Práce
37:1 I při tom se zachvěje mé srdce a pohne se z místa svého.
37:2 Slyšte pozorně hluk jeho hlasu a zvuk, který vychází
jeho ústa.
37:3 On ji řídí pod celým nebem a svůj blesk až do končin
ze země.
37:4 Potom zařve hlas, zahřmí hlasem svým
Excelence; a nezdrží je, když zazní jeho hlas.
37:5 Bůh podivuhodně hřímá svým hlasem; velké věci dělá, což
nemůžeme pochopit.
37:6 Říká sněhu: "Buď na zemi!" stejně tak malým
déšť a k velkému dešti jeho síly.
37:7 Zpečetil ruku každého člověka; aby všichni lidé znali jeho dílo.
37:8 Potom šelmy vejdou do doupat a zůstanou na svých místech.
37:9 Od jihu přichází vichřice, a zima od severu.
37:10 Dechem Božím je dán mráz a šíře vod
ve finanční tísni.
37:11 Také zaléváním unavuje hustý mrak, rozptyluje svůj jas
mrak:
37:12 A obrací se to skrze rady jeho, aby činili
cokoli jim přikáže na tváři světa na zemi.
37:13 On to způsobí, ať už k nápravě, nebo ke své zemi, nebo kvůli
soucit.
37:14 Poslouchej, Jobe, zastav se a dívej se na divy
Boha.
37:15 Víš, kdy je Bůh připravil a dal světlo svého oblaku?
zářit?
37:16 Znáš rovnováhu mraků, jeho podivuhodná díla?
který je dokonalý ve znalostech?
37:17 Jak jsou tvá roucha teplá, když uklidňuje zemi větrem poledním?
37:18 Rozprostřel jsi s ním nebe, které je silné a jako roztavené?
zrcadlo?
37:19 Nauč nás, co mu máme říkat; neboť nemůžeme řídit naši řeč tím
důvod tmy.
37:20 Bude mu řečeno, že mluvím? jestliže muž promluví, jistě bude
spolkl.
37:21 A nyní lidé nevidí jasné světlo, které je v oblacích, ale to
vítr přejde a očistí je.
37:22 Od severu přichází pěkné počasí, u Boha je hrozná velebnost.
37:23 Když se dotkneme Všemohoucího, nemůžeme ho najít: je vynikající v moci,
a v soudu a v hojnosti spravedlnosti: nebude sužovat.
37:24 Lidé se ho tedy bojí, neváží si žádného moudrého srdce.