Práce
16:1 Job odpověděl a řekl:
16:2 Slyšel jsem mnoho takových věcí: vy všichni jste mizerní utěšitelé.
16:3 Skončí marná slova? aneb co tě posiluje, že jsi
odpovědět?
16:4 Mohl bych také mluvit jako vy: kdyby byla vaše duše na místě mé duše,
mohl bych proti tobě shrnout slova a zavrtět nad tebou hlavou.
16:5 Ale chtěl bych tě posílit svými ústy a pohybem svých rtů
měl by odčinit tvůj smutek.
16:6 I když mluvím, můj zármutek není útrapný.
uvolnil jsem?
16:7 Ale nyní mne unavuje, zpustošil jsi všecku společnost mou.
16:8 A naplnil jsi mě vráskami, což je svědectví proti mně.
a hubenost má povstávající ve mně svědčí o tváři mé.
16:9 Trhá mě ve svém hněvu, kdo mě nenávidí, škrábe na mě svými
zuby; můj nepřítel na mě ostří zrak.
16:10 Zírají na mě svými ústy; napadli mě
tvář vyčítavě; shromáždili se proti mně.
16:11 Bůh mě vydal bezbožným a vydal mě do rukou
zlých.
16:12 Byl jsem klidný, ale on mě rozlomil, také mě vzal
můj krk a otřásl mnou na kusy a připravil mě na jeho znamení.
16:13 Jeho lučištníci mě obklíčili, rozštípl mé otěže a
nešetří; vylévá mou žluč na zem.
16:14 Trhá mě rány za rány, běží na mě jako obr.
16:15 Přišil jsem si žíni na kůži a svůj roh jsem poskvrnil prachem.
16:16 Tvář má zkažená pláčem, a na víčkách mých stín smrti;
16:17 Ne pro žádnou nespravedlnost v rukou mých, i má modlitba je čistá.
16:18 Ó země, nepřikrývej mou krev a můj křik ať nemá místo.
16:19 Nyní také hle, mé svědectví je v nebi a můj záznam je na výsostech.
16:20 Moji přátelé se mnou pohrdají, ale mé oko leje slzy Bohu.
16:21 Ó, kéž by se někdo mohl za muže přimlouvat u Boha, jako muž za jeho
soused!
16:22 Až přijde několik let, půjdu cestou, odkud nepůjdu
vrátit se.