Genesis
8:1 Bůh si vzpomněl na Noeho a na všecko živé i na všechen ten dobytek
byl s ním v arše
vody asswage;
8:2 Prameny hlubin a nebeská okna byly zastaveny,
a déšť z nebe byl zdržen;
8:3 A vody se vracely ze země ustavičně
na konci sto padesáti dnů vody opadly.
8:4 A truhla odpočívala v sedmém měsíci, sedmnáctého dne
měsíce na horách Ararat.
8:5 A vod ubývalo až do desátého měsíce, v desátém měsíci
měsíce, prvního dne v měsíci, byly vrcholky hor
viděl.
8:6 A stalo se na konci čtyřiceti dnů, že Noe otevřel
okno archy, které udělal:
8:7 Vypustil havrana, který vycházel sem a tam až k vodám
byly vysušeny ze země.
8:8 Poslal od něj také holubici, aby viděl, zda vody utichly
z povrchu země;
8:9 Holubice však nenašla odpočinek pro chodidlo své nohy a vrátila se
k němu do archy, neboť vody byly na tváři všeho
země: pak vztáhl ruku, vzal ji a přitáhl ji k sobě
ho do archy.
8:10 A zůstal ještě sedm dní; a znovu vypustil holubici
z archy;
8:11 A večer k němu vstoupila holubice; a hle, v ústech měla an
Olivový list utržený: tak Noe poznal, že vody odezněly
Země.
8:12 A zůstal dalších sedm dní; a vypustil holubici; který
více se k němu nevracel.
8:13 A stalo se v šestém a prvním roce, v prvním roce
měsíce, prvního dne v měsíci, vyschly vody ze země
země: a Noe sundal přikrytí archy a podíval se,
hle, tvář země byla suchá.
8:14 A druhého měsíce, sedmého a dvacátého dne v měsíci,
byla země vysušená.
8:15 Bůh promluvil k Noemovi:
8:16 Vyjdi z archy ty i tvá žena, tvoji synové a tvoji synové.
manželky s tebou.
8:17 Vyveď s sebou všechno živé, co je s tebou, ze všech
masa, jak z drůbeže, tak z dobytka, a ze všech plazů
plíží se po zemi; aby se na zemi hojně množili,
a ploďte se a množte se na zemi.
8:18 Noe vyšel, jeho synové, jeho žena a ženy jeho synů
s ním:
8:19 Každé zvíře, každý plaz, každý pták a cokoli
plazí se po zemi, po svých druzích, vyšel z archy.
8:20 Noe postavil oltář Hospodinu; a vzal každé čisté zvíře,
a ze všeho čistého ptactva a obětovali zápalné oběti na oltáři.
8:21 Hospodin ucítil příjemnou vůni; a Hospodin řekl v srdci svém: Já
nebude již více proklínat zem kvůli člověku; pro
představivost lidského srdce je zlá od jeho mládí; já zase nebudu
bít více každou živou věc, jako jsem to udělal já.
8:22 Dokud země zůstane, setba a sklizeň, a zima a teplo, a
léto a zima a den a noc nepřestanou.