Práce 31:1 S očima svýma jsem učinil smlouvu; proč bych tedy měl myslet na služku? 31:2 Neboť jaký podíl Boha je shůry? a jaké dědictví Všemohoucí z výše? 31:3 Což není pro bezbožného zničení? a zvláštní trest pro činitelé nepravosti? 31:4 Což nevidí mé cesty a nepočítá všechny mé kroky? 31:5 Chodil-li jsem s marností, nebo kdyby má noha spěchala k klamu; 31:6 Nech mě být zvážen v rovnováze, aby Bůh poznal mou ryzost. 31:7 Jestliže můj krok sešel z cesty a mé srdce by šlo za mým oči, a jestli se nějaká skvrna přilepila na mé ruce; 31:8 Nech mě tedy zaseji a jiný ať jí; ano, nechť je zakořeněno mé potomstvo ven. Ž 31:9 Bylo-li mé srdce oklamáno ženou, nebo-li jsem čekal dveře mého souseda; 31:10 Pak ať má žena dře na jinou a jiní ať se jí klaní. 31:11 Neboť to je ohavný zločin; ano, je to nepravost, kterou je třeba trestat soudci. 31:12 Neboť je to oheň, který sžírá k záhubě a vše vyhladí můj nárůst. 31:13 Kdybych pohrdal věcí svého služebníka nebo své služebnice, když hádali se se mnou; 31:14 Co tedy budu dělat, až Bůh povstane? a když navštíví, co odpovím mu? 31:15 Což ho neudělal ten, který mě stvořil v lůně? a nikdo nás neudělal v děloze? 31:16 Jestliže jsem chudým odepřel jejich žádost nebo jsem způsobil oči z vdovy selhat; 31:17 Nebo jsem snědl mé sousto sám, a sirotek nejedl z toho; 31:18 (Od mého mládí byl vychováván se mnou jako s otcem a já vedl jsem ji z matčina lůna;) 31:19 Viděl-li jsem někoho hynout pro nedostatek šatů nebo chudého venku krytina; 31:20 Nepožehnala-li mi jeho bedra a nebyl-li zahřátý rouno mých ovcí; 31:21 Zvedl-li jsem ruku svou na sirotka, když jsem viděl pomoc svou v bráně: 31:22 Nechť má paže spadne z mé lopatky a moje paže je zlomená z kosti. 31:23 Neboť záhuba od Boha byla pro mě hrůzou a pro jeho Výsosti jsem nemohl vydržet. 31:24 Jestliže jsem učinil zlato svou nadějí, aneb řekl ryzímu zlatu: Ty jsi můj důvěra; 31:25 Kdybych se radoval, protože můj majetek byl velký a moje ruka měla dostal hodně; 31:26 Kdybych viděl slunce, když svítilo, nebo měsíc, jak chodí v jasu; 31:27 A srdce mé tajně vábeno, aneb ústa má líbala má ruka: 31:28 I to byla nepravost, kterou soudce potrestal, neboť bych měl zapřeli Boha, který je nahoře. 31:29 Kdybych se radoval ze zničení toho, který mě nenáviděl, nebo povznesl já, když ho zlo našlo: 31:30 Ani jsem nedopustil, aby svá ústa hřešila tím, že bych jeho duši přála kletbu. 31:31 Kdyby muži mého stánku neřekli: "Ach, kdybychom měli z jeho masa!" my nelze uspokojit. 31:32 Cizinec nezůstal na ulici, ale otevřel jsem dveře své cestovatel. 31:33 Kdybych zakryl svá provinění jako Adam tím, že jsem v sobě skryl svou nepravost ňadra: 31:34 Bál jsem se velkého zástupu, nebo děsilo pohrdání rodinami? mě, že jsem mlčel a nevyšel ze dveří? 31:35 Ach, ten by mě slyšel! hle, toužím po tom, aby to Všemohoucí udělal odpověz mi a ten můj protivník napsal knihu. 31:36 Jistě bych ji vzal na rameno a přivázal si ji jako korunu. 31:37 Oznámím mu počet svých kroků; jako princ bych šel blízko k němu. 31:38 Bude-li proti mně křičet země má, aneb její brázdy podobné stěžovat si; 31:39 Kdybych její plody jedl bez peněz, nebo jsem to způsobil jejich majitelé přijdou o život: 31:40 Místo pšenice ať roste bodlák a místo ječmene srdcovka. The slova Jobova skončila.