Práce
6:1 Job odpověděl a řekl:
6:2 Kéž by byl můj zármutek důkladně zvážen a mé neštěstí leželo v zemi
vyrovnává dohromady!
6:3 Nyní bude těžší než mořský písek, proto má slova
jsou pohlceni.
6:4 Nebo šípy Všemohoucího jsou ve mně, jejich jed
pije můj duch, děsy Boží se shromažďují
proti mě.
6:5 Zdaliž divoký osel hýká, když má trávu? nebo ponižuje vola nad jeho
krmivo?
6:6 Lze jíst nechutné bez soli? nebo je tam nějaká chuť
ve vaječném bílku?
6:7 Věci, kterých se má duše odmítla dotknout, jsou jako můj žalostný pokrm.
6:8 Kéž bych měl svou žádost; a že mi Bůh dá tu věc
po kterém toužím!
6:9 Že by se Bohu zalíbilo, kdyby mne zničil; že by pustil svůj
ruku a odřízni mě!
6:10 Pak bych ještě měl mít útěchu; ano, zatvrdil bych se v smutku:
ať nešetří; neboť jsem nezatajil slova Svatého.
6:11 Jaká je má síla, v kterou mám doufat? a jaký je můj konec, že já
má mi prodloužit život?
6:12 Je má síla síla kamenů? nebo je mé maso z mosazi?
6:13 Není má pomoc ve mně? a jest moudrost ode mne zcela vyhnána?
6:14 Smutnému ať se projeví lítost od jeho přítele; ale on
opouští strach před Všemohoucím.
6:15 Moji bratři jednali lstivě jako potok a jako potok
potoky pominou;
6:16 Které jsou načernalé od ledu a v nichž se skrývá sníh.
6:17 Kdy se zahřejí, zmizí, když je horko, jsou pohlceni
mimo jejich místo.
6:18 Stezky jejich cesty jsou odvráceny; jdou do ničeho a zahynou.
6:19 Vojska Temy se podívala, roty ze Sáby na ně čekaly.
6:20 Byli zahanbeni, protože doufali; přišli tam a byli
zahanbený.
6:21 Nyní nejste nic; vidíte mé svržení a bojíte se.
6:22 Řekl jsem: "Přiveď ke mně?" nebo: Dej mi odměnu ze své podstaty?
6:23 Nebo, vysvoboď mě z rukou nepřítele? nebo, Vykup mě z ruky toho
mocný?
6:24 Pouč mě, a budu držet jazyk za zuby, a dej mi, abych pochopil, kde
zmýlil jsem se.
6:25 Jak mocná jsou správná slova! ale co kárá vaše hádka?
6:26 Myslíš, že káráš slova a řeči toho, kdo jest?
zoufalé, které jsou jako vítr?
6:27 Ano, přemáháte sirotka a kopáte jámu svému příteli.
6:28 Nyní se tedy spokojte, pohleďte na mne; neboť je vám zřejmé, jestli já
lhát.
6:29 Vraťte se, prosím, ať to není nepravost; ano, vrať se znovu, můj
spravedlnost je v tom.
6:30 Mám na jazyku nepravost? nemůže můj vkus rozeznat zvrácené věci?