Nářky 3:1 Já jsem ten muž, který viděl trápení na holi svého hněvu. 3:2 Vedl mě a uvedl do tmy, ale ne do světla. 3:3 Obrátil se proti mně; obrací ruku proti mně všecko den. 3:4 Mé tělo a mou kůži zestárnul; zlomil mi kosti. 3:5 Stavěl proti mně a obklíčil mě žlučí a námahou. 3:6 Postavil mě na temná místa jako mrtvé od pradávna. 3:7 Ohradil mě, abych nemohl vyjít, řetěz můj udělal těžký. 3:8 Také když pláču a křičím, vypíná mou modlitbu. 3:9 Ohradil mé cesty tesaným kamenem, mé stezky zkřivil. 3:10 Byl mi jako medvěd v úkrytu a jako lev v úkrytech. 3:11 Odvrátil mé cesty, roztrhal mě, stvořil mě pustý. 3:12 Naklonil svůj luk a postavil mě jako znamení pro šíp. 3:13 On způsobil, že šípy svého toulce vstoupily do mých otěží. 3:14 Byl jsem na posměch všemu svému lidu; a jejich píseň po celý den. 3:15 Naplnil mě hořkostí, opil mě pelyněk. 3:16 Vylámal mi také zuby štěrkovými kameny, přikryl mě popel. 3:17 Vzdálil jsi mou duši daleko od pokoje, zapomněl jsem na blaho. 3:18 Řekl jsem: Má síla a má naděje jsou od Hospodina ztraceny. 3:19 Pamatuj na mé trápení a na mou bídu, na pelyněk a žluč. 3:20 Má duše je má stále v paměti a je ve mně pokořena. 3:21 To si vybavuji v mysli, proto doufám. 3:22 Je to milosrdenství Hospodinovo, že nejsme pohlceni, protože jeho soucit selže ne. 3:23 Nové jsou každé ráno, velká je tvá věrnost. 3:24 Hospodin je můj podíl, praví má duše; proto v něj budu doufat. 3:25 Dobrotivý je Hospodin k těm, kdo na něj čekají, k duši, která hledá mu. 3:26 Je dobře, že člověk doufá a tiše čeká spasení Hospodina. 3:27 Člověku je dobře, že v mládí nesl jho. 3:28 Sedí sám a mlčí, protože to na sobě nesl. 3:29 Vkládá ústa do prachu; pokud ano, může existovat naděje. 3:30 Dává tvář tomu, kdo ho bije, je naplněn vyčítat. 3:31 Hospodin totiž nezavrhne navěky. 3:32 Ale i když působí zármutek, bude mít soucit podle toho množství jeho milosrdenství. 3:33 Neboť dobrovolně netrápí ani nezarmucuje děti lidské. 3:34 Aby pod jeho nohama rozdrtil všechny vězně země, 3:35 Odvrátit právo člověka před tváří Nejvyššího, 3:36 Hospodin neschvaluje, aby někdo podvrátil v jeho věci. 3:37 Kdo je ten, kdo říká, a stane se, když to Hospodin přikáže? ne? 3:38 Z úst Nejvyššího nevychází zlo a dobro? 3:39 Pročež si stěžuje člověk živý, člověk za trest svůj hříchy? 3:40 Hledejme a zkoušíme své cesty a vraťme se k Hospodinu. 3:41 Pozdvihněme své srdce rukama k Bohu v nebesích. 3:42 Přestoupili jsme a vzbouřili jsme se, ty jsi neodpustil. 3:43 Přikryl jsi hněvem a pronásledoval jsi nás, zabil jsi, nelitoval. 3:44 Přikryl jsi se oblakem, aby naše modlitba nepominula přes. 3:45 Stvořil jsi nás jako potěchu a odpadky uprostřed toho lidé. 3:46 Všichni naši nepřátelé proti nám otevřeli ústa. 3:47 Přišel na nás strach a léčka, pustina a zkáza. 3:48 Mé oko stéká proudy vody ke zničení dcera mého lidu. 3:49 Mé oko stéká a nepřestává bez přestávky, 3:50 Dokud Hospodin nepohlédne dolů, a pohleď z nebe. 3:51 Mé oko působí na mé srdce kvůli všem dcerám mého města. 3:52 Moji nepřátelé mě bezdůvodně pronásledovali jako ptáka. 3:53 V žaláři vyhladili můj život a hodili na mě kamenem. 3:54 Voda tekla nad mou hlavou; pak jsem řekl: Jsem odříznut. 3:55 Vzýval jsem tvé jméno, Hospodine, z nízkého žaláře. 3:56 Slyšel jsi můj hlas, neskrývej ucha svého před mým dýcháním, před mým křikem. 3:57 Přiblížil ses v den, kdy jsem tě vzýval, řekl jsi: Boj se ne. 3:58 Hospodine, ty jsi hájil příčiny mé duše; vykoupil jsi můj život. 3:59 Hospodine, viděl jsi mou křivdu, suď mou věc. 3:60 Viděl jsi všechnu jejich pomstu a všechny jejich představy proti mě. 3:61 Slyšel jsi jejich potupu, Hospodine, a všechny jejich představy proti mě; 3:62 Rty těch, kteří povstali proti mně, a jejich úklad proti mně celý den. 3:63 Hle, jejich sezení a jejich vstávání; Jsem jejich hudebník. 3:64 Odplať jim, Hospodine, podle jejich díla ruce. 3:65 Vzdej jim zármutek srdce, své prokletí. 3:66 Pronásledujte je a zničte je v hněvu zpod nebes Hospodinových.