John 12:1 Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde byl Lazar byl, který byl mrtvý, kterého vzkřísil z mrtvých. 12:2 Tam mu připravili večeři; a Marta sloužila, ale Lazar byl jedním z nich kteří s ním seděli u stolu. 12:3 Potom vzala Marie libru masti nardové, velmi drahé, a pomazala nohy Ježíšovy a otřela jeho nohy svými vlasy dům byl naplněn vůní masti. 12:4 Potom řekl jeden z jeho učedníků, Jidáš Iškariotský, syn Šimonův, kterýžto měl by ho zradit, 12:5 Proč nebyla tato mast prodána za tři sta pencí a dána těm? chudý? 12:6 To řekl, ne že by se staral o chudé; ale protože byl a zloděje, a měl pytel a odnesl, co do něj bylo vloženo. 12:7 Ježíš řekl: "Nech ji, proti dni mého pohřbu ji má." toto zachoval. 12:8 Nebo chudé máte vždycky s sebou; ale mě nemáte vždycky. 12:9 Mnozí Židé poznali, že tam je, a přišli nejen kvůli Ježíši, ale aby viděli i Lazara, kterého on vstal z mrtvých. 12:10 Velekněží se však radili, že by mohli postavit i Lazara smrt; 12:11 Protože kvůli němu mnozí Židé odešli a uvěřili na Ježíše. 12:12 Druhého dne přišlo mnoho lidí na slavnost, když to slyšeli že Ježíš přichází do Jeruzaléma, 12:13 Vzal palmové větve, vyšel mu naproti a křičel: Hosanna: Požehnaný král Izraele, který přichází ve jménu Pán. 12:14 Když Ježíš nalezl osla, posadil se na něj. jak se píše, 12:15 Neboj se, dcero Sionská, hle, tvůj král přichází, sedí na oslu. hříbě. 12:16 To nerozuměli nejprve jeho učedníci, ale když Ježíš byl oslaven, pak si vzpomněli, že tyto věci byly napsány a že mu to udělali. 12:17 Lid, který byl s ním, když povolal Lazara ze svého hrob, a vzkřísil ho z mrtvých, podložený záznam. 12:18 I proto se s ním lid setkal, protože slyšel, že měl udělal tento zázrak. 12:19 Farizeové si řekli mezi sebou: "Vizte, jak jste." nic převažovat? hle, svět je pryč za ním. 12:20 Byli mezi nimi i někteří Řekové, kteří se přišli klanět hody: 12:21 Přišli tedy k Filipovi, který byl z Betsaidy Galilejské, a prosil ho, řka: Pane, viděli bychom Ježíše. 12:22 Přišel Filip a pověděl to Ondřejovi, a znovu řekli Ondřej a Filip Ježíš. 12:23 Ježíš jim odpověděl: "Přišla hodina Syna člověka." by měl být oslavován. 12:24 Amen, amen, pravím vám, pokud pšeničné zrno nepadne do zemře a umírá, zůstává sám, ale umírá-li, mnoho rodí ovoce. 12:25 Kdo miluje svůj život, ztratí jej; a kdo nenávidí svůj život, v tento svět si jej zachová k životu věčnému. 12:26 Jestliže mi kdo slouží, ať mě následuje; a kde jsem já, tam také bude Služebník můj budiž. Slouží-li mi kdo, toho ctí Otec můj. 12:27 Nyní je má duše znepokojena; a co mám říct? Otče, zachraň mě od toho hodina, ale proto jsem přišel do této hodiny. 12:28 Otče, oslav své jméno. Potom se z nebe ozval hlas: Já oba to oslavili a budou to oslavovat znovu. 12:29 Lid, který tam stál a slyšel to, to řekl zahřměli: jiní říkali: Anděl k němu promluvil. 12:30 Ježíš odpověděl: "Tento hlas nezazněl kvůli mně, ale kvůli vám." sakes. 12:31 Nyní je soud tohoto světa, nyní bude knížetem tohoto světa vyhodit. 12:32 A já, budu-li vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě. 12:33 To řekl na znamení, jakou smrtí má zemřít. 12:34 Lid mu odpověděl: "Slyšeli jsme ze zákona, že Kristus." A kterak pravíš: Syn člověka musí býti vyvýšen? kdo je tento Syn člověka? 12:35 Ježíš jim řekl: "Ještě malou chvíli je světlo s vámi." Choďte, dokud máte světlo, aby na vás nepřišla tma; chodí ve tmě a neví, kam jde. 12:36 Dokud máte světlo, věřte v světlo, abyste byli dětmi světla. Tyto věci řekl Ježíš a odešel a skryl se od nich. 12:37 Ačkoli před nimi učinil tolik zázraků, oni uvěřili ne na něj: 12:38 Aby se naplnilo slovo proroka Izaiáše, což on mluvil, Pane, kdo uvěřil naší zprávě? a komu má ruku zjevil se Pán? 12:39 Proto nemohli uvěřit, protože Ezaiáš znovu řekl: 12:40 Oslepil jim oči a zatvrdil srdce jejich; že by měli nevidět očima svýma, ani rozuměti srdcem svým, a buďte obrátil a měl bych je uzdravit. 12:41 To řekl Izaiáš, když spatřil jeho slávu a mluvil o něm. 12:42 Ale i mezi předními knížaty v něho mnozí uvěřili; ale kvůli farizeům ho nevyznali, aby nebyli vyhnat ze synagogy: 12:43 Milovali totiž lidskou chválu více než chválu Boží. 12:44 Ježíš zvolal: "Kdo věří ve mne, ne ve mne věří, ale." na toho, který mě poslal. 12:45 Kdo mě vidí, vidí toho, který mě poslal. 12:46 Já jsem přišel světlo na svět, aby každý, kdo ve mne věří, měl nezůstávat ve tmě. 12:47 Jestliže někdo slyší má slova a nevěří, nesoudím ho, neboť já nepřišel svět soudit, ale svět spasit. 12:48 Kdo mnou odmítá a nepřijímá má slova, má soudce on: slovo, které jsem mluvil, ten ho bude soudit v posledním den. 12:49 Neboť jsem o sobě nemluvil; ale Otec, který mě poslal, dal mi přikázání, co mám říkat a co mám mluvit. 12:50 A vím, že jeho přikázání je život věčný, cokoliv mluvím proto, jak mi řekl Otec, tak i já mluvím.