Práce 14:1 Muž, který se narodil z ženy, má málo dní a je plný soužení. 14:2 Vychází jako květina a je sťat, utíká také jako květina stín, a nepokračuje. 14:3 A ty otevřeš oči své na takového a uvedeš mě dovnitř soud s tebou? 14:4 Kdo může vynést čisté z nečistého? ne jeden. 14:5 Když jsou jeho dny určeny, počet jeho měsíců je s tebou, určil jsi mu hranice, které nemůže překročit; 14:6 Odvrať se od něho, aby odpočinul, dokud nedosáhne nájemník, jeho den. 14:7 Neboť jest naděje stromu, bude-li poražen, že vyraší znovu a že jeho něžná větev nepřestane. 14:8 I když jeho kořen zestárnul v zemi a jeho kmen odumřel v zemi; 14:9 Ale skrze vůni vody pučí a rodí podobné větve rostlina. 14:10 Ale člověk umírá a chřadne; ano, člověk se vzdává ducha, a kde je on? 14:11 Jako vody z moře opadají a potopa se rozkládá a vysychá. 14:12 Člověk tedy uléhá, a nevstává, dokud nebesa již nebudou neprobudí se ani neprobudí ze spánku. 14:13 Kéž bys mě v hrobě skryl, abys mě zachoval tajemství, dokud tvůj hněv nepomine, že bys mi ustanovil soubor čas a pamatuj na mě! 14:14 Když člověk zemře, bude znovu žít? po všechny dny mého určeného času počkám, až přijde moje změna. 14:15 Budeš volat, a já ti odpovím, budeš mít touhu po dílo tvých rukou. 14:16 Nyní počítáš mé kroky, nedbáš na můj hřích? 14:17 Mé provinění je zapečetěno v pytli a ty zašíváš můj nepravost. 14:18 A hora, která padá, se zničí a skála je odstraněn ze svého místa. 14:19 Vody nosí kameny, ty smýváš, co vyrostlo z prachu země; a ty ničíš naději člověka. 14:20 Na věky nad ním vítězíš, a on pomine, ty jeho měníš tvář a pošlete ho pryč. 14:21 Jeho synové přicházejí ke cti, ale on to neví; a jsou přivezeni nízký, ale on to z nich nevnímá. 14:22 Ale jeho tělo na něm bude trpět bolestí a jeho duše v něm bude truchlit.