Hosea
11:1 Když byl Izrael dítě, miloval jsem ho a povolal jsem svého syna
Egypt.
11:2 Jak je volali, tak od nich odešli, obětovali jim
Baalim a pálili kadidlo na rytiny.
11:3 Naučil jsem i Efraima, aby šel a vzal je za paže; ale věděli
ne že bych je vyléčil.
11:4 Přitáhl jsem je provazy muže, pouty lásky, a byl jsem jim
jako ti, kteří sjímají jho na čelistech svých, a já jsem jim položil maso.
11:5 Do egyptské země se nevrátí, ale Asyřan ano
jeho krále, protože se odmítli vrátit.
11:6 A meč zůstane na jeho městech a pohltí jeho ratolesti,
a pohltí je pro jejich vlastní rady.
11:7 A můj lid je nakloněn k odvrácení ode mne, ačkoli je povolal
k Nejvyššímu by ho vůbec nikdo nevyvyšoval.
11:8 Jak tě mám vydat, Efraime? Jak tě vysvobodím, Izraeli? jak
učiním tě jako Adma? Kterak tě ustanovím za Zeboima? moje srdce
obrátí se ve mně, má pokání se roznítí.
11:9 Nevykonám zuřivost svého hněvu, nevrátím se k němu
znič Efraima, neboť já jsem Bůh, a ne člověk; Svatý uprostřed
tebe: a do města nevejdu.
11:10 Budou chodit za Hospodinem, bude řvát jako lev, když bude
řvát, potom se děti budou třást od západu.
11:11 Budou se třást jako pták z Egypta a jako holubice ze země
Assyrský, a umístím je do jejich domů, praví Hospodin.
11:12 Efraim obklíčí mne lží a dům Izraelský
ale Juda ještě vládne s Bohem a je věrný svatým.