Práce 37:1 I při tom se zachvěje mé srdce a pohne se z místa svého. 37:2 Slyšte pozorně hluk jeho hlasu a zvuk, který vychází jeho ústa. 37:3 On ji řídí pod celým nebem a svůj blesk až do končin ze země. 37:4 Potom zařve hlas, zahřmí hlasem svým Excelence; a nezdrží je, když zazní jeho hlas. 37:5 Bůh podivuhodně hřímá svým hlasem; velké věci dělá, což nemůžeme pochopit. 37:6 Říká sněhu: "Buď na zemi!" stejně tak malým déšť a k velkému dešti jeho síly. 37:7 Zpečetil ruku každého člověka; aby všichni lidé znali jeho dílo. 37:8 Potom šelmy vejdou do doupat a zůstanou na svých místech. 37:9 Od jihu přichází vichřice, a zima od severu. 37:10 Dechem Božím je dán mráz a šíře vod ve finanční tísni. 37:11 Také zaléváním unavuje hustý mrak, rozptyluje svůj jas mrak: 37:12 A obrací se to skrze rady jeho, aby činili cokoli jim přikáže na tváři světa na zemi. 37:13 On to způsobí, ať už k nápravě, nebo ke své zemi, nebo kvůli soucit. 37:14 Poslouchej, Jobe, zastav se a dívej se na divy Boha. 37:15 Víš, kdy je Bůh připravil a dal světlo svého oblaku? zářit? 37:16 Znáš rovnováhu mraků, jeho podivuhodná díla? který je dokonalý ve znalostech? 37:17 Jak jsou tvá roucha teplá, když uklidňuje zemi větrem poledním? 37:18 Rozprostřel jsi s ním nebe, které je silné a jako roztavené? zrcadlo? 37:19 Nauč nás, co mu máme říkat; neboť nemůžeme řídit naši řeč tím důvod tmy. 37:20 Bude mu řečeno, že mluvím? jestliže muž promluví, jistě bude spolkl. 37:21 A nyní lidé nevidí jasné světlo, které je v oblacích, ale to vítr přejde a očistí je. 37:22 Od severu přichází pěkné počasí, u Boha je hrozná velebnost. 37:23 Když se dotkneme Všemohoucího, nemůžeme ho najít: je vynikající v moci, a v soudu a v hojnosti spravedlnosti: nebude sužovat. 37:24 Lidé se ho tedy bojí, neváží si žádného moudrého srdce.