Ezechiel
37:1 Ruka Hospodinova byla nade mnou a nesla mě v duchu
Hospodina a usadil mě uprostřed údolí, které bylo plné
kosti,
37:2 A dal mi, abych kolem nich procházel, a hle, bylo jich velmi mnoho
mnoho v otevřeném údolí; a hle, byly velmi suché.
37:3 I řekl mi: Synu člověčí, mohou tyto kosti žít? A já odpověděl: O
Pane Bože, ty víš.
37:4 Znovu mi řekl: "Prorokuj o těchto kostech a řekni jim: "
vy suché kosti, slyšte slovo Hospodinovo.
37:5 Takto praví Panovník Hospodin těmto kostem: Hle, způsobím dech
vejdi do tebe a budeš žít:
37:6 Položím na vás šlachy a vyvedu na vás maso a
přikryj se kůží a dej do sebe dech, a budeš žít; a vy
poznají, že já jsem Hospodin.
37:7 Prorokoval jsem tedy, jak mi bylo přikázáno, a jak jsem prorokoval, došlo k
hluk, a hle, chvění, a kosti se spojily, kost k jeho
kost.
37:8 A když jsem spatřil, šlachy a maso na ně vystoupily a
svrchu je pokrývala kůže: ale nebylo v nich dechu.
37:9 Řekl mi: "Prorokuj do větru, prorokuj, synu člověčí, a
řekni větru: Toto praví Panovník Hospodin; Přijď ze čtyř větrů, O
dýchejte a dýchejte na tyto zabité, aby mohli žít.
37:10 Prorokoval jsem tedy, jak mi přikázal, a vnikl do nich dech
žili a postavili se na nohy, ohromně velké vojsko.
37:11 Řekl mi: "Synu člověčí, tyto kosti jsou celý dům."
Izrael: Hle, říkají: Oschly naše kosti a ztratila se naše naděje: my
jsou odříznuty pro naše části.
37:12 Proto prorokuj a řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin; Hle, O
můj lide, otevřu vaše hroby a přivedu vás, abyste z nich vyšli
hroby a přivedou vás do izraelské země.
37:13 A poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby, ó
můj lid a vyvedl tě z tvých hrobů,
37:14 A vložím do vás svého ducha a budete žít a já vás postavím
ve své zemi: tehdy poznáte, že já Hospodin jsem to mluvil, a
vykonal, praví Hospodin.
37:15 Znovu se ke mně stalo slovo Hospodinovo:
37:16 Synu člověčí, vezmi si jednu hůl a napiš na ni: Neboť
Juda a pro syny Izraele jeho druhové: vezměte tedy jiného
hůl a napiš na ni: Za Josefa, hůl Efraimova, a za všechny
dům Izraele jeho společníků:
37:17 A spoj je jeden k druhému v jednu hůl; a stanou se jedním
ve tvé ruce.
37:18 Když k tobě budou mluvit děti tvého lidu, řkoucí: "Vidíš!"
neukážeš nám, co tím myslíš?
37:19 Řekněte jim: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, vezmu hůl
Josefa, který je v rukou Efraimových, a jeho kmeny Izraele
bližních a položí je s sebou, i s holí judskou, a
udělej z nich jednu hůl, a budou jedno v mé ruce.
37:20 Ty klacky, na které píšeš, budeš mít v ruce před jejich
oči.
37:21 A řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin; Hle, já vezmu
synů Izraele z pohanů, kam odešli, a
shromáždí je ze všech stran a přivede je do jejich vlastní země:
37:22 A učiním z nich jeden národ v zemi na horách
Izrael; a jeden král bude králem jim všem, a oni nebudou
více dva národy, ani nebudou rozděleni na dvě království
vůbec víc:
37:23 Už se nebudou poskvrňovat svými modlami ani svými
s jejich odpornými věcmi ani s žádnými jejich přestoupeními, ale já
zachrání je ze všech jejich příbytků, kde mají
zhřešili a očistí je: tak budou mým lidem a já budu
jejich Bůh.
37:24 David můj služebník bude nad nimi králem; a všichni budou mít
jeden pastýř: i oni budou chodit v mých soudech a ostříhat mých
stanovy a dodržujte je.
37:25 Budou bydlet v zemi, kterou jsem dal svému Jákobovi
služebník, v němž bydlili otcové vaši; a budou v něm bydlet,
i oni a jejich děti a děti jejich dětí na věky:
a můj služebník David bude jejich knížetem na věky.
37:26 Uzavřu s nimi smlouvu pokoje; bude to an
věčnou smlouvu s nimi, a umístím je a rozmnožím
a postavím svou svatyni uprostřed nich na věky.
37:27 Můj stánek bude s nimi, ano, budu jejich Bohem a
budou mým lidem.
37:28 Pohané poznají, že já, Hospodin, posvěcuji Izrael, když je můj
svatyně bude uprostřed nich na věky.