Práce 6:1 Job odpověděl a řekl: 6:2 Kéž by byl můj zármutek důkladně zvážen a mé neštěstí leželo v zemi vyrovnává dohromady! 6:3 Nyní bude těžší než mořský písek, proto má slova jsou pohlceni. 6:4 Nebo šípy Všemohoucího jsou ve mně, jejich jed pije můj duch, děsy Boží se shromažďují proti mě. 6:5 Zdaliž divoký osel hýká, když má trávu? nebo ponižuje vola nad jeho krmivo? 6:6 Lze jíst nechutné bez soli? nebo je tam nějaká chuť ve vaječném bílku? 6:7 Věci, kterých se má duše odmítla dotknout, jsou jako můj žalostný pokrm. 6:8 Kéž bych měl svou žádost; a že mi Bůh dá tu věc po kterém toužím! 6:9 Že by se Bohu zalíbilo, kdyby mne zničil; že by pustil svůj ruku a odřízni mě! 6:10 Pak bych ještě měl mít útěchu; ano, zatvrdil bych se v smutku: ať nešetří; neboť jsem nezatajil slova Svatého. 6:11 Jaká je má síla, v kterou mám doufat? a jaký je můj konec, že já má mi prodloužit život? 6:12 Je má síla síla kamenů? nebo je mé maso z mosazi? 6:13 Není má pomoc ve mně? a jest moudrost ode mne zcela vyhnána? 6:14 Smutnému ať se projeví lítost od jeho přítele; ale on opouští strach před Všemohoucím. 6:15 Moji bratři jednali lstivě jako potok a jako potok potoky pominou; 6:16 Které jsou načernalé od ledu a v nichž se skrývá sníh. 6:17 Kdy se zahřejí, zmizí, když je horko, jsou pohlceni mimo jejich místo. 6:18 Stezky jejich cesty jsou odvráceny; jdou do ničeho a zahynou. 6:19 Vojska Temy se podívala, roty ze Sáby na ně čekaly. 6:20 Byli zahanbeni, protože doufali; přišli tam a byli zahanbený. 6:21 Nyní nejste nic; vidíte mé svržení a bojíte se. 6:22 Řekl jsem: "Přiveď ke mně?" nebo: Dej mi odměnu ze své podstaty? 6:23 Nebo, vysvoboď mě z rukou nepřítele? nebo, Vykup mě z ruky toho mocný? 6:24 Pouč mě, a budu držet jazyk za zuby, a dej mi, abych pochopil, kde zmýlil jsem se. 6:25 Jak mocná jsou správná slova! ale co kárá vaše hádka? 6:26 Myslíš, že káráš slova a řeči toho, kdo jest? zoufalé, které jsou jako vítr? 6:27 Ano, přemáháte sirotka a kopáte jámu svému příteli. 6:28 Nyní se tedy spokojte, pohleďte na mne; neboť je vám zřejmé, jestli já lhát. 6:29 Vraťte se, prosím, ať to není nepravost; ano, vrať se znovu, můj spravedlnost je v tom. 6:30 Mám na jazyku nepravost? nemůže můj vkus rozeznat zvrácené věci?