Práce 41:1 Můžeš vytáhnout leviatana na hák? nebo jeho jazyk se šňůrou kterou zklameš? 41:2 Můžeš mu dát háček do nosu? nebo mu prorazil čelist a trn? 41:3 Bude k tobě mnoho prosit? bude mluvit jemnými slovy k tě? 41:4 Uzavře s tebou smlouvu? vezmeš ho za služebníka vůbec? 41:5 Budeš si s ním hrát jako s ptákem? nebo ho svážeš za své panny? 41:6 Mají z něj společníci uspořádat hostinu? rozdělí ho mezi sebe obchodníci? 41:7 Můžeš naplnit jeho kůži ostnatými železy? nebo jeho hlava s rybou oštěpy? 41:8 Vlož na něj ruku, pamatuj na bitvu, už nedělej. 41:9 Hle, naděje jeho jest marná; pohled na něj? 41:10 Nikdo není tak zuřivý, aby se ho odvážil vzbudit: kdo pak obstojí přede mnou? 41:11 Kdo mi zabránil, abych mu odplatil? cokoliv je pod celé nebe je moje. 41:12 Nezatajím jeho údy, ani jeho moc, ani jeho půvabnou postavu. 41:13 Kdo může objevit tvář jeho oděvu? nebo kdo k němu může přijít jeho dvojitá uzda? 41:14 Kdo může otevřít dveře jeho tváře? jeho zuby jsou hrozné. 41:15 Jeho váhy jsou jeho pýchou, zavřené jako pečeť. 41:16 Jeden je tak blízko druhému, že se mezi ně nemůže dostat vzduch. 41:17 Jsou spojeni jeden s druhým, drží spolu, že nemohou být rozsekaný. 41:18 Z jeho potřeb svítí světlo a jeho oči jsou jako víčka ráno. 41:19 Z jeho úst vycházejí hořící lampy a vyskakují jiskry ohně. Ž 41:20 Z jeho chřípí vychází kouř jako z vroucího hrnce nebo kotle. 41:21 Jeho dech zapaluje uhlíky a z jeho úst vychází plamen. 41:22 V jeho šíji zůstává síla a smutek se proměnil v radost mu. 41:23 Vločky jeho masa jsou spojeny dohromady, jsou pevné oni sami; nelze je přesunout. 41:24 Jeho srdce je pevné jako kámen; ano, tvrdý jako kus podsvětí mlýnský kámen. 41:25 Když se zvedne, mocní se bojí zlomy, které sami čistí. 41:26 Meč toho, který na něj klade, nemůže udržet: kopí, šíp, ani habergeon. Ž 41:27 Železo považuje za slámu a měď za shnilé dřevo. 41:28 Šíp ho nemůže přimět k útěku, proměnily se s ním kameny z praku strniště. 41:29 Šipky se počítají jako strniště: směje se třesu oštěpu. 41:30 Ostré kameny jsou pod ním, rozprostírá na něm ostré předměty bláto. Ž 41:31 Uvádí propast do varu jako hrnec, moře činí jako hrnec mast. 41:32 Cestu po něm svítí; člověk by si myslel, že hluboko je starobylý. 41:33 Na zemi není jemu podobný, stvořený beze strachu. 41:34 On vidí všechny vysoké věci, je králem nade všemi syny hrdost.