Genesis 8:1 Bůh si vzpomněl na Noeho a na všecko živé i na všechen ten dobytek byl s ním v arše vody asswage; 8:2 Prameny hlubin a nebeská okna byly zastaveny, a déšť z nebe byl zdržen; 8:3 A vody se vracely ze země ustavičně na konci sto padesáti dnů vody opadly. 8:4 A truhla odpočívala v sedmém měsíci, sedmnáctého dne měsíce na horách Ararat. 8:5 A vod ubývalo až do desátého měsíce, v desátém měsíci měsíce, prvního dne v měsíci, byly vrcholky hor viděl. 8:6 A stalo se na konci čtyřiceti dnů, že Noe otevřel okno archy, které udělal: 8:7 Vypustil havrana, který vycházel sem a tam až k vodám byly vysušeny ze země. 8:8 Poslal od něj také holubici, aby viděl, zda vody utichly z povrchu země; 8:9 Holubice však nenašla odpočinek pro chodidlo své nohy a vrátila se k němu do archy, neboť vody byly na tváři všeho země: pak vztáhl ruku, vzal ji a přitáhl ji k sobě ho do archy. 8:10 A zůstal ještě sedm dní; a znovu vypustil holubici z archy; 8:11 A večer k němu vstoupila holubice; a hle, v ústech měla an Olivový list utržený: tak Noe poznal, že vody odezněly Země. 8:12 A zůstal dalších sedm dní; a vypustil holubici; který více se k němu nevracel. 8:13 A stalo se v šestém a prvním roce, v prvním roce měsíce, prvního dne v měsíci, vyschly vody ze země země: a Noe sundal přikrytí archy a podíval se, hle, tvář země byla suchá. 8:14 A druhého měsíce, sedmého a dvacátého dne v měsíci, byla země vysušená. 8:15 Bůh promluvil k Noemovi: 8:16 Vyjdi z archy ty i tvá žena, tvoji synové a tvoji synové. manželky s tebou. 8:17 Vyveď s sebou všechno živé, co je s tebou, ze všech masa, jak z drůbeže, tak z dobytka, a ze všech plazů plíží se po zemi; aby se na zemi hojně množili, a ploďte se a množte se na zemi. 8:18 Noe vyšel, jeho synové, jeho žena a ženy jeho synů s ním: 8:19 Každé zvíře, každý plaz, každý pták a cokoli plazí se po zemi, po svých druzích, vyšel z archy. 8:20 Noe postavil oltář Hospodinu; a vzal každé čisté zvíře, a ze všeho čistého ptactva a obětovali zápalné oběti na oltáři. 8:21 Hospodin ucítil příjemnou vůni; a Hospodin řekl v srdci svém: Já nebude již více proklínat zem kvůli člověku; pro představivost lidského srdce je zlá od jeho mládí; já zase nebudu bít více každou živou věc, jako jsem to udělal já. 8:22 Dokud země zůstane, setba a sklizeň, a zima a teplo, a léto a zima a den a noc nepřestanou.