Galatským 2:1 Potom čtrnáct let poté, co jsem znovu vystoupil s Barnabášem do Jeruzaléma, a vzal s sebou i Tita. 2:2 A vystoupil jsem skrze zjevení a zvěstoval jsem jim to evangelium které kážu mezi pohany, ale soukromě těm, kteří byli z pověst, abych v žádném případě neběžel nebo běžel nadarmo. 2:3 Ale ani Titus, který byl se mnou, protože byl Řek, nebyl nucen být obřezaný: 2:4 A to kvůli falešným bratřím přivedeným, kteří přišli tajně špehovat naši svobodu, kterou máme v Kristu Ježíši, že oni může nás přivést do otroctví: 2:5 Jemuž jsme podřídili místo, ne, ne na hodinu; že pravda evangelia může s vámi pokračovat. 2:6 Ale z těch, kteří se zdáli být poněkud, (ať už byli cokoli, to znamená bez ohledu na mě: Bůh nepřijímá osobu nikoho:) pro ty, kteří se zdáli být poněkud v konferenci mi nic nepřidalo: 2:7 Ale naopak, když viděli, že evangelium o neobřízce bylo mi svěřeno, jako bylo evangelium o obřízce Petrovi; 2:8 (Neboť ten, kdo účinně působil v Petrovi k apoštolství obřízka, totéž bylo ve mně mocné vůči pohanům:) 2:9 Když Jakub, Kéfas a Jan, kteří se zdáli být sloupy, poznali milost, která mi byla dána, dali mně a Barnabášovi právo ruce společenství; abychom šli k pohanům a oni k nim obřízka. 2:10 Jen oni by chtěli, abychom pamatovali na chudé; to samé, co já také bylo vpřed udělat. 2:11 Když však Petr přišel do Antiochie, postavil jsem se mu tváří v tvář, protože měl být obviňován. 2:12 Než přišli někteří od Jakuba, jedl s pohany. ale když přišli, stáhl se a oddělil se, bál se jich kteří byli z obřízky. 2:13 Ostatní Židé se s ním také přetvařovali; natolik, že Barnabáš také byl unesen jejich přetvářkou. 2:14 Ale když jsem viděl, že nechodili přímo podle pravdy evangelia, řekl jsem Petrovi přede všemi: Jsi-li Žid, žije po způsobu pohanů, a ne jako Židé, proč nutíš pohany, aby žili jako Židé? 2:15 My, kteří jsme od přírody Židé, a ne hříšníci z pohanů, 2:16 S vědomím, že člověk není ospravedlněn ze skutků zákona, ale ze zákona vírou v Ježíše Krista, i my jsme uvěřili v Ježíše Krista, že my může být ospravedlněn vírou Kristovou, a ne skutky zákon: neboť ze skutků zákona nebude ospravedlněno žádné tělo. 2:17 Jestliže však hledáme ospravedlnění v Kristu, sami také jsme shledán hříšníky, je tedy Kristus služebníkem hříchu? Chraň bůh. 2:18 Budu-li totiž znovu stavět to, co jsem zničil, učiním ze sebe a hříšník. 2:19 Neboť já jsem skrze zákon mrtev pro zákon, abych žil Bohu. 2:20 Jsem ukřižován s Kristem, ale žiji; ale ne já, ale Kristus žije ve mně, a život, který nyní žiji v těle, živím víru v Syna Božího, který si mě zamiloval a vydal sebe samého za mne. 2:21 Nekazím milost Boží, neboť přijde-li spravedlnost skrze zákona, pak je Kristus mrtev nadarmo.