Ezechiel 37:1 Ruka Hospodinova byla nade mnou a nesla mě v duchu Hospodina a usadil mě uprostřed údolí, které bylo plné kosti, 37:2 A dal mi, abych kolem nich procházel, a hle, bylo jich velmi mnoho mnoho v otevřeném údolí; a hle, byly velmi suché. 37:3 I řekl mi: Synu člověčí, mohou tyto kosti žít? A já odpověděl: O Pane Bože, ty víš. 37:4 Znovu mi řekl: "Prorokuj o těchto kostech a řekni jim: " vy suché kosti, slyšte slovo Hospodinovo. 37:5 Takto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, způsobím dech vejdi do tebe a budeš žít: 37:6 Položím na vás šlachy a vyvedu na vás maso a přikryj se kůží a dej do sebe dech, a budeš žít; a vy poznají, že já jsem Hospodin. 37:7 Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno, a jak jsem prorokoval, došlo k hluk, a hle, chvění, a kosti se spojily, kost k jeho kost. 37:8 A když jsem spatřil, šlachy a maso na ně vystoupily a svrchu je pokrývala kůže: ale nebylo v nich dechu. 37:9 Řekl mi: "Prorokuj do větru, prorokuj, synu člověčí, a řekni větru: Toto praví Panovník Hospodin; Přijď ze čtyř větrů, O dýchejte a dýchejte na tyto zabité, aby mohli žít. 37:10 Prorokoval jsem tedy, jak mi přikázal, a vnikl do nich dech žili a postavili se na nohy, ohromně velké vojsko. 37:11 Řekl mi: "Synu člověčí, tyto kosti jsou celý dům." Izrael: Hle, říkají: Oschly naše kosti a ztratila se naše naděje: my jsou odříznuty pro naše části. 37:12 Proto prorokuj a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin; Hle, O můj lide, otevřu vaše hroby a přivedu vás, abyste z nich vyšli hroby a přivedou vás do izraelské země. 37:13 A poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby, ó můj lid a vyvedl tě z tvých hrobů, 37:14 A vložím do vás svého ducha a budete žít a já vás postavím ve své zemi: tehdy poznáte, že já Hospodin jsem to mluvil, a vykonal, praví Hospodin. 37:15 Znovu se ke mně stalo slovo Hospodinovo: 37:16 Synu člověčí, vezmi si jednu hůl a napiš na ni: Neboť Juda a pro syny Izraele jeho druhové: vezměte tedy jiného hůl a napiš na ni: Za Josefa, hůl Efraimova, a za všechny dům Izraele jeho společníků: 37:17 A spoj je jeden k druhému v jednu hůl; a stanou se jedním ve tvé ruce. 37:18 Když k tobě budou mluvit děti tvého lidu, řkoucí: "Vidíš!" neukážeš nám, co tím myslíš? 37:19 Řekněte jim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, vezmu hůl Josefa, který je v rukou Efraimových, a jeho kmeny Izraele bližních a položí je s sebou, i s holí judskou, a udělej z nich jednu hůl, a budou jedno v mé ruce. 37:20 Ty klacky, na které píšeš, budeš mít v ruce před jejich oči. 37:21 A řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin; Hle, já vezmu synů Izraele z pohanů, kam odešli, a shromáždí je ze všech stran a přivede je do jejich vlastní země: 37:22 A učiním z nich jeden národ v zemi na horách Izrael; a jeden král bude králem jim všem, a oni nebudou více dva národy, ani nebudou rozděleni na dvě království vůbec víc: 37:23 Už se nebudou poskvrňovat svými modlami ani svými s jejich odpornými věcmi ani s žádnými jejich přestoupeními, ale já zachrání je ze všech jejich příbytků, kde mají zhřešili a očistí je: tak budou mým lidem a já budu jejich Bůh. 37:24 David můj služebník bude nad nimi králem; a všichni budou mít jeden pastýř: i oni budou chodit v mých soudech a ostříhat mých stanovy a dodržujte je. 37:25 Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému Jákobovi služebník, v němž bydlili otcové vaši; a budou v něm bydlet, i oni a jejich děti a děti jejich dětí na věky: a můj služebník David bude jejich knížetem na věky. 37:26 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to an věčnou smlouvu s nimi, a umístím je a rozmnožím a postavím svou svatyni uprostřed nich na věky. 37:27 Můj stánek bude s nimi, ano, budu jejich Bohem a budou mým lidem. 37:28 Pohané poznají, že já, Hospodin, posvěcuji Izrael, když je můj svatyně bude uprostřed nich na věky.