Hebrejci 5:1 Každý velekněz vzatý z lidí je ustanoven pro lidi ve věcech o Bohu, aby mohl přinášet dary i oběti za hříchy: 5:2 Kdo může mít soucit s nevědomými a s těmi, kteří jsou mimo cesta; neboť i on sám je obklíčen nemocí. 5:3 A kvůli tomu by měl, jako lidem, tak i sobě, obětovat za hříchy. 5:4 A tuto čest si nikdo nepřivlastňuje, kromě toho, kdo je povolán Bůh, stejně jako Aaron. 5:5 Tak se také Kristus neoslavil, aby se stal veleknězem; ale on který mu řekl: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil. 5:6 Jak praví i na jiném místě: Ty jsi knězem navěky řádu Melchisedechova. 5:7 Kdo ve dnech svého těla, když obětoval modlitby a prosby se silným pláčem a slzami k němu, který byl schopen zachraň ho před smrtí a byl vyslyšen, když se bál; 5:8 Ač byl Syn, naučil se poslušnosti z věcí, které měl trpěl; 5:9 Dokonal se a stal se původcem věčné spásy všichni, kteří ho poslouchají; 5:10 Bohem nazýván veleknězem podle řádu Melchisedechova. 5:11 O kterém máme mnoho co říci a je těžké to vyslovit, vidíte jsou tupý na sluch. 5:12 Nebo když na čas byste měli býti učiteli, toho potřebujete naučte vás znovu, které jsou prvními zásadami věštců Božích; a stali se takovými, kteří potřebují mléko, a ne silné maso. 5:13 Neboť každý, kdo používá mléko, je nedovedný ve slově spravedlnosti. protože je to dítě. 5:14 Ale silný pokrm patří plnoletým, těm, kdož jsou z důvodu použití mají své smysly cvičeny, aby rozlišovaly jak dobré, tak i zlo.