Genesis 15:1 Po těchto věcech stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi ve vidění, řka: Neboj se, Abrame, já jsem štít tvůj a převeliký tvůj odměna. 15:2 Abram řekl: "Pane Bože, co mi dáš, když jsem bezdětný?" a správcem domu mého jest tento Eliezer z Damašku? 15:3 Abram řekl: "Hle, nedal jsi mi semeno, a hle, narozený v mém domě je můj dědic. 15:4 A hle, stalo se k němu slovo Hospodinovo, řkoucí: To nebude být tvým dědicem; ale ten, který vyjde z tvých útrob bude tvým dědicem. 15:5 A vyvedl ho ven a řekl: "Pohleď nyní k nebi a." řekni hvězdám, umíš-li je spočítat, a řekl jemu: Tak bude tvé semeno. 15:6 A uvěřil v Hospodina; a on mu to počítal za spravedlnost. 15:7 Řekl mu: "Já jsem Hospodin, který tě vyvedl z Uru Chaldejci, abych ti dal tuto zemi, abys ji zdědil. 15:8 On řekl: "Pane Bože, podle čeho poznám, že to zdědím?" 15:9 On mu řekl: "Vezmi mi tříletou jalovici a jednu." tříletého kozla a tříletého berana a hrdličku, a mladý holub. 15:10 To vše vzal k němu, rozdělil je uprostřed a položil každý kus jeden proti druhému, ale ptáky nerozdělil. 15:11 Když se drůbež snesla na mrtvá těla, Abram je odehnal. 15:12 A když slunce zapadalo, padl na Abram hluboký spánek; a hle, padla na něj hrůza velké temnoty. 15:13 Řekl Abramovi: "Věz s jistotou, že símě tvé bude a." cizincem v zemi, která není jejich, a bude jim sloužit; a oni bude je trápit čtyři sta let; 15:14 A také ten národ, kterému budou sloužit, budu soudit vyjdou s velkou hmotou. 15:15 K otcům svým půjdeš v pokoji; budeš pohřben v a dobré stáří. 15:16 Ale ve čtvrtém pokolení sem zase přijdou nepravost Emorejců ještě není úplná. 15:17 A stalo se, když slunce zapadlo a byla tma, hle, dýmající pec a hořící lampa, která procházela mezi nimi kousky. 15:18 Téhož dne uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu, řka: símě jsem dal této zemi, od řeky Egyptské až po velikou řeka, řeka Eufrat: 15:19 Kenité, Kenizejci a Kadmonité, 15:20 Chetejci, Perizejci a Refaimové, 15:21 A Amorejci, Kananejci, Girgašejci a Jebuzejci.