Práce
31:1 S očima svýma jsem učinil smlouvu; proč bych tedy měl myslet na služku?
31:2 Neboť jaký podíl Boha je shůry? a jaké dědictví
Všemohoucí z výše?
31:3 Což není pro bezbožného zničení? a zvláštní trest pro
činitelé nepravosti?
31:4 Což nevidí mé cesty a nepočítá všechny mé kroky?
31:5 Chodil-li jsem s marností, nebo kdyby má noha spěchala k klamu;
31:6 Nech mě být zvážen v rovnováze, aby Bůh poznal mou ryzost.
31:7 Jestliže můj krok sešel z cesty a mé srdce by šlo za mým
oči, a jestli se nějaká skvrna přilepila na mé ruce;
31:8 Nech mě tedy zaseji a jiný ať jí; ano, nechť je zakořeněno mé potomstvo
ven.
Ž 31:9 Bylo-li mé srdce oklamáno ženou, nebo-li jsem čekal
dveře mého souseda;
31:10 Pak ať má žena dře na jinou a jiní ať se jí klaní.
31:11 Neboť to je ohavný zločin; ano, je to nepravost, kterou je třeba trestat
soudci.
31:12 Neboť je to oheň, který sžírá k záhubě a vše vyhladí
můj nárůst.
31:13 Kdybych pohrdal věcí svého služebníka nebo své služebnice, když
hádali se se mnou;
31:14 Co tedy budu dělat, až Bůh povstane? a když navštíví, co
odpovím mu?
31:15 Což ho neudělal ten, který mě stvořil v lůně? a nikdo nás neudělal
v děloze?
31:16 Jestliže jsem chudým odepřel jejich žádost nebo jsem způsobil oči
z vdovy selhat;
31:17 Nebo jsem snědl mé sousto sám, a sirotek nejedl
z toho;
31:18 (Od mého mládí byl vychováván se mnou jako s otcem a já
vedl jsem ji z matčina lůna;)
31:19 Viděl-li jsem někoho hynout pro nedostatek šatů nebo chudého venku
krytina;
31:20 Nepožehnala-li mi jeho bedra a nebyl-li zahřátý
rouno mých ovcí;
31:21 Zvedl-li jsem ruku svou na sirotka, když jsem viděl pomoc svou
v bráně:
31:22 Nechť má paže spadne z mé lopatky a moje paže je zlomená
z kosti.
31:23 Neboť záhuba od Boha byla pro mě hrůzou a pro jeho
Výsosti jsem nemohl vydržet.
31:24 Jestliže jsem učinil zlato svou nadějí, aneb řekl ryzímu zlatu: Ty jsi můj
důvěra;
31:25 Kdybych se radoval, protože můj majetek byl velký a moje ruka měla
dostal hodně;
31:26 Kdybych viděl slunce, když svítilo, nebo měsíc, jak chodí v jasu;
31:27 A srdce mé tajně vábeno, aneb ústa má líbala má
ruka:
31:28 I to byla nepravost, kterou soudce potrestal, neboť bych měl
zapřeli Boha, který je nahoře.
31:29 Kdybych se radoval ze zničení toho, který mě nenáviděl, nebo povznesl
já, když ho zlo našlo:
31:30 Ani jsem nedopustil, aby svá ústa hřešila tím, že bych jeho duši přála kletbu.
31:31 Kdyby muži mého stánku neřekli: "Ach, kdybychom měli z jeho masa!" my
nelze uspokojit.
31:32 Cizinec nezůstal na ulici, ale otevřel jsem dveře své
cestovatel.
31:33 Kdybych zakryl svá provinění jako Adam tím, že jsem v sobě skryl svou nepravost
ňadra:
31:34 Bál jsem se velkého zástupu, nebo děsilo pohrdání rodinami?
mě, že jsem mlčel a nevyšel ze dveří?
31:35 Ach, ten by mě slyšel! hle, toužím po tom, aby to Všemohoucí udělal
odpověz mi a ten můj protivník napsal knihu.
31:36 Jistě bych ji vzal na rameno a přivázal si ji jako korunu.
31:37 Oznámím mu počet svých kroků; jako princ bych šel
blízko k němu.
31:38 Bude-li proti mně křičet země má, aneb její brázdy podobné
stěžovat si;
31:39 Kdybych její plody jedl bez peněz, nebo jsem to způsobil
jejich majitelé přijdou o život:
31:40 Místo pšenice ať roste bodlák a místo ječmene srdcovka. The
slova Jobova skončila.