Jeremiáš 4:1 Jestliže se vrátíš, Izraeli, praví Hospodin, vrať se ke mně, a jestliže ty ohavnosti své odstraníš z očí mých, pak budeš neodstranit. 4:2 A budeš přísahat: "Hospodin žije v pravdě, v soudu a v spravedlnost; a národové budou žehnat v něm a v něm budou se chlubit. 4:3 Toto praví Hospodin mužům Judy a Jeruzaléma: "Rozbijte se!" ladem a nezasévej mezi trní. 4:4 Obřezejte se Hospodinu a vezměte své předkožky srdce, muži Judští a obyvatelé Jeruzaléma, aby nepřišla prchlivost má ven jako oheň a hoří, aby jej nikdo nemohl uhasit pro zlo z vašich skutků. 4:5 Oznamujte v Judsku a publikujte v Jeruzalémě; a řekni: Vyfoukej trubte v zemi: křičte, shromážděte se a řekněte: Shromážděte se, a pojďme do bráněných měst. 4:6 Postavte korouhev k Sionu, odejděte, nezůstávejte, neboť přinesu zlo od severu a velká zkáza. 4:7 Lev vystoupil ze svého houští a hubitel pohanů je na cestě; vyšel ze svého místa, aby udělal tvou zemi pustý; a města tvá budou zpustošena, bez obyvatele. 4:8 Pro toto vás přepásejte pytlovinou, naříkejte a vyjte, pro prudký hněv Hospodin se od nás neodvrátil. 4:9 A stane se toho dne, dí Hospodin, že srdce zahyne král i srdce knížat; a kněží budou se divit a proroci se budou divit. 4:10 Řekl jsem: "Ach, Pane Hospodine!" jistě jsi tento lid velmi oklamal a Jeruzalém, řka: Pokoj budete míti; kdežto meč sahá do duše. 4:11 V ten čas bude řečeno tomuto lidu a Jeruzalému: Sucho vítr výšin na poušti proti mé dceři lidi nevětrat ani čistit, 4:12 Přijde ke mně plný vítr z těch míst, nyní i já dát proti nim trest. 4:13 Hle, vystoupí jako oblaka a jeho vozy budou jako a vichřice: jeho koně jsou rychlejší než orli. Běda nám! protože jsme rozmazlený. 4:14 Jeruzaléme, omyj své srdce od špatnosti, abys byl uložené. Jak dlouho budou v tobě ležet marné myšlenky tvé? 4:15 Neboť hlas z Danu hlásá a z hory zvěstuje soužení Efraim. 4:16 Zmiňujte se před národy; hle, zveřejněte proti Jeruzalému, že pozorovatelé přicházejí z daleké země a vydávají svůj hlas proti judská města. 4:17 Jako strážci pole jsou proti ní vůkol; protože ona vzbouřil se proti mně, praví Hospodin. 4:18 Tvá cesta a tvé skutky ti to přinesly; tohle je tvoje špatnost, protože je hořká, protože sahá až k srdci tvému. 4:19 Moje střeva, moje střeva! Bolí mě samotné srdce; mé srdce dělá a hluk ve mně; Nemohu mlčet, protože jsi, má duše, slyšela, zvuk trubky, poplach války. 4:20 Křičí zkáza za zkázou; neboť celá země je zkažená: najednou jsou mé stany zkažené a moje záclony za chvíli. 4:21 Jak dlouho uvidím prapor a uslyším zvuk trubky? 4:22 Můj lid je pošetilý, nepoznal mě; jsou špinaví děti, a nemají rozum; jsou moudří, aby činili zlo, ale aby konali dobro, nemají žádné znalosti. 4:23 Spatřil jsem zemi, a hle, byla bez tvaru a prázdná; a nebesa a neměli světlo. 4:24 Viděl jsem hory, a hle, třásly se a všechny kopce se hýbaly lehce. 4:25 Viděl jsem, a hle, nebylo žádného člověka a všech nebeských ptáků byli uprchli. 4:26 Viděl jsem, a hle, úrodným místem byla poušť a vše jeho města byla zbořena před Hospodinem a jeho prudký hněv. 4:27 Neboť takto praví Hospodin: Celá země bude pustá; ještě bude Nedělám úplný konec. 4:28 Pro to bude země truchlit a nebesa nahoře budou černá, protože Řekl jsem to, zamýšlel jsem to a nebudu činit pokání, ani nebudu Odvracím se od toho. 4:29 Celé město uteče před hlukem jezdců a lučištníků; ony vejde do houští a vyleze na skály; každé město bude opuštěný a žádný člověk v něm nepřebývá. 4:30 A když budeš rozmazlený, co uděláš? I když se oblékáš jsi karmínově, ačkoli se zdobíš zlatými ozdobami, ač narušíš tvář svou malováním, nadarmo uděláš ty sám spravedlivý; milenci tvoji budou tebou pohrdat, budou usilovat o tvůj život. 4:31 Slyšel jsem totiž hlas jako rodící ženy a úzkost jako od ta, která porodí své první dítě, hlas dcery Sion, který naříká, který roztahuje ruce a říká: Běda já teď! neboť má duše je unavena pro vrahy.