Hosea 11:1 Když byl Izrael dítě, miloval jsem ho a povolal jsem svého syna Egypt. 11:2 Jak je volali, tak od nich odešli, obětovali jim Baalim a pálili kadidlo na rytiny. 11:3 Naučil jsem i Efraima, aby šel a vzal je za paže; ale věděli ne že bych je vyléčil. 11:4 Přitáhl jsem je provazy muže, pouty lásky, a byl jsem jim jako ti, kteří sjímají jho na čelistech svých, a já jsem jim položil maso. 11:5 Do egyptské země se nevrátí, ale Asyřan ano jeho krále, protože se odmítli vrátit. 11:6 A meč zůstane na jeho městech a pohltí jeho ratolesti, a pohltí je pro jejich vlastní rady. 11:7 A můj lid je nakloněn k odvrácení ode mne, ačkoli je povolal k Nejvyššímu by ho vůbec nikdo nevyvyšoval. 11:8 Jak tě mám vydat, Efraime? Jak tě vysvobodím, Izraeli? jak učiním tě jako Adma? Kterak tě ustanovím za Zeboima? moje srdce obrátí se ve mně, má pokání se roznítí. 11:9 Nevykonám zuřivost svého hněvu, nevrátím se k němu znič Efraima, neboť já jsem Bůh, a ne člověk; Svatý uprostřed tebe: a do města nevejdu. 11:10 Budou chodit za Hospodinem, bude řvát jako lev, když bude řvát, potom se děti budou třást od západu. 11:11 Budou se třást jako pták z Egypta a jako holubice ze země Assyrský, a umístím je do jejich domů, praví Hospodin. 11:12 Efraim obklíčí mne lží a dům Izraelský ale Juda ještě vládne s Bohem a je věrný svatým.