Práce
14:1 Muž, který se narodil z ženy, má málo dní a je plný soužení.
14:2 Vychází jako květina a je sťat, utíká také jako květina
stín, a nepokračuje.
14:3 A ty otevřeš oči své na takového a uvedeš mě dovnitř
soud s tebou?
14:4 Kdo může vynést čisté z nečistého? ne jeden.
14:5 Když jsou jeho dny určeny, počet jeho měsíců je s tebou,
určil jsi mu hranice, které nemůže překročit;
14:6 Odvrať se od něho, aby odpočinul, dokud nedosáhne
nájemník, jeho den.
14:7 Neboť jest naděje stromu, bude-li poražen, že vyraší
znovu a že jeho něžná větev nepřestane.
14:8 I když jeho kořen zestárnul v zemi a jeho kmen odumřel
v zemi;
14:9 Ale skrze vůni vody pučí a rodí podobné větve
rostlina.
14:10 Ale člověk umírá a chřadne; ano, člověk se vzdává ducha, a kde
je on?
14:11 Jako vody z moře opadají a potopa se rozkládá a vysychá.
14:12 Člověk tedy uléhá, a nevstává, dokud nebesa již nebudou
neprobudí se ani neprobudí ze spánku.
14:13 Kéž bys mě v hrobě skryl, abys mě zachoval
tajemství, dokud tvůj hněv nepomine, že bys mi ustanovil soubor
čas a pamatuj na mě!
14:14 Když člověk zemře, bude znovu žít? po všechny dny mého určeného času
počkám, až přijde moje změna.
14:15 Budeš volat, a já ti odpovím, budeš mít touhu po
dílo tvých rukou.
14:16 Nyní počítáš mé kroky, nedbáš na můj hřích?
14:17 Mé provinění je zapečetěno v pytli a ty zašíváš můj
nepravost.
14:18 A hora, která padá, se zničí a skála je
odstraněn ze svého místa.
14:19 Vody nosí kameny, ty smýváš, co vyrostlo
z prachu země; a ty ničíš naději člověka.
14:20 Na věky nad ním vítězíš, a on pomine, ty jeho měníš
tvář a pošlete ho pryč.
14:21 Jeho synové přicházejí ke cti, ale on to neví; a jsou přivezeni
nízký, ale on to z nich nevnímá.
14:22 Ale jeho tělo na něm bude trpět bolestí a jeho duše v něm bude
truchlit.