Izajáš 58:1 Hlasitě křič, nešetři, pozvedni svůj hlas jako trubka a ukaž můj lidé své přestoupení a dům Jákobův své hříchy. 58:2 Ale hledají mě denně a rádi poznávají cesty mé, jako národ, který činili spravedlnost, a neopustili ustanovení Boha svého; žádají ode mne obřady spravedlnosti; rádi se přibližují Bůh. 58:3 Proč jsme se postili, říkají oni, a ty nevidíš? pročež mít sužovali jsme duši svou, a ty nic nepoznáváš? Hle, ve dne z půstu svého nalézáte zalíbení a všecky své práce vymáháte. 58:4 Hle, postíte se kvůli sváru a sporům a abyste bili pěstí bezbožnost: nebudete se postit, jako činíte dnes, abyste zazněli být slyšet vysoko. 58:5 Je to takový půst, který jsem si zvolil? den, kdy muž sužuje jeho duše? je to, aby sklonil hlavu jako síť a rozprostřel žíněné roucho a popel pod ním? nazveš to půstem a přijatelným dnem k Hospodinu? 58:6 Není to půst, který jsem si zvolil? ztratit pásy špatnost, odstranit těžká břemena a nechat utlačované odejít na svobodu, a že každé jho rozbijete? 58:7 Není to proto, abys dával svůj chléb hladovému, a ty přinášel chudé? kteří jsou vyhnáni do tvého domu? když vidíš nahého, že ty přikryj ho; a že se neskrýváš před tělem svým? Ž 58:8 Tehdy jako ráno pronikne tvé světlo a tvé zdraví bude rychle vyraž, a spravedlnost tvá půjde před tebou; a sláva Hospodinova bude odměnou tvou. 58:9 Potom budeš volat, a Hospodin odpoví; ty budeš plakat a on řeknu: Tady jsem. Vezmeš-li ze svého středu jho, vztažení prstu a mluvení marnivost; Ž 58:10 Přitáhneš-li duši svou k hladovému, a nasytíš utrápeného duše; tehdy v temnotě povstane tvé světlo a tvá tma bude jako poledne: 58:11 Hospodin tě bude ustavičně vést a nasytí tvou duši sucho, a ztučni kosti své, a budeš jako napojený zahrada a jako pramen vody, jehož vody neusychají. 58:12 A ti, kteří budou z tebe, vystaví staré pustiny: ty postaví základy mnoha generací; a ty budeš volal: Opravář protržení, Obnovitel cest k přebývání. 58:13 Odvrátíš-li svou nohu od sabatu, od toho, abys činil své potěšení můj svatý den; a nazývaj sobotu rozkoší, svatou Hospodinovou, ctihodný; a budeš ho ctít, nečiníce vlastních cest, ani nenalézajíce své vlastní potěšení, ani mluvit svá vlastní slova: 58:14 Pak budeš mít potěšení v Hospodinu; a způsobím ti to jezdi na výšinách země a nasyť tě dědictvím Jákoba otce tvého, nebo ústa Hospodinova mluvila.