John
12:1 Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde byl Lazar
byl, který byl mrtvý, kterého vzkřísil z mrtvých.
12:2 Tam mu připravili večeři; a Marta sloužila, ale Lazar byl jedním z nich
kteří s ním seděli u stolu.
12:3 Potom vzala Marie libru masti nardové, velmi drahé, a
pomazala nohy Ježíšovy a otřela jeho nohy svými vlasy
dům byl naplněn vůní masti.
12:4 Potom řekl jeden z jeho učedníků, Jidáš Iškariotský, syn Šimonův, kterýžto
měl by ho zradit,
12:5 Proč nebyla tato mast prodána za tři sta pencí a dána těm?
chudý?
12:6 To řekl, ne že by se staral o chudé; ale protože byl a
zloděje, a měl pytel a odnesl, co do něj bylo vloženo.
12:7 Ježíš řekl: "Nech ji, proti dni mého pohřbu ji má."
toto zachoval.
12:8 Nebo chudé máte vždycky s sebou; ale mě nemáte vždycky.
12:9 Mnozí Židé poznali, že tam je, a přišli
nejen kvůli Ježíši, ale aby viděli i Lazara, kterého on
vstal z mrtvých.
12:10 Velekněží se však radili, že by mohli postavit i Lazara
smrt;
12:11 Protože kvůli němu mnozí Židé odešli a uvěřili
na Ježíše.
12:12 Druhého dne přišlo mnoho lidí na slavnost, když to slyšeli
že Ježíš přichází do Jeruzaléma,
12:13 Vzal palmové větve, vyšel mu naproti a křičel:
Hosanna: Požehnaný král Izraele, který přichází ve jménu
Pán.
12:14 Když Ježíš nalezl osla, posadil se na něj. jak se píše,
12:15 Neboj se, dcero Sionská, hle, tvůj král přichází, sedí na oslu.
hříbě.
12:16 To nerozuměli nejprve jeho učedníci, ale když Ježíš
byl oslaven, pak si vzpomněli, že tyto věci byly napsány
a že mu to udělali.
12:17 Lid, který byl s ním, když povolal Lazara ze svého
hrob, a vzkřísil ho z mrtvých, podložený záznam.
12:18 I proto se s ním lid setkal, protože slyšel, že měl
udělal tento zázrak.
12:19 Farizeové si řekli mezi sebou: "Vizte, jak jste."
nic převažovat? hle, svět je pryč za ním.
12:20 Byli mezi nimi i někteří Řekové, kteří se přišli klanět
hody:
12:21 Přišli tedy k Filipovi, který byl z Betsaidy Galilejské,
a prosil ho, řka: Pane, viděli bychom Ježíše.
12:22 Přišel Filip a pověděl to Ondřejovi, a znovu řekli Ondřej a Filip
Ježíš.
12:23 Ježíš jim odpověděl: "Přišla hodina Syna člověka."
by měl být oslavován.
12:24 Amen, amen, pravím vám, pokud pšeničné zrno nepadne do
zemře a umírá, zůstává sám, ale umírá-li, mnoho rodí
ovoce.
12:25 Kdo miluje svůj život, ztratí jej; a kdo nenávidí svůj život, v
tento svět si jej zachová k životu věčnému.
12:26 Jestliže mi kdo slouží, ať mě následuje; a kde jsem já, tam také bude
Služebník můj budiž. Slouží-li mi kdo, toho ctí Otec můj.
12:27 Nyní je má duše znepokojena; a co mám říct? Otče, zachraň mě od toho
hodina, ale proto jsem přišel do této hodiny.
12:28 Otče, oslav své jméno. Potom se z nebe ozval hlas: Já
oba to oslavili a budou to oslavovat znovu.
12:29 Lid, který tam stál a slyšel to, to řekl
zahřměli: jiní říkali: Anděl k němu promluvil.
12:30 Ježíš odpověděl: "Tento hlas nezazněl kvůli mně, ale kvůli vám."
sakes.
12:31 Nyní je soud tohoto světa, nyní bude knížetem tohoto světa
vyhodit.
12:32 A já, budu-li vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.
12:33 To řekl na znamení, jakou smrtí má zemřít.
12:34 Lid mu odpověděl: "Slyšeli jsme ze zákona, že Kristus."
A kterak pravíš: Syn člověka musí býti vyvýšen?
kdo je tento Syn člověka?
12:35 Ježíš jim řekl: "Ještě malou chvíli je světlo s vámi."
Choďte, dokud máte světlo, aby na vás nepřišla tma;
chodí ve tmě a neví, kam jde.
12:36 Dokud máte světlo, věřte v světlo, abyste byli dětmi
světla. Tyto věci řekl Ježíš a odešel a skryl se
od nich.
12:37 Ačkoli před nimi učinil tolik zázraků, oni uvěřili
ne na něj:
12:38 Aby se naplnilo slovo proroka Izaiáše, což on
mluvil, Pane, kdo uvěřil naší zprávě? a komu má ruku
zjevil se Pán?
12:39 Proto nemohli uvěřit, protože Ezaiáš znovu řekl:
12:40 Oslepil jim oči a zatvrdil srdce jejich; že by měli
nevidět očima svýma, ani rozuměti srdcem svým, a buďte
obrátil a měl bych je uzdravit.
12:41 To řekl Izaiáš, když spatřil jeho slávu a mluvil o něm.
12:42 Ale i mezi předními knížaty v něho mnozí uvěřili; ale
kvůli farizeům ho nevyznali, aby nebyli
vyhnat ze synagogy:
12:43 Milovali totiž lidskou chválu více než chválu Boží.
12:44 Ježíš zvolal: "Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale."
na toho, který mě poslal.
12:45 Kdo mě vidí, vidí toho, který mě poslal.
12:46 Já jsem přišel světlo na svět, aby každý, kdo ve mne věří, měl
nezůstávat ve tmě.
12:47 Jestliže někdo slyší má slova a nevěří, nesoudím ho, neboť já
nepřišel svět soudit, ale svět spasit.
12:48 Kdo mnou odmítá a nepřijímá má slova, má soudce
on: slovo, které jsem mluvil, ten ho bude soudit v posledním
den.
12:49 Neboť jsem o sobě nemluvil; ale Otec, který mě poslal, dal
mi přikázání, co mám říkat a co mám mluvit.
12:50 A vím, že jeho přikázání je život věčný, cokoliv mluvím
proto, jak mi řekl Otec, tak i já mluvím.