Práce 16:1 Job odpověděl a řekl: 16:2 Slyšel jsem mnoho takových věcí: vy všichni jste mizerní utěšitelé. 16:3 Skončí marná slova? aneb co tě posiluje, že jsi odpovědět? 16:4 Mohl bych také mluvit jako vy: kdyby byla vaše duše na místě mé duše, mohl bych proti tobě shrnout slova a zavrtět nad tebou hlavou. 16:5 Ale chtěl bych tě posílit svými ústy a pohybem svých rtů měl by odčinit tvůj smutek. 16:6 I když mluvím, můj zármutek není útrapný. uvolnil jsem? 16:7 Ale nyní mne unavuje, zpustošil jsi všecku společnost mou. 16:8 A naplnil jsi mě vráskami, což je svědectví proti mně. a hubenost má povstávající ve mně svědčí o tváři mé. 16:9 Trhá mě ve svém hněvu, kdo mě nenávidí, škrábe na mě svými zuby; můj nepřítel na mě ostří zrak. 16:10 Zírají na mě svými ústy; napadli mě tvář vyčítavě; shromáždili se proti mně. 16:11 Bůh mě vydal bezbožným a vydal mě do rukou zlých. 16:12 Byl jsem klidný, ale on mě rozlomil, také mě vzal můj krk a otřásl mnou na kusy a připravil mě na jeho znamení. 16:13 Jeho lučištníci mě obklíčili, rozštípl mé otěže a nešetří; vylévá mou žluč na zem. 16:14 Trhá mě rány za rány, běží na mě jako obr. 16:15 Přišil jsem si žíni na kůži a svůj roh jsem poskvrnil prachem. 16:16 Tvář má zkažená pláčem, a na víčkách mých stín smrti; 16:17 Ne pro žádnou nespravedlnost v rukou mých, i má modlitba je čistá. 16:18 Ó země, nepřikrývej mou krev a můj křik ať nemá místo. 16:19 Nyní také hle, mé svědectví je v nebi a můj záznam je na výsostech. 16:20 Moji přátelé se mnou pohrdají, ale mé oko leje slzy Bohu. 16:21 Ó, kéž by se někdo mohl za muže přimlouvat u Boha, jako muž za jeho soused! 16:22 Až přijde několik let, půjdu cestou, odkud nepůjdu vrátit se.