Izajáš
58:1 Hlasitě křič, nešetři, pozvedni svůj hlas jako trubka a ukaž můj
lidé své přestoupení a dům Jákobův své hříchy.
58:2 Ale hledají mě denně a rádi poznávají cesty mé, jako národ, který
činili spravedlnost, a neopustili ustanovení Boha svého; žádají
ode mne obřady spravedlnosti; rádi se přibližují
Bůh.
58:3 Proč jsme se postili, říkají oni, a ty nevidíš? pročež mít
sužovali jsme duši svou, a ty nic nepoznáváš? Hle, ve dne
z půstu svého nalézáte zalíbení a všecky své práce vymáháte.
58:4 Hle, postíte se kvůli sváru a sporům a abyste bili pěstí
bezbožnost: nebudete se postit, jako činíte dnes, abyste zazněli
být slyšet vysoko.
58:5 Je to takový půst, který jsem si zvolil? den, kdy muž sužuje jeho
duše? je to, aby sklonil hlavu jako síť a rozprostřel žíněné roucho
a popel pod ním? nazveš to půstem a přijatelným dnem
k Hospodinu?
58:6 Není to půst, který jsem si zvolil? ztratit pásy
špatnost, odstranit těžká břemena a nechat utlačované odejít na svobodu,
a že každé jho rozbijete?
58:7 Není to proto, abys dával svůj chléb hladovému, a ty přinášel chudé?
kteří jsou vyhnáni do tvého domu? když vidíš nahého, že ty
přikryj ho; a že se neskrýváš před tělem svým?
Ž 58:8 Tehdy jako ráno pronikne tvé světlo a tvé zdraví bude
rychle vyraž, a spravedlnost tvá půjde před tebou; a
sláva Hospodinova bude odměnou tvou.
58:9 Potom budeš volat, a Hospodin odpoví; ty budeš plakat a on
řeknu: Tady jsem. Vezmeš-li ze svého středu jho,
vztažení prstu a mluvení marnivost;
Ž 58:10 Přitáhneš-li duši svou k hladovému, a nasytíš utrápeného
duše; tehdy v temnotě povstane tvé světlo a tvá tma bude jako
poledne:
58:11 Hospodin tě bude ustavičně vést a nasytí tvou duši
sucho, a ztučni kosti své, a budeš jako napojený
zahrada a jako pramen vody, jehož vody neusychají.
58:12 A ti, kteří budou z tebe, vystaví staré pustiny: ty
postaví základy mnoha generací; a ty budeš
volal: Opravář protržení, Obnovitel cest k přebývání.
58:13 Odvrátíš-li svou nohu od sabatu, od toho, abys činil své potěšení
můj svatý den; a nazývaj sobotu rozkoší, svatou Hospodinovou,
ctihodný; a budeš ho ctít, nečiníce vlastních cest, ani nenalézajíce
své vlastní potěšení, ani mluvit svá vlastní slova:
58:14 Pak budeš mít potěšení v Hospodinu; a způsobím ti to
jezdi na výšinách země a nasyť tě dědictvím
Jákoba otce tvého, nebo ústa Hospodinova mluvila.