Práce
41:1 Můžeš vytáhnout leviatana na hák? nebo jeho jazyk se šňůrou
kterou zklameš?
41:2 Můžeš mu dát háček do nosu? nebo mu prorazil čelist a
trn?
41:3 Bude k tobě mnoho prosit? bude mluvit jemnými slovy k
tě?
41:4 Uzavře s tebou smlouvu? vezmeš ho za služebníka
vůbec?
41:5 Budeš si s ním hrát jako s ptákem? nebo ho svážeš za své
panny?
41:6 Mají z něj společníci uspořádat hostinu? rozdělí ho mezi sebe
obchodníci?
41:7 Můžeš naplnit jeho kůži ostnatými železy? nebo jeho hlava s rybou
oštěpy?
41:8 Vlož na něj ruku, pamatuj na bitvu, už nedělej.
41:9 Hle, naděje jeho jest marná;
pohled na něj?
41:10 Nikdo není tak zuřivý, aby se ho odvážil vzbudit: kdo pak obstojí
přede mnou?
41:11 Kdo mi zabránil, abych mu odplatil? cokoliv je pod
celé nebe je moje.
41:12 Nezatajím jeho údy, ani jeho moc, ani jeho půvabnou postavu.
41:13 Kdo může objevit tvář jeho oděvu? nebo kdo k němu může přijít
jeho dvojitá uzda?
41:14 Kdo může otevřít dveře jeho tváře? jeho zuby jsou hrozné.
41:15 Jeho váhy jsou jeho pýchou, zavřené jako pečeť.
41:16 Jeden je tak blízko druhému, že se mezi ně nemůže dostat vzduch.
41:17 Jsou spojeni jeden s druhým, drží spolu, že nemohou být
rozsekaný.
41:18 Z jeho potřeb svítí světlo a jeho oči jsou jako víčka
ráno.
41:19 Z jeho úst vycházejí hořící lampy a vyskakují jiskry ohně.
Ž 41:20 Z jeho chřípí vychází kouř jako z vroucího hrnce nebo kotle.
41:21 Jeho dech zapaluje uhlíky a z jeho úst vychází plamen.
41:22 V jeho šíji zůstává síla a smutek se proměnil v radost
mu.
41:23 Vločky jeho masa jsou spojeny dohromady, jsou pevné
oni sami; nelze je přesunout.
41:24 Jeho srdce je pevné jako kámen; ano, tvrdý jako kus podsvětí
mlýnský kámen.
41:25 Když se zvedne, mocní se bojí
zlomy, které sami čistí.
41:26 Meč toho, který na něj klade, nemůže udržet: kopí, šíp,
ani habergeon.
Ž 41:27 Železo považuje za slámu a měď za shnilé dřevo.
41:28 Šíp ho nemůže přimět k útěku, proměnily se s ním kameny z praku
strniště.
41:29 Šipky se počítají jako strniště: směje se třesu oštěpu.
41:30 Ostré kameny jsou pod ním, rozprostírá na něm ostré předměty
bláto.
Ž 41:31 Uvádí propast do varu jako hrnec, moře činí jako hrnec
mast.
41:32 Cestu po něm svítí; člověk by si myslel, že hluboko je
starobylý.
41:33 Na zemi není jemu podobný, stvořený beze strachu.
41:34 On vidí všechny vysoké věci, je králem nade všemi syny
hrdost.