Práce
30:1 Ale nyní ti, kteří jsou mladší než já, se mi posmívají, jejichž otcové
Opovrhoval bych, kdybych se postavil se psy svého stáda.
30:2 Ano, k čemu by mi prospěla síla rukou jejich, v nichž jsem starý
věk zahynul?
30:3 Pro nedostatek a hlad byli osamělí; útěk do divočiny v
bývalý čas pustý a odpad.
30:4 Kteří řežou sléz u keřů a kořeny jalovce na maso.
30:5 Byli vyhnáni z lidí (křičeli za nimi jako po a
zloděj;)
30:6 Přebývat na útesech údolí, v jeskyních země a v
skály.
30:7 Mezi křovím řvali; pod kopřivami byly shromážděny
spolu.
30:8 Byli to děti bláznů, ano, děti podlých lidí, byli odpornější.
než země.
30:9 A nyní jsem jejich písní, ano, jsem jejich slovem.
30:10 Oškliví se mě, utíkají ode mne a nešetří, aby mi neplivli do tváře.
30:11 Poněvadž rozvázal mou šňůru a sužoval mě, nechali i oni
uvolni přede mnou uzdu.
30:12 Po mé pravici povstává mládež; odrážejí mé nohy a oni
pozdvihněte proti mně cesty jejich zničení.
30:13 Zničí mi stezku, posouvají mé neštěstí, nemají pomocníka.
30:14 Přišli na mě jako širé prolamování vod, v pustině
valily se na mě.
30:15 Děsy se na mne obrátily, duši mou pronásledují jako vítr, i mou
blaho pomíjí jako mrak.
30:16 Nyní se na mne vylila má duše; dny soužení vzaly
drž se mě.
30:17 Mé kosti jsou ve mně probodány v noci, a mé šlachy neberou
odpočinek.
30:18 Velikou silou mé nemoci je můj oděv proměněn, svazuje mě
asi jako límec mého kabátu.
30:19 Uvrhl mě do bahna a stal jsem se jako prach a popel.
30:20 Volám k tobě, a ty mě neslyšíš, vstávám a ty
o mě ne.
30:21 Stal ses ke mně krutým, svou silnou rukou se protivíš
proti mě.
30:22 Ty mě pozvedáš k větru; přiměl jsi mě, abych na něm jezdil, a
rozpustit mou látku.
30:23 Neboť vím, že mě přivedeš na smrt a do domu určeného
pro všechny živé.
30:24 On však nevztáhne ruku k hrobu, ačkoli křičí
v jeho zničení.
30:25 Což jsem neplakal pro toho, kdo byl v nesnázích? nebyla má duše zarmoucená
chudé?
30:26 Když jsem očekával dobro, přišlo mi zlo, a když jsem čekal
světlo, přišla tma.
30:27 Má vnitřnosti se vařily a neodpočívaly. Dny soužení mi zabránily.
30:28 Šel jsem truchlit bez slunce, vstal jsem a plakal jsem
kongregace.
30:29 Jsem bratr draků a společník sov.
30:30 Moje kůže je na mně černá a mé kosti jsou spálené žárem.
30:31 Má harfa se také obrací k truchlení a můj orgán k jejich hlasu
ten pláč.