Jeremiáš 10:1 Slyšte slovo, které k vám mluví Hospodin, dome izraelský. 10:2 Takto praví Hospodin: Cestě pohanů se neučte a nebuďte zděšen znameními nebes; neboť pohané se jich děsí. 10:3 Nebo marné jsou obyčeje lidu, neboť kdo vysekává strom les, práce rukou dělníka, se sekerou. 10:4 Obkládají jej stříbrem a zlatem; připevňují jej hřebíky a s kladivy, že se nehýbe. 10:5 Jsou vzpřímení jako palma, ale nemluví, musí být nesou, protože nemohou jít. Nebojte se jich; neboť nemohou dělat zlo, ani není v nich činit dobro. 10:6 Neboť není tobě podobného, Hospodine; jsi skvělý a tvé jméno je veliké v síle. 10:7 Kdo by se tě nebál, králi národů? neboť tobě to činí přísluší: neboť mezi všemi mudrci národů a v všechna jejich království, není tobě podobného. 10:8 Ale oni jsou veskrze suroví a pošetilí: kmen je naukou marnosti. 10:9 Stříbro rozprostřené do desek je přivezeno z Taršiše a zlato z Uphazu, práce dělníka a rukou zakladatele: modrá a purpur je jejich oděv, všechno jsou dílem mazaných mužů. 10:10 Ale Hospodin je pravý Bůh, on je Bůh živý a věčný král: před jeho hněvem se bude země třást a národy nebudou schopen snést jeho rozhořčení. 10:11 Takto jim řeknete: "Bohové, kteří neučinili nebesa, a." země, i oni zahynou ze země a z pod ní nebesa. 10:12 Svou mocí učinil zemi, skrze ni upevnil svět moudrost svou, a roztáhl nebesa svým uvážením. 10:13 Když pronese svůj hlas, je v něm množství vod nebesa a způsobuje, že výpary vystupují z konců Země; s deštěm dělá blesky a vyvádí vítr z jeho pokladů. 10:14 Každý člověk je surový ve svém vědění, každý zakladatel je zmaten socha rytá, neboť jeho slitá socha je lež, a není dech v nich. 10:15 Jsou marnost a dílo bludů v době jejich navštívení zahynou. 10:16 Díl Jákobův není jako oni, neboť on je první ze všech věci; a Izrael je prut dědictví jeho, Hospodin zástupů jeho jméno. 10:17 Shromáždi své zboží ze země, obyvateli pevnosti. 10:18 Neboť takto praví Hospodin: Hle, vyvrhnu obyvatele z praku přistát na tomto místě a bude je trápit, aby to tak našli. 10:19 Běda mi za bolest! má rána je těžká, ale řekl jsem: Opravdu je to a smutek a já to musím vydržet. 10:20 Můj svatostánek je zpustošen a všechny mé provazy jsou přetrhány, mé děti jsou ode mne odešli, a nejsou; není, kdo by roztáhl mé stan a abych roztáhl závěsy. 10:21 Pastýři totiž zhrubli a nehledali Hospodina. proto se jim nebude dařit a všechna jejich stáda budou rozptýlené. 10:22 Hle, hluk krutosti přišel a velký rozruch přišel severní zemi, aby učinil judská města pustinou a doupětem Draci. 10:23 Ó Hospodine, vím, že cesta člověka není v něm samém, není v člověku který chodí, aby řídil své kroky. 10:24 Oprav mne, Hospodine, ale soudně; ne ve svém hněvu, abys ty přivést mě k ničemu. 10:25 Vylej svou prchlivost na pohany, kteří tě neznají, a na ty rodiny, které nevzývají tvého jména, neboť sežrali Jákoba a zhltli ho a pohltili a jeho příbytek zpustošili.