Genesis
15:1 Po těchto věcech stalo se slovo Hospodinovo k Abramovi ve vidění,
řka: Neboj se, Abrame, já jsem štít tvůj a převeliký tvůj
odměna.
15:2 Abram řekl: "Pane Bože, co mi dáš, když jsem bezdětný?"
a správcem domu mého jest tento Eliezer z Damašku?
15:3 Abram řekl: "Hle, nedal jsi mi semeno, a hle, narozený
v mém domě je můj dědic.
15:4 A hle, stalo se k němu slovo Hospodinovo, řkoucí: To nebude
být tvým dědicem; ale ten, který vyjde z tvých útrob
bude tvým dědicem.
15:5 A vyvedl ho ven a řekl: "Pohleď nyní k nebi a."
řekni hvězdám, umíš-li je spočítat, a řekl jemu: Tak
bude tvé semeno.
15:6 A uvěřil v Hospodina; a on mu to počítal za spravedlnost.
15:7 Řekl mu: "Já jsem Hospodin, který tě vyvedl z Uru
Chaldejci, abych ti dal tuto zemi, abys ji zdědil.
15:8 On řekl: "Pane Bože, podle čeho poznám, že to zdědím?"
15:9 On mu řekl: "Vezmi mi tříletou jalovici a jednu."
tříletého kozla a tříletého berana a hrdličku,
a mladý holub.
15:10 To vše vzal k němu, rozdělil je uprostřed a položil
každý kus jeden proti druhému, ale ptáky nerozdělil.
15:11 Když se drůbež snesla na mrtvá těla, Abram je odehnal.
15:12 A když slunce zapadalo, padl na Abram hluboký spánek; a hle,
padla na něj hrůza velké temnoty.
15:13 Řekl Abramovi: "Věz s jistotou, že símě tvé bude a."
cizincem v zemi, která není jejich, a bude jim sloužit; a oni
bude je trápit čtyři sta let;
15:14 A také ten národ, kterému budou sloužit, budu soudit
vyjdou s velkou hmotou.
15:15 K otcům svým půjdeš v pokoji; budeš pohřben v a
dobré stáří.
15:16 Ale ve čtvrtém pokolení sem zase přijdou
nepravost Emorejců ještě není úplná.
15:17 A stalo se, když slunce zapadlo a byla tma,
hle, dýmající pec a hořící lampa, která procházela mezi nimi
kousky.
15:18 Téhož dne uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu, řka:
símě jsem dal této zemi, od řeky Egyptské až po velikou
řeka, řeka Eufrat:
15:19 Kenité, Kenizejci a Kadmonité,
15:20 Chetejci, Perizejci a Refaimové,
15:21 A Amorejci, Kananejci, Girgašejci a
Jebuzejci.