Hebrejci
5:1 Každý velekněz vzatý z lidí je ustanoven pro lidi ve věcech
o Bohu, aby mohl přinášet dary i oběti za hříchy:
5:2 Kdo může mít soucit s nevědomými a s těmi, kteří jsou mimo
cesta; neboť i on sám je obklíčen nemocí.
5:3 A kvůli tomu by měl, jako lidem, tak i sobě,
obětovat za hříchy.
5:4 A tuto čest si nikdo nepřivlastňuje, kromě toho, kdo je povolán
Bůh, stejně jako Aaron.
5:5 Tak se také Kristus neoslavil, aby se stal veleknězem; ale on
který mu řekl: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.
5:6 Jak praví i na jiném místě: Ty jsi knězem navěky
řádu Melchisedechova.
5:7 Kdo ve dnech svého těla, když obětoval modlitby a
prosby se silným pláčem a slzami k němu, který byl schopen
zachraň ho před smrtí a byl vyslyšen, když se bál;
5:8 Ač byl Syn, naučil se poslušnosti z věcí, které měl
trpěl;
5:9 Dokonal se a stal se původcem věčné spásy
všichni, kteří ho poslouchají;
5:10 Bohem nazýván veleknězem podle řádu Melchisedechova.
5:11 O kterém máme mnoho co říci a je těžké to vyslovit, vidíte
jsou tupý na sluch.
5:12 Nebo když na čas byste měli býti učiteli, toho potřebujete
naučte vás znovu, které jsou prvními zásadami věštců Božích; a
stali se takovými, kteří potřebují mléko, a ne silné maso.
5:13 Neboť každý, kdo používá mléko, je nedovedný ve slově spravedlnosti.
protože je to dítě.
5:14 Ale silný pokrm patří plnoletým, těm, kdož jsou
z důvodu použití mají své smysly cvičeny, aby rozlišovaly jak dobré, tak i
zlo.