraele obrátí k Hospodinu, jejich Bohu. 1:17 A půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců dětem a neposlušní moudrosti spravedlivých; připravit lid připravený pro Hospodina. 1:18 Zachariáš řekl andělu: "Podle čeho to poznám?" protože jsem starý muž a moje žena, která je v posledních letech hodně postižená. 1:19 Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojím." Boží přítomnost; a jsem poslán, abych k tobě promluvil a ukázal ti toto radostné zprávy. 1:20 A hle, budeš němý a nebudeš moci mluvit až do dne, že se tyto věci stanou, protože nevěříš mému slova, která se vyplní ve svém období. 1:21 Lidé čekali na Zachariáše a divili se, že tak zůstal dlouho v chrámu. 1:22 A když vyšel, nemohl k nim mluvit, a oni to poznali že viděl vidění v chrámě, neboť jim pokynul a zůstal beze slov. 1:23 A stalo se, jakmile nastaly dny jeho služby dokončil, odešel do svého domu. 1:24 Po těch dnech počala jeho žena Alžběta a skryla se pět měsíce, řekl, 1:25 Takto se mnou naložil Hospodin ve dnech, kdy na mne pohlédl, aby sejmi mou potupu mezi lidmi. 1:26 A v šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do města z Galileje, jménem Nazaret, 1:27 Panně zasnoubené s mužem jménem Josef z domu David; a ta panna se jmenovala Marie. 1:28 Anděl k ní vešel a řekl: "Buď zdráva, vysoko jsi." milosti, Hospodin s tebou, požehnaná jsi mezi ženami. 1:29 Když ho uviděla, zalekla se jeho slova a hodila do sebe mysli na to, jaký by to měl být způsob pozdravu. 1:30 Anděl jí řekl: "Neboj se, Marie, neboť jsi našla milost s Bohem. 1:31 A hle, počneš v lůně svém a porodíš syna a dá mu jméno JEŽÍŠ. 1:32 Bude veliký a bude nazýván Synem Nejvyššího Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida: 1:33 A bude kralovat nad domem Jákobovým navěky; a jeho království nebude žádný konec. 1:34 Maria řekla andělovi: "Jak se to stane, vždyť nevím." muž? 1:35 Anděl jí odpověděl: "Sestoupí Duch svatý." tebe a moc Nejvyššího tě zastíní: proto také ta svatá věc, která se z tebe narodí, se bude nazývat Syn Bůh. 1:36 A hle, tvá sestřenice Alžběta v sobě také počala syna. stáří: a toto je šestý měsíc s ní, která se nazývala neplodná. 1:37 Neboť u Boha nebude nic nemožného. 1:38 Maria řekla: "Hle, služebnice Páně." budiž podle mě na tvé slovo. A anděl od ní odešel. 1:39 Marie v těch dnech vstala a spěchala do hor. do města Juda; 1:40 A vešel do domu Zachariášova a pozdravil Elisabeth. 1:41 A stalo se, když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, děťátko poskočilo v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna svatou Duch: 1:42 A ona promluvila mocným hlasem a řekla: "Požehnaný jsi uprostřed." ženy a požehnaný je plod života tvého. 1:43 A odkud mi je, že matka mého Pána přichází ke mně? 1:44 Neboť hle, jakmile zazněl v mých uších hlas tvého pozdravu, děťátko poskočilo v mém lůně radostí. 1:45 A blahoslavená, která uvěřila, neboť bude vykonáno to, co jí bylo řečeno od Pána. 1:46 Maria řekla: "Velebí má duše Pána." 1:47 A můj duch se radoval v Bohu, mém Spasiteli. 1:48 Nebo hleděl na nízké postavení služebnice své, neboť hle, od od nynějška mě budou blahoslavit všechna pokolení. 1:49 Neboť veliké věci mi učinil ten, který jest mocný; a svatý je jeho název. 1:50 Jeho milosrdenství je z pokolení na pokolení s těmi, kdo se ho bojí. 1:51 Svou paží ukázal sílu; rozptýlil pyšné v představivost jejich srdcí. 1:52 Mocné sesadil z jejich sedadel a povýšil je nízké stupeň. 1:53 Hladové nasytil dobrými věcmi; a boháče poslal vyprázdnit se. 1:54 Na památku milosrdenství svého naplnil svého služebníka Izraele; 1:55 Jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho semeni navěky. 1:56 Marie u ní zůstala asi tři měsíce a vrátila se ke svým Dům. 1:57 Elisabeth nadešel plný čas, aby byla vysvobozena; a ona porodila syna. 1:58 A její sousedé a její bratranci slyšeli, jak to Pán ukázal milost nad ní; a radovali se s ní. 1:59 A stalo se, že osmého dne přišli obřezat dítě; a říkali mu Zachariáš podle jména otce jeho. 1:60 Matka jeho odpověděla: "Ne tak." ale bude se jmenovat Jan. 1:61 Řekli jí: "Nikdo z tvého příbuzenstva není povolán." tohle jméno. 1:62 A dali znamení jeho otci, jak ho chce nazvat. 1:63 Požádal o psací stůl a napsal: "Jmenuje se Jan." A všichni se divili. 1:64 A hned se mu otevřela ústa a rozvázal jazyk a on mluvil a chválil Boha. 1:65 A strach přišel na všecky, kteří přebývali kolem nich, a všechna tato slova byli hluční po celém judském pohoří. 1:66 A všickni, kteříž to slyšeli, uložili je v srdci svém, řkouce: Cože? takový má být způsob dítěte! A ruka Hospodinova byla s ním. 1:67 Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval: rčení, 1:68 Požehnán buď Hospodin Bůh Izraelský; neboť on navštívil a vykoupil jeho lidé, 1:69 A vztyčil nám roh spásy v domě svém služebník David; 1:70 Jak mluvil ústy svých svatých proroků, kteří byli od r svět začal: 1:71 Abychom byli zachráněni před svými nepřáteli a z rukou toho všeho nenávidět nás; 1:72 Abychom vykonali milosrdenství zaslíbené našim otcům a pamatovali na jeho svatou smlouva; 1:73 Přísahu, kterou složil našemu otci Abrahamovi, 1:74 Aby nám dal, abychom byli vysvobozeni z ruky jeho naši nepřátelé mu mohou beze strachu sloužit, 1:75 Ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny dny našeho života. 1:76 A ty, dítě, budeš nazýván prorokem Nejvyššího, neboť půjde před tváří Hospodinovou, aby připravil jeho cesty; 1:77 Aby dal svému lidu poznání o spasení odpuštěním jeho hříchy, 1:78 Skrze něžné milosrdenství našeho Boha; čímž jarní dny z výsosti nás navštívil, 1:79 Abych dal světlo těm, kteří sedí ve tmě a ve stínu smrti, aby vedl naše nohy na cestu míru. 1:80 Dítě rostlo a sílilo na duchu a bylo na pustinách až do dne, kdy se ukáže Izraeli.