Nářky
3:1 Já jsem ten muž, který viděl trápení na holi svého hněvu.
3:2 Vedl mě a uvedl do tmy, ale ne do světla.
3:3 Obrátil se proti mně; obrací ruku proti mně všecko
den.
3:4 Mé tělo a mou kůži zestárnul; zlomil mi kosti.
3:5 Stavěl proti mně a obklíčil mě žlučí a námahou.
3:6 Postavil mě na temná místa jako mrtvé od pradávna.
3:7 Ohradil mě, abych nemohl vyjít, řetěz můj udělal
těžký.
3:8 Také když pláču a křičím, vypíná mou modlitbu.
3:9 Ohradil mé cesty tesaným kamenem, mé stezky zkřivil.
3:10 Byl mi jako medvěd v úkrytu a jako lev v úkrytech.
3:11 Odvrátil mé cesty, roztrhal mě, stvořil mě
pustý.
3:12 Naklonil svůj luk a postavil mě jako znamení pro šíp.
3:13 On způsobil, že šípy svého toulce vstoupily do mých otěží.
3:14 Byl jsem na posměch všemu svému lidu; a jejich píseň po celý den.
3:15 Naplnil mě hořkostí, opil mě
pelyněk.
3:16 Vylámal mi také zuby štěrkovými kameny, přikryl mě
popel.
3:17 Vzdálil jsi mou duši daleko od pokoje, zapomněl jsem na blaho.
3:18 Řekl jsem: Má síla a má naděje jsou od Hospodina ztraceny.
3:19 Pamatuj na mé trápení a na mou bídu, na pelyněk a žluč.
3:20 Má duše je má stále v paměti a je ve mně pokořena.
3:21 To si vybavuji v mysli, proto doufám.
3:22 Je to milosrdenství Hospodinovo, že nejsme pohlceni, protože jeho
soucit selže ne.
3:23 Nové jsou každé ráno, velká je tvá věrnost.
3:24 Hospodin je můj podíl, praví má duše; proto v něj budu doufat.
3:25 Dobrotivý je Hospodin k těm, kdo na něj čekají, k duši, která hledá
mu.
3:26 Je dobře, že člověk doufá a tiše čeká
spasení Hospodina.
3:27 Člověku je dobře, že v mládí nesl jho.
3:28 Sedí sám a mlčí, protože to na sobě nesl.
3:29 Vkládá ústa do prachu; pokud ano, může existovat naděje.
3:30 Dává tvář tomu, kdo ho bije, je naplněn
vyčítat.
3:31 Hospodin totiž nezavrhne navěky.
3:32 Ale i když působí zármutek, bude mít soucit podle toho
množství jeho milosrdenství.
3:33 Neboť dobrovolně netrápí ani nezarmucuje děti lidské.
3:34 Aby pod jeho nohama rozdrtil všechny vězně země,
3:35 Odvrátit právo člověka před tváří Nejvyššího,
3:36 Hospodin neschvaluje, aby někdo podvrátil v jeho věci.
3:37 Kdo je ten, kdo říká, a stane se, když to Hospodin přikáže?
ne?
3:38 Z úst Nejvyššího nevychází zlo a dobro?
3:39 Pročež si stěžuje člověk živý, člověk za trest svůj
hříchy?
3:40 Hledejme a zkoušíme své cesty a vraťme se k Hospodinu.
3:41 Pozdvihněme své srdce rukama k Bohu v nebesích.
3:42 Přestoupili jsme a vzbouřili jsme se, ty jsi neodpustil.
3:43 Přikryl jsi hněvem a pronásledoval jsi nás, zabil jsi,
nelitoval.
3:44 Přikryl jsi se oblakem, aby naše modlitba nepominula
přes.
3:45 Stvořil jsi nás jako potěchu a odpadky uprostřed toho
lidé.
3:46 Všichni naši nepřátelé proti nám otevřeli ústa.
3:47 Přišel na nás strach a léčka, pustina a zkáza.
3:48 Mé oko stéká proudy vody ke zničení
dcera mého lidu.
3:49 Mé oko stéká a nepřestává bez přestávky,
3:50 Dokud Hospodin nepohlédne dolů, a pohleď z nebe.
3:51 Mé oko působí na mé srdce kvůli všem dcerám mého města.
3:52 Moji nepřátelé mě bezdůvodně pronásledovali jako ptáka.
3:53 V žaláři vyhladili můj život a hodili na mě kamenem.
3:54 Voda tekla nad mou hlavou; pak jsem řekl: Jsem odříznut.
3:55 Vzýval jsem tvé jméno, Hospodine, z nízkého žaláře.
3:56 Slyšel jsi můj hlas, neskrývej ucha svého před mým dýcháním, před mým křikem.
3:57 Přiblížil ses v den, kdy jsem tě vzýval, řekl jsi: Boj se
ne.
3:58 Hospodine, ty jsi hájil příčiny mé duše; vykoupil jsi můj
život.
3:59 Hospodine, viděl jsi mou křivdu, suď mou věc.
3:60 Viděl jsi všechnu jejich pomstu a všechny jejich představy proti
mě.
3:61 Slyšel jsi jejich potupu, Hospodine, a všechny jejich představy
proti mě;
3:62 Rty těch, kteří povstali proti mně, a jejich úklad proti mně
celý den.
3:63 Hle, jejich sezení a jejich vstávání; Jsem jejich hudebník.
3:64 Odplať jim, Hospodine, podle jejich díla
ruce.
3:65 Vzdej jim zármutek srdce, své prokletí.
3:66 Pronásledujte je a zničte je v hněvu zpod nebes Hospodinových.