Galatským
2:1 Potom čtrnáct let poté, co jsem znovu vystoupil s Barnabášem do Jeruzaléma,
a vzal s sebou i Tita.
2:2 A vystoupil jsem skrze zjevení a zvěstoval jsem jim to evangelium
které kážu mezi pohany, ale soukromě těm, kteří byli z
pověst, abych v žádném případě neběžel nebo běžel nadarmo.
2:3 Ale ani Titus, který byl se mnou, protože byl Řek, nebyl nucen být
obřezaný:
2:4 A to kvůli falešným bratřím přivedeným, kteří přišli
tajně špehovat naši svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, že oni
může nás přivést do otroctví:
2:5 Jemuž jsme podřídili místo, ne, ne na hodinu; že pravda
evangelia může s vámi pokračovat.
2:6 Ale z těch, kteří se zdáli být poněkud, (ať už byli cokoli, to znamená
bez ohledu na mě: Bůh nepřijímá osobu nikoho:) pro ty, kteří se zdáli
být poněkud v konferenci mi nic nepřidalo:
2:7 Ale naopak, když viděli, že evangelium o neobřízce
bylo mi svěřeno, jako bylo evangelium o obřízce Petrovi;
2:8 (Neboť ten, kdo účinně působil v Petrovi k apoštolství
obřízka, totéž bylo ve mně mocné vůči pohanům:)
2:9 Když Jakub, Kéfas a Jan, kteří se zdáli být sloupy, poznali
milost, která mi byla dána, dali mně a Barnabášovi právo
ruce společenství; abychom šli k pohanům a oni k nim
obřízka.
2:10 Jen oni by chtěli, abychom pamatovali na chudé; to samé, co já také
bylo vpřed udělat.
2:11 Když však Petr přišel do Antiochie, postavil jsem se mu tváří v tvář, protože
měl být obviňován.
2:12 Než přišli někteří od Jakuba, jedl s pohany.
ale když přišli, stáhl se a oddělil se, bál se jich
kteří byli z obřízky.
2:13 Ostatní Židé se s ním také přetvařovali; natolik, že Barnabáš
také byl unesen jejich přetvářkou.
2:14 Ale když jsem viděl, že nechodili přímo podle pravdy
evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: Jsi-li Žid,
žije po způsobu pohanů, a ne jako Židé, proč
nutíš pohany, aby žili jako Židé?
2:15 My, kteří jsme od přírody Židé, a ne hříšníci z pohanů,
2:16 S vědomím, že člověk není ospravedlněn ze skutků zákona, ale ze zákona
vírou v Ježíše Krista, i my jsme uvěřili v Ježíše Krista, že my
může být ospravedlněn vírou Kristovou, a ne skutky
zákon: neboť ze skutků zákona nebude ospravedlněno žádné tělo.
2:17 Jestliže však hledáme ospravedlnění v Kristu, sami také jsme
shledán hříšníky, je tedy Kristus služebníkem hříchu? Chraň bůh.
2:18 Budu-li totiž znovu stavět to, co jsem zničil, učiním ze sebe a
hříšník.
2:19 Neboť já jsem skrze zákon mrtev pro zákon, abych žil Bohu.
2:20 Jsem ukřižován s Kristem, ale žiji; ale ne já, ale Kristus
žije ve mně, a život, který nyní žiji v těle, živím
víru v Syna Božího, který si mě zamiloval a vydal sebe samého za mne.
2:21 Nekazím milost Boží, neboť přijde-li spravedlnost skrze
zákona, pak je Kristus mrtev nadarmo.