Jeremiáš
4:1 Jestliže se vrátíš, Izraeli, praví Hospodin, vrať se ke mně, a jestliže
ty ohavnosti své odstraníš z očí mých, pak budeš
neodstranit.
4:2 A budeš přísahat: "Hospodin žije v pravdě, v soudu a v
spravedlnost; a národové budou žehnat v něm a v něm
budou se chlubit.
4:3 Toto praví Hospodin mužům Judy a Jeruzaléma: "Rozbijte se!"
ladem a nezasévej mezi trní.
4:4 Obřezejte se Hospodinu a vezměte své předkožky
srdce, muži Judští a obyvatelé Jeruzaléma, aby nepřišla prchlivost má
ven jako oheň a hoří, aby jej nikdo nemohl uhasit pro zlo
z vašich skutků.
4:5 Oznamujte v Judsku a publikujte v Jeruzalémě; a řekni: Vyfoukej
trubte v zemi: křičte, shromážděte se a řekněte: Shromážděte se,
a pojďme do bráněných měst.
4:6 Postavte korouhev k Sionu, odejděte, nezůstávejte, neboť přinesu zlo
od severu a velká zkáza.
4:7 Lev vystoupil ze svého houští a hubitel pohanů
je na cestě; vyšel ze svého místa, aby udělal tvou zemi
pustý; a města tvá budou zpustošena, bez obyvatele.
4:8 Pro toto vás přepásejte pytlovinou, naříkejte a vyjte, pro prudký hněv
Hospodin se od nás neodvrátil.
4:9 A stane se toho dne, dí Hospodin, že srdce
zahyne král i srdce knížat; a kněží
budou se divit a proroci se budou divit.
4:10 Řekl jsem: "Ach, Pane Hospodine!" jistě jsi tento lid velmi oklamal
a Jeruzalém, řka: Pokoj budete míti; kdežto meč sahá
do duše.
4:11 V ten čas bude řečeno tomuto lidu a Jeruzalému: Sucho
vítr výšin na poušti proti mé dceři
lidi nevětrat ani čistit,
4:12 Přijde ke mně plný vítr z těch míst, nyní i já
dát proti nim trest.
4:13 Hle, vystoupí jako oblaka a jeho vozy budou jako a
vichřice: jeho koně jsou rychlejší než orli. Běda nám! protože jsme
rozmazlený.
4:14 Jeruzaléme, omyj své srdce od špatnosti, abys byl
uložené. Jak dlouho budou v tobě ležet marné myšlenky tvé?
4:15 Neboť hlas z Danu hlásá a z hory zvěstuje soužení
Efraim.
4:16 Zmiňujte se před národy; hle, zveřejněte proti Jeruzalému, že
pozorovatelé přicházejí z daleké země a vydávají svůj hlas proti
judská města.
4:17 Jako strážci pole jsou proti ní vůkol; protože ona
vzbouřil se proti mně, praví Hospodin.
4:18 Tvá cesta a tvé skutky ti to přinesly; tohle je tvoje
špatnost, protože je hořká, protože sahá až k srdci tvému.
4:19 Moje střeva, moje střeva! Bolí mě samotné srdce; mé srdce dělá a
hluk ve mně; Nemohu mlčet, protože jsi, má duše, slyšela,
zvuk trubky, poplach války.
4:20 Křičí zkáza za zkázou; neboť celá země je zkažená:
najednou jsou mé stany zkažené a moje záclony za chvíli.
4:21 Jak dlouho uvidím prapor a uslyším zvuk trubky?
4:22 Můj lid je pošetilý, nepoznal mě; jsou špinaví
děti, a nemají rozum; jsou moudří, aby činili zlo,
ale aby konali dobro, nemají žádné znalosti.
4:23 Spatřil jsem zemi, a hle, byla bez tvaru a prázdná; a
nebesa a neměli světlo.
4:24 Viděl jsem hory, a hle, třásly se a všechny kopce se hýbaly
lehce.
4:25 Viděl jsem, a hle, nebylo žádného člověka a všech nebeských ptáků
byli uprchli.
4:26 Viděl jsem, a hle, úrodným místem byla poušť a vše
jeho města byla zbořena před Hospodinem a jeho
prudký hněv.
4:27 Neboť takto praví Hospodin: Celá země bude pustá; ještě bude
Nedělám úplný konec.
4:28 Pro to bude země truchlit a nebesa nahoře budou černá, protože
Řekl jsem to, zamýšlel jsem to a nebudu činit pokání, ani nebudu
Odvracím se od toho.
4:29 Celé město uteče před hlukem jezdců a lučištníků; ony
vejde do houští a vyleze na skály; každé město bude
opuštěný a žádný člověk v něm nepřebývá.
4:30 A když budeš rozmazlený, co uděláš? I když se oblékáš
jsi karmínově, ačkoli se zdobíš zlatými ozdobami,
ač narušíš tvář svou malováním, nadarmo uděláš
ty sám spravedlivý; milenci tvoji budou tebou pohrdat, budou usilovat o tvůj život.
4:31 Slyšel jsem totiž hlas jako rodící ženy a úzkost jako od
ta, která porodí své první dítě, hlas dcery
Sion, který naříká, který roztahuje ruce a říká: Běda
já teď! neboť má duše je unavena pro vrahy.