Práce 30:1 Ale nyní ti, kteří jsou mladší než já, se mi posmívají, jejichž otcové Opovrhoval bych, kdybych se postavil se psy svého stáda. 30:2 Ano, k čemu by mi prospěla síla rukou jejich, v nichž jsem starý věk zahynul? 30:3 Pro nedostatek a hlad byli osamělí; útěk do divočiny v bývalý čas pustý a odpad. 30:4 Kteří řežou sléz u keřů a kořeny jalovce na maso. 30:5 Byli vyhnáni z lidí (křičeli za nimi jako po a zloděj;) 30:6 Přebývat na útesech údolí, v jeskyních země a v skály. 30:7 Mezi křovím řvali; pod kopřivami byly shromážděny spolu. 30:8 Byli to děti bláznů, ano, děti podlých lidí, byli odpornější. než země. 30:9 A nyní jsem jejich písní, ano, jsem jejich slovem. 30:10 Oškliví se mě, utíkají ode mne a nešetří, aby mi neplivli do tváře. 30:11 Poněvadž rozvázal mou šňůru a sužoval mě, nechali i oni uvolni přede mnou uzdu. 30:12 Po mé pravici povstává mládež; odrážejí mé nohy a oni pozdvihněte proti mně cesty jejich zničení. 30:13 Zničí mi stezku, posouvají mé neštěstí, nemají pomocníka. 30:14 Přišli na mě jako širé prolamování vod, v pustině valily se na mě. 30:15 Děsy se na mne obrátily, duši mou pronásledují jako vítr, i mou blaho pomíjí jako mrak. 30:16 Nyní se na mne vylila má duše; dny soužení vzaly drž se mě. 30:17 Mé kosti jsou ve mně probodány v noci, a mé šlachy neberou odpočinek. 30:18 Velikou silou mé nemoci je můj oděv proměněn, svazuje mě asi jako límec mého kabátu. 30:19 Uvrhl mě do bahna a stal jsem se jako prach a popel. 30:20 Volám k tobě, a ty mě neslyšíš, vstávám a ty o mě ne. 30:21 Stal ses ke mně krutým, svou silnou rukou se protivíš proti mě. 30:22 Ty mě pozvedáš k větru; přiměl jsi mě, abych na něm jezdil, a rozpustit mou látku. 30:23 Neboť vím, že mě přivedeš na smrt a do domu určeného pro všechny živé. 30:24 On však nevztáhne ruku k hrobu, ačkoli křičí v jeho zničení. 30:25 Což jsem neplakal pro toho, kdo byl v nesnázích? nebyla má duše zarmoucená chudé? 30:26 Když jsem očekával dobro, přišlo mi zlo, a když jsem čekal světlo, přišla tma. 30:27 Má vnitřnosti se vařily a neodpočívaly. Dny soužení mi zabránily. 30:28 Šel jsem truchlit bez slunce, vstal jsem a plakal jsem kongregace. 30:29 Jsem bratr draků a společník sov. 30:30 Moje kůže je na mně černá a mé kosti jsou spálené žárem. 30:31 Má harfa se také obrací k truchlení a můj orgán k jejich hlasu ten pláč.