Ezechiel
22:1 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
22:2 Nyní, synu člověčí, chceš soudit, chceš soudit krvavé město?
ano, ukážeš jí všechny její ohavnosti.
22:3 Tehdy řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Město prolévá krev v
uprostřed toho, aby přišel čas její, a činí si modly proti sobě
poskvrnit se.
22:4 Provinil ses svou krví, kterou jsi prolil; a spěchat
poskvrni se ve svých modlách, které jsi udělal; a ty máš
způsobil, že se přiblížily tvé dny a umění přišlo až do tvých let.
proto jsem tě učinil potupou pohanům a posměchem
všechny země.
22:5 Ti, kdo jsou blízko, i ti, kteří jsou od tebe vzdálení, se ti budou posmívat,
které je nechvalně známé a hodně rozčilené.
22:6 Hle, knížata Izraelská, každý byl v tobě k moci
prolitou krev.
22:7 Otci a matce osvětlili v tobě, uprostřed tebe
Zdaliž útiskem naložili s cizincem; v tobě se trápili
sirotek a vdova.
22:8 Pohrdl jsi mými svatými věcmi a znesvěcoval jsi mé soboty.
22:9 V tobě jsou muži, kteří nosí pohádky k prolévání krve, a v tobě jedí
na horách, uprostřed tebe páchají oplzlost.
22:10 V tobě objevili nahotu svých otců, v tobě je našli
pokořil ji, která byla oddělena pro znečištění.
22:11 Jeden se dopustil ohavnosti s ženou bližního svého; a
jiný chlípně poskvrnil svou snachu; a další v tobě
pokořil svou sestru, dceru svého otce.
22:12 V tobě vzali dary k prolévání krve; vzal jsi lichvu a
množ, a ty jsi chtivě získal od bližních svých vydíráním,
a zapomněl jsi na mne, praví Panovník Hospodin.
22:13 Hle, proto jsem udeřil rukou svou nad tvým nečestným ziskem, kterýžto
učinil jsi, a na krev svou, kteráž byla uprostřed tebe.
22:14 Může tvé srdce vydržet nebo tvé ruce být silné ve dnech, kdy já?
bude s tebou jednat? Já Hospodin jsem to mluvil a učiním.
22:15 Rozptýlím tě mezi pohany a rozptýlím tě mezi národy
země a sežere z tebe špínu tvou.
22:16 A vezmeš v sobě dědictví před očima
pohané, a poznáte, že já jsem Hospodin.
22:17 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
22:18 Synu člověčí, dům Izraele se mi stal troskou, všichni jsou
měď a cín, železo a olovo uprostřed pece; ony
jsou dokonce strusky stříbra.
22:19 Proto takto praví Panovník Hospodin: Protože jste se všichni stali troskou,
hle, proto vás shromáždím doprostřed Jeruzaléma.
22:20 Když shromažďují stříbro, měď, železo, olovo a cín,
uprostřed pece, rozfoukat na ni oheň, roztavit ji; já taky
shromáždi tě ve svém hněvu a ve svém hněvu a nechám tě tam a
roztavit tě.
22:21 Ano, shromáždím vás a fouknu na vás v ohni svého hněvu a
roztavíte se uprostřed něj.
22:22 Jako se taví stříbro uprostřed pece, tak se roztavíte i vy
uprostřed toho; a poznáte, že já Hospodin jsem vylil
můj vztek na tebe.
22:23 I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
22:24 Synu člověčí, řekni jí: Ty jsi země, která není očištěna ani vyčištěna
pršelo v den rozhořčení.
22:25 Uprostřed je spiknutí jejích proroků, jako a
řvoucí lev drásající kořist; pohltili duše; oni mají
vzal poklad a drahocenné věci; učinili z ní mnoho vdov
uprostřed toho.
22:26 Její kněží přestoupili můj zákon a znesvětili mé svaté věci.
nedělali žádný rozdíl mezi svatým a světským, ani nedělali
ukázali rozdíl mezi nečistým a čistým a skryli se
jejich oči od mých sobot, a já jsem mezi nimi znesvěcen.
22:27 Její knížata uprostřed ní jsou jako vlci drásající kořist, aby
prolévat krev a ničit duše, získat nečestný zisk.
22:28 Její proroci je potřeli nezkalenou maltou, když viděli marnost,
a věštění lže jim, řkouce: Takto praví Panovník Hospodin, když
Hospodin nemluvil.
22:29 Obyvatelé země užívali útisku, loupeže a
sužovali chudé a nuzné, ano, utiskovali cizince
neprávem.
22:30 Hledal jsem mezi nimi muže, který by stavěl plot, a
postav se přede mnou v mezeře za zemi, abych ji nezničil.
ale žádnou jsem nenašel.
22:31 Proto jsem na ně vylil své rozhořčení; spotřeboval jsem
je ohněm hněvu mého, jejich vlastní cestou jsem odplatil
jejich hlavy, praví Panovník Hospodin.