Jeremiáš
10:1 Slyšte slovo, které k vám mluví Hospodin, dome izraelský.
10:2 Takto praví Hospodin: Cestě pohanů se neučte a nebuďte
zděšen znameními nebes; neboť pohané se jich děsí.
10:3 Nebo marné jsou obyčeje lidu, neboť kdo vysekává strom
les, práce rukou dělníka, se sekerou.
10:4 Obkládají jej stříbrem a zlatem; připevňují jej hřebíky a
s kladivy, že se nehýbe.
10:5 Jsou vzpřímení jako palma, ale nemluví, musí být
nesou, protože nemohou jít. Nebojte se jich; neboť nemohou dělat
zlo, ani není v nich činit dobro.
10:6 Neboť není tobě podobného, Hospodine; jsi skvělý a
tvé jméno je veliké v síle.
10:7 Kdo by se tě nebál, králi národů? neboť tobě to činí
přísluší: neboť mezi všemi mudrci národů a v
všechna jejich království, není tobě podobného.
10:8 Ale oni jsou veskrze suroví a pošetilí: kmen je naukou
marnosti.
10:9 Stříbro rozprostřené do desek je přivezeno z Taršiše a zlato z Uphazu,
práce dělníka a rukou zakladatele: modrá a
purpur je jejich oděv, všechno jsou dílem mazaných mužů.
10:10 Ale Hospodin je pravý Bůh, on je Bůh živý a věčný
král: před jeho hněvem se bude země třást a národy nebudou
schopen snést jeho rozhořčení.
10:11 Takto jim řeknete: "Bohové, kteří neučinili nebesa, a."
země, i oni zahynou ze země a z pod ní
nebesa.
10:12 Svou mocí učinil zemi, skrze ni upevnil svět
moudrost svou, a roztáhl nebesa svým uvážením.
10:13 Když pronese svůj hlas, je v něm množství vod
nebesa a způsobuje, že výpary vystupují z konců
Země; s deštěm dělá blesky a vyvádí vítr
z jeho pokladů.
10:14 Každý člověk je surový ve svém vědění, každý zakladatel je zmaten
socha rytá, neboť jeho slitá socha je lež, a není
dech v nich.
10:15 Jsou marnost a dílo bludů v době jejich navštívení
zahynou.
10:16 Díl Jákobův není jako oni, neboť on je první ze všech
věci; a Izrael je prut dědictví jeho, Hospodin zástupů
jeho jméno.
10:17 Shromáždi své zboží ze země, obyvateli pevnosti.
10:18 Neboť takto praví Hospodin: Hle, vyvrhnu obyvatele z praku
přistát na tomto místě a bude je trápit, aby to tak našli.
10:19 Běda mi za bolest! má rána je těžká, ale řekl jsem: Opravdu je to a
smutek a já to musím vydržet.
10:20 Můj svatostánek je zpustošen a všechny mé provazy jsou přetrhány, mé děti jsou
ode mne odešli, a nejsou; není, kdo by roztáhl mé
stan a abych roztáhl závěsy.
10:21 Pastýři totiž zhrubli a nehledali Hospodina.
proto se jim nebude dařit a všechna jejich stáda budou
rozptýlené.
10:22 Hle, hluk krutosti přišel a velký rozruch přišel
severní zemi, aby učinil judská města pustinou a doupětem
Draci.
10:23 Ó Hospodine, vím, že cesta člověka není v něm samém, není v člověku
který chodí, aby řídil své kroky.
10:24 Oprav mne, Hospodine, ale soudně; ne ve svém hněvu, abys ty
přivést mě k ničemu.
10:25 Vylej svou prchlivost na pohany, kteří tě neznají, a na ty
rodiny, které nevzývají tvého jména, neboť sežrali Jákoba a
zhltli ho a pohltili a jeho příbytek zpustošili.