Luke
1:1 Protože mnozí vzali do rukou, aby předložili řádné prohlášení
z těch věcí, kterým se mezi námi s největší jistotou věří,
1:2 I když nám je vydali, což byli od počátku
očití svědkové a služebníci slova;
1:3 I mně se to zdálo dobré, když jsem všemu dokonale rozuměl
věci od prvopočátku, abych ti napsal popořádku, nanejvýš vynikající
Theophilus,
1:4 Abys poznal jistotu těch věcí, které máš
byl poučen.
1:5 Za dnů judského krále Heroda byl jeden kněz
jménem Zachariáš z kmene Abia, a manželka jeho byla z
dcery Áronovy a jmenovala se Elisabeth.
1:6 Oba byli před Bohem spravedliví a chodili ve všech přikázáních
a bezúhonné obřady Páně.
1:7 A neměli žádné dítě, protože Alžběta byla neplodná i oni oba
byly nyní dobře postižené v letech.
1:8 A stalo se, že když předtím vykonával kněžský úřad
Bůh v pořadí jeho běhu,
1:9 Podle zvyku kněžského úřadu měl jeho los hořet
kadidlo, když vešel do Hospodinova chrámu.
1:10 A celé množství lidu se tehdy venku modlilo
z kadidla.
1:11 A ukázal se mu anděl Páně stojící po pravici
straně kadidlového oltáře.
1:12 Když ho Zachariáš uviděl, zděsil se a padl na něj strach.
1:13 Anděl mu však řekl: "Neboj se, Zachariáši, neboť tvá modlitba je
slyšel; a manželka tvá Alžběta ti porodí syna, a budeš volati
jeho jméno John.
1:14 A budeš mít radost a veselí; a mnozí se budou radovat z jeho
narození.
1:15 Neboť bude veliký v očích Hospodinových a nebude pít
víno ani silný nápoj; a bude dokonce naplněn Duchem svatým
z matčina lůna.
1:16 A mnohé ze synů Izraele obrátí k Hospodinu, jejich Bohu.
1:17 A půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby obrátil
srdce otců dětem a neposlušní moudrosti
spravedlivých; připravit lid připravený pro Hospodina.
1:18 Zachariáš řekl andělu: "Podle čeho to poznám?" protože jsem
starý muž a moje žena, která je v posledních letech hodně postižená.
1:19 Anděl mu odpověděl: "Já jsem Gabriel, který stojím."
Boží přítomnost; a jsem poslán, abych k tobě promluvil a ukázal ti toto
radostné zprávy.
1:20 A hle, budeš němý a nebudeš moci mluvit až do dne,
že se tyto věci stanou, protože nevěříš mému
slova, která se vyplní ve svém období.
1:21 Lidé čekali na Zachariáše a divili se, že tak zůstal
dlouho v chrámu.
1:22 A když vyšel, nemohl k nim mluvit, a oni to poznali
že viděl vidění v chrámě, neboť jim pokynul a
zůstal beze slov.
1:23 A stalo se, jakmile nastaly dny jeho služby
dokončil, odešel do svého domu.
1:24 Po těch dnech počala jeho žena Alžběta a skryla se pět
měsíce, řekl,
1:25 Takto se mnou naložil Hospodin ve dnech, kdy na mne pohlédl, aby
sejmi mou potupu mezi lidmi.
1:26 A v šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do města
z Galileje, jménem Nazaret,
1:27 Panně zasnoubené s mužem jménem Josef z domu
David; a ta panna se jmenovala Marie.
1:28 Anděl k ní vešel a řekl: "Buď zdráva, vysoko jsi."
milosti, Hospodin s tebou, požehnaná jsi mezi ženami.
1:29 Když ho uviděla, zalekla se jeho slova a hodila do sebe
mysli na to, jaký by to měl být způsob pozdravu.
1:30 Anděl jí řekl: "Neboj se, Marie, neboť jsi našla milost
s Bohem.
1:31 A hle, počneš v lůně svém a porodíš syna a
dá mu jméno JEŽÍŠ.
1:32 Bude veliký a bude nazýván Synem Nejvyššího
Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida:
1:33 A bude kralovat nad domem Jákobovým navěky; a jeho království
nebude žádný konec.
1:34 Maria řekla andělovi: "Jak se to stane, vždyť nevím."
muž?
1:35 Anděl jí odpověděl: "Sestoupí Duch svatý."
tebe a moc Nejvyššího tě zastíní: proto také
ta svatá věc, která se z tebe narodí, se bude nazývat Syn
Bůh.
1:36 A hle, tvá sestřenice Alžběta v sobě také počala syna.
stáří: a toto je šestý měsíc s ní, která se nazývala neplodná.
1:37 Neboť u Boha nebude nic nemožného.
1:38 Maria řekla: "Hle, služebnice Páně." budiž podle mě
na tvé slovo. A anděl od ní odešel.
1:39 Marie v těch dnech vstala a spěchala do hor.
do města Juda;
1:40 A vešel do domu Zachariášova a pozdravil Elisabeth.
1:41 A stalo se, když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav,
děťátko poskočilo v jejím lůně; a Alžběta byla naplněna svatou
Duch:
1:42 A ona promluvila mocným hlasem a řekla: "Požehnaný jsi uprostřed."
ženy a požehnaný je plod života tvého.
1:43 A odkud mi je, že matka mého Pána přichází ke mně?
1:44 Neboť hle, jakmile zazněl v mých uších hlas tvého pozdravu,
děťátko poskočilo v mém lůně radostí.
1:45 A blahoslavená, která uvěřila, neboť bude vykonáno
to, co jí bylo řečeno od Pána.
1:46 Maria řekla: "Velebí má duše Pána."
1:47 A můj duch se radoval v Bohu, mém Spasiteli.
1:48 Nebo hleděl na nízké postavení služebnice své, neboť hle, od
od nynějška mě budou blahoslavit všechna pokolení.
1:49 Neboť veliké věci mi učinil ten, který jest mocný; a svatý je jeho
název.
1:50 Jeho milosrdenství je z pokolení na pokolení s těmi, kdo se ho bojí.
1:51 Svou paží ukázal sílu; rozptýlil pyšné v
představivost jejich srdcí.
1:52 Mocné sesadil z jejich sedadel a povýšil je nízké
stupeň.
1:53 Hladové nasytil dobrými věcmi; a boháče poslal
vyprázdnit se.
1:54 Na památku milosrdenství svého naplnil svého služebníka Izraele;
1:55 Jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho semeni navěky.
1:56 Marie u ní zůstala asi tři měsíce a vrátila se ke svým
Dům.
1:57 Elisabeth nadešel plný čas, aby byla vysvobozena; a ona
porodila syna.
1:58 A její sousedé a její bratranci slyšeli, jak to Pán ukázal
milost nad ní; a radovali se s ní.
1:59 A stalo se, že osmého dne přišli obřezat
dítě; a říkali mu Zachariáš podle jména otce jeho.
1:60 Matka jeho odpověděla: "Ne tak." ale bude se jmenovat Jan.
1:61 Řekli jí: "Nikdo z tvého příbuzenstva není povolán."
tohle jméno.
1:62 A dali znamení jeho otci, jak ho chce nazvat.
1:63 Požádal o psací stůl a napsal: "Jmenuje se Jan."
A všichni se divili.
1:64 A hned se mu otevřela ústa a rozvázal jazyk a on
mluvil a chválil Boha.
1:65 A strach přišel na všecky, kteří přebývali kolem nich, a všechna tato slova
byli hluční po celém judském pohoří.
1:66 A všickni, kteříž to slyšeli, uložili je v srdci svém, řkouce: Cože?
takový má být způsob dítěte! A ruka Hospodinova byla s ním.
1:67 Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval:
rčení,
1:68 Požehnán buď Hospodin Bůh Izraelský; neboť on navštívil a vykoupil jeho
lidé,
1:69 A vztyčil nám roh spásy v domě svém
služebník David;
1:70 Jak mluvil ústy svých svatých proroků, kteří byli od r
svět začal:
1:71 Abychom byli zachráněni před svými nepřáteli a z rukou toho všeho
nenávidět nás;
1:72 Abychom vykonali milosrdenství zaslíbené našim otcům a pamatovali na jeho svatou
smlouva;
1:73 Přísahu, kterou složil našemu otci Abrahamovi,
1:74 Aby nám dal, abychom byli vysvobozeni z ruky jeho
naši nepřátelé mu mohou beze strachu sloužit,
1:75 Ve svatosti a spravedlnosti před ním po všechny dny našeho života.
1:76 A ty, dítě, budeš nazýván prorokem Nejvyššího, neboť
půjde před tváří Hospodinovou, aby připravil jeho cesty;
1:77 Aby dal svému lidu poznání o spasení odpuštěním jeho
hříchy,
1:78 Skrze něžné milosrdenství našeho Boha; čímž jarní dny z výsosti
nás navštívil,
1:79 Abych dal světlo těm, kteří sedí ve tmě a ve stínu smrti,
aby vedl naše nohy na cestu míru.
1:80 Dítě rostlo a sílilo na duchu a bylo na pustinách
až do dne, kdy se ukáže Izraeli.