Ezechiel 22:1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 22:2 Nyní, synu člověčí, chceš soudit, chceš soudit krvavé město? ano, ukážeš jí všechny její ohavnosti. 22:3 Tehdy řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Město prolévá krev v uprostřed toho, aby přišel čas její, a činí si modly proti sobě poskvrnit se. 22:4 Provinil ses svou krví, kterou jsi prolil; a spěchat poskvrni se ve svých modlách, které jsi udělal; a ty máš způsobil, že se přiblížily tvé dny a umění přišlo až do tvých let. proto jsem tě učinil potupou pohanům a posměchem všechny země. 22:5 Ti, kdo jsou blízko, i ti, kteří jsou od tebe vzdálení, se ti budou posmívat, které je nechvalně známé a hodně rozčilené. 22:6 Hle, knížata Izraelská, každý byl v tobě k moci prolitou krev. 22:7 Otci a matce osvětlili v tobě, uprostřed tebe Zdaliž útiskem naložili s cizincem; v tobě se trápili sirotek a vdova. 22:8 Pohrdl jsi mými svatými věcmi a znesvěcoval jsi mé soboty. 22:9 V tobě jsou muži, kteří nosí pohádky k prolévání krve, a v tobě jedí na horách, uprostřed tebe páchají oplzlost. 22:10 V tobě objevili nahotu svých otců, v tobě je našli pokořil ji, která byla oddělena pro znečištění. 22:11 Jeden se dopustil ohavnosti s ženou bližního svého; a jiný chlípně poskvrnil svou snachu; a další v tobě pokořil svou sestru, dceru svého otce. 22:12 V tobě vzali dary k prolévání krve; vzal jsi lichvu a množ, a ty jsi chtivě získal od bližních svých vydíráním, a zapomněl jsi na mne, praví Panovník Hospodin. 22:13 Hle, proto jsem udeřil rukou svou nad tvým nečestným ziskem, kterýžto učinil jsi, a na krev svou, kteráž byla uprostřed tebe. 22:14 Může tvé srdce vydržet nebo tvé ruce být silné ve dnech, kdy já? bude s tebou jednat? Já Hospodin jsem to mluvil a učiním. 22:15 Rozptýlím tě mezi pohany a rozptýlím tě mezi národy země a sežere z tebe špínu tvou. 22:16 A vezmeš v sobě dědictví před očima pohané, a poznáte, že já jsem Hospodin. 22:17 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 22:18 Synu člověčí, dům Izraele se mi stal troskou, všichni jsou měď a cín, železo a olovo uprostřed pece; ony jsou dokonce strusky stříbra. 22:19 Proto takto praví Panovník Hospodin: Protože jste se všichni stali troskou, hle, proto vás shromáždím doprostřed Jeruzaléma. 22:20 Když shromažďují stříbro, měď, železo, olovo a cín, uprostřed pece, rozfoukat na ni oheň, roztavit ji; já taky shromáždi tě ve svém hněvu a ve svém hněvu a nechám tě tam a roztavit tě. 22:21 Ano, shromáždím vás a fouknu na vás v ohni svého hněvu a roztavíte se uprostřed něj. 22:22 Jako se taví stříbro uprostřed pece, tak se roztavíte i vy uprostřed toho; a poznáte, že já Hospodin jsem vylil můj vztek na tebe. 22:23 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 22:24 Synu člověčí, řekni jí: Ty jsi země, která není očištěna ani vyčištěna pršelo v den rozhořčení. 22:25 Uprostřed je spiknutí jejích proroků, jako a řvoucí lev drásající kořist; pohltili duše; oni mají vzal poklad a drahocenné věci; učinili z ní mnoho vdov uprostřed toho. 22:26 Její kněží přestoupili můj zákon a znesvětili mé svaté věci. nedělali žádný rozdíl mezi svatým a světským, ani nedělali ukázali rozdíl mezi nečistým a čistým a skryli se jejich oči od mých sobot, a já jsem mezi nimi znesvěcen. 22:27 Její knížata uprostřed ní jsou jako vlci drásající kořist, aby prolévat krev a ničit duše, získat nečestný zisk. 22:28 Její proroci je potřeli nezkalenou maltou, když viděli marnost, a věštění lže jim, řkouce: Takto praví Panovník Hospodin, když Hospodin nemluvil. 22:29 Obyvatelé země užívali útisku, loupeže a sužovali chudé a nuzné, ano, utiskovali cizince neprávem. 22:30 Hledal jsem mezi nimi muže, který by stavěl plot, a postav se přede mnou v mezeře za zemi, abych ji nezničil. ale žádnou jsem nenašel. 22:31 Proto jsem na ně vylil své rozhořčení; spotřeboval jsem je ohněm hněvu mého, jejich vlastní cestou jsem odplatil jejich hlavy, praví Panovník Hospodin.